Il Boemo

Přechválená slabota. Ačkoliv nesdílím zdaleka názor jistého Ivo Cermana ze Seznam média, že Il Boemo je porno (ať se chudák Cerman ozve do zprávy, doporučím mu pár zajímavých webů, aby si mohl osvěžit, jak vypadá porno), pravdou zůstane, že kromě Dyka a solidní opery s hudbou (která ale nebude pro každého, tyhle operní árie se fakt nedají poslouchat) nepřináší Václavův prý velkofilm nic dobrého. S výjimkou masek, protože Dykův rozpadající se gesicht zvládli fakt dobře. A k tomu pornu, jedna ženská svlečená od pasu nahoru, jeden nešikovný náznak cunnilingu z časů doby pralesní, a asi tucet ošklivých hereček, mezi nimiž těžko vybrat aspoň jednu, již bychom mistrovi not přáli k pichu. Nebýt těch cen a pomp, příběh Josefa Myslivečka by byl solidní film, takhle je to ale namyšlené pozlátko. A to nejhorší na konec, dabing a postsynchrony jsou tragické! Otravné ženské hlasy. (09.03.2023)

Cením, že to Václav natočil v italštině a že tu Dyk mluví plynně italsky. Za to hvězdička. Pak se mi taky líbilo, že zde často a správně dlouze zní opera. Za to druhá hvězdička. A pak... pak... pak už vlastně nic. Možná mi uniká nějaký geniální tvůrčí záměr, ale z životopisného filmu čekám, že se o osobnosti, o které to je, něco dozvím. A tím nemyslím encyklopedický výklad od narození po smrt, ale aspoň nějaký pocit z toho člověka, pochopení jeho já, prostě něco, abych si po skončení filmu řekl "Ano, asi takový byl Mysliveček". Z tohohle jsem ale necítil absolutně nic. Vůbec to celé je dost chladné, bezpáteřní, odtažité, bez chuti a zápachu a neurčité jak výtah z Wikipedie "obohacený" o nadmíru sexuálních scén a dlouhý dialog o vyměšovaní. Dozvěděl jsem se, že Mysliveček existoval, že měl talent, že měl víc než jednu ženu, že měl rád sex a že umřel na syfilis, což jsou informace nedostačující ani na krátký film v nějakém Myslivečkově muzeu. Tohle ale má 140 minut, mimo operní scény se to šíleně táhne, výprava je jak z průměrného televizního filmu a exteriéry zde prakticky nejsou a jelikož zde Václav neměl jak pojednávat o problémech menšin, tak to i působí, že mu výsledek byl vlastně fuk, ale doufal, že ho za něj ocení v zahraničí, asi. Jak se dalo čekat, Českého lva v hlavních kategoriích to získalo, šlo to na Oscary, ale v zahraničí to zůstalo naprosto bez zájmu. A je mi teď naprosto jasné proč. Ani u životopisu skladatele nemůže všechny nedostatky zachránit jeho hudba. 2* (06.01.2024)

Česko-italský film o českém skladateli Josefu Myslivečkovi. Zaprvé mě překvapila česko-italská spolupráce, tím je film světovější. Zadruhé se přiznám, že o Myslivečkovi jsem v životě neslyšel, a tak jsem rád, že jsem se dozvěděl, že jsme měli dalšího známého skladatele. Vojta Dyk se do role perfektně hodil a výprava a kostýmy jsou na výborné úrovni. Se scénářem je to horší, základ je dobrý, ale je tam spousta zbytečných scén, kvůli kterým je natažena stopáž a divák se místy nudí. Zaujalo mě, že v té době každý spal s každým, což ke konci vidíme, k čemu to vedlo... to hned něco chytíte. (14.01.2024)

(Viděno v originálním znění s českými titulky) „Věřím, že pouze pěvec, který jde na hranici možného, na hranici uvěřitelného, může zosobnit bohyni nebo boha, nadlidského hrdinu, vyjádřit nejvíce strhující city.“ - „Dávej si ale pozor. Nehraj si s ohněm.“ Režisér Petr Václav se od (absurdně a nepochopitelně Lvy ověnčené) Cesty ven výrazně posunul a tentokrát jsou ty pozitivní reakce (a v době kdy píšu tento komentář minimálně i nominace v technických kategoriích) konečně na místě. Ve svém žánru to sice není úplná bomba, ale o nadprůměrnou záležitost se v tomto případě rozhodně jedná. Krom řemeslné kvality, které upřímně nemám co vytknout (ach ano, znovu hořké vzpomínky na Cestu ven), musím film pochválit, že i přes značnou délku jsem se vcelku solidně bavil a užíval si pasující italštinu. Snímek navíc má své silné momenty a osud hlavního hrdiny (jakkoliv známý) mi nebyl lhostejný, spíš naopak. Sice se dílko občasné ztrátě tempa a svižnosti nevyhnulo, ale nudit jsem se nestačil ani na chvíli. Celkově to vidím na slušné 4*. (26.02.2023)

Jsem trochu zklamaný. Ale nutno uznat, že filmu potažmo autorům nechybí odvaha. Odvaha nazývat toto dílo velkofilmem. Odvaha natočit světový film o člověku kterého zná i u nás jen zlomek lidí. Odvaha zobrazit plnočelnou nahotu. Odvaha vložit do filmu tolik práce... Jsou tu skvělé momenty a autoři je dokázali rozpoznat a příslušně akcentovat. Ať už je to setkání s králem, s Mozartem nebo zásadní vztahové kotrmelce. Není to špatné, ale není to pro každého. (05.01.2024)