Chalupári

Podle mě je tenhle seriál strašně přeceňovaný a osobně se k němu stavím více než vlažně. Některé díly mi přijdou takřka nesledovatelné, jak jsou komunistické / nudné (Chudák dědeček, Zasloužilý všeumělec, Kapřín), postava Humla mě v Sovákově podání nesnesitelně iritovala a nepochopil jsem, proč zde Schmitzer hraje jeho vnuka, když to byl ve skutečnosti jeho syn a věkový rozdíl mezi nimi byl jenom 29 let (celkově mi přijde, že ten seriál dělal ze Sováka s Kemrem strašný dědky, přitom Sovákovi bylo 55 a Kemrovi 53) - podobných nepochopitelných momentů tam ale je víc, jako například Skořepová s Lackovičem nabarvení načerno (přišlo mi to podobně trapné jako Polívka s Labudou v Romingu), nebo zavádějící titul seriálu, který reálně o žádném "chalupaření" není, protože místo dvou chalupářů sleduje osudy celého defilé postav, a to, že dvě z nich spolu bydlí zrovna v chalupě, je pro seriálový děj veskrze zcela podružný detail, a Evžen s Bohoušem by mohli bydlet v podstatě kdekoli jinde a vyšlo by to nastejno - humor je zde založen na psychologii jednotlivých postav a jejich konfrontaci, což je univerzálně přenositelné do libovolného prostředí (v té souvislosti mě napadlo, že mi přijde zajímavé, že si zde Kemr rok před Menzelovou komedií Na samotě u lesa zahrál takřka totožnou postavu starého muže (!), kterého si koupí noví majitelé i s chalupou a musí se pak s ním sžívat). Líbilo se mi jen pár epizod (Kapr, Romeo z autobusu, Režisér, Náhradník) a malá Mahulena Bočanová, která je zde neuvěřitelně roztomilá, jinak je mi podobná normalizační produkce obecně veskrze protivná, a to jak poplatností době, tak popularitou u mainstreamového publika a notorickým reprízováním v televizi. (22.06.2021)

Podle mě je tohle jednoznačně nejlepší český seriál, který nejen, že prakticky neobsahuje jakoukoli propagandu, ale naopak svým skvělým, přesně mířeným, humorem zesměšňuje některé aspekty své doby. Snad ve všech rolích tu můžeme vidět ty nejlepší herce a herečky z několika generací. Zkrátka pohodový seriál nabitý klasickým českým humorem. 100 % (08.01.2008)

Po dlouhé době opravdu SLEDUJI nějaký seriál a skvěle se bavím. Nejen tím humorem plánovaným, ale taky dobovými reáliemi, myslím, že ani zase tak moc přikrášlované nebyly. A zároveň je mi smutno. Nejsem staromilec, ale ani sklerotik, takže si bez nostalgie pamatuju, že k sobě dřív měli lidi, a zvláště pak na dědině, mnohem blíž. Někdy to "blíž" sice mohlo být nepříjemné, ale spíš to bylo ku prospěchu. Bydlím na předměstí Brna, které nikdy nebylo oficiálně vesnicí, nicméně duchem ano a vidím ten rozdíl, když jsem byla malá holka a taťci dělali lavičky u lesa, babky klidně zametly sníh či smetí i před sousedovým domem, navzájem se hlídaly děti, když byl u někoho meloun, dostaly všechny děcka, co s dotyčným přilítly k nim (přes den stále otevřenými dveřmi) a když přijel Jardův táta z montáže, poslal celé naší smečce žvýkačky a Jarda nám půjčoval angličáky. To je pryč, lidi jsou zavření doma a zadarmo už nikdo nikomu nic nespraví, byť se mají všichni mnohem líp, mají lepší auta a maminy chodí na zumbu... (16.07.2012)

Nejlepší český komediální seriál, který vznikl za bývalého režimu. Poměrně dobrý scénář byl silně podpořený těmi nejlepšími herci: duo Jiří Sovák a Josef Kemr ala rapl a pohodář nemělo chybu a jejich výrokům se musíte smát i po letech. Vynikající byla i Jiřina Bohdalová jako drbavá ale milá všetečka, rodinka Josef Vinklář, Jana Hlaváčová a Jiří Schmitzer, mladinká Hana Maciuchová, šedá myška Gabriela Vránová a její proměna a spoustu dalších. Nespočet vtipných scének, krásných záběrů na obyčejnou českou vesničku a okolní krajinu a navíc ta ústřední písnička, to je klenot. Sledování tohoto seriálu se nejvíce hodí na léto, protože seriál samotný se v tomto období odehrává a tak je atmosféra naprosto dokonalá. (31.12.2007)

Myslím, že tak jak ukazuje seriál Františka Fiipa, tak tak jsme žili. Není v tom nic tendenčního, tak to bylo. Dnešním mladým lidem (kteří mohou cestovat kam chtějí) se to zdá zřejmě nemožné, ale mnoho věcí na které oni dnes dosáhnou, se mohlo nám starší generaci v tom 40.letém marasmu, jenom zdát. A tak chalupa někde v horách nebo na vesnici byla možností, jak se seberealizovat anebo jak utéci aspoň na weekend od toho (vtloukaného nám) socialistického "blahobytu". Závěrem bych chtěla ještě dodat, že to s "NORMALIZACÍ" NEMÁ ABSOLUTNĚ NIC SPOLEČNÉHO. (19.10.2007)