V úskalí
On the Rocks
On the Rocks
On the Rocks
On the Rocks
Réžia:
Sofia CoppolaScenár:
Sofia CoppolaKamera:
Philippe Le SourdHrajú:
Bill Murray, Rashida Jones, Marlon Wayans, Jenny Slate, Jessica Henwick, Barbara Bain, Nadia Dajani, Jules Willcox, Alexandra Mary Reimer, Sophia Zalipsky (viac)Obsahy(1)
Když mladá newyorská matka (Rashida Jones) zničehonic pocítí pochyby o svém manželství, začne se svým svérázným otcem playboyem (Bill Murray) sledovat manžela (Marlon Wayans). (Apple TV+)
Videá (1)
Recenzie (77)
Does It Get Easier? Not yet. Well kind of, but... Milá i smutná momentka z všedního života o nejistotách, které v nás s přibývajícími roky víc a víc bují jako rakovina. Přesné dialogy, elegantní Bill Murray a New York jako kulisa pro tuhle malou screwball komedii. Těch 63% se mi zdá celkem nezasloužených a zbytečně přísných. Jasně Phoenix už do světa vypustili lepší songy, ale Sofia tu střelbu na komoru stále ještě zvládá. ()
Man doesn't pass through the emotional part. It goes directly from the eyes to the ass. FF musel být fantastický otec. Nebo příšerný; snad obojí. Při znalosti rodinných poměrů Sofie Coppola lze její posedlost vztahy dcer a otců těžko vysvětlovat jinak. Na každý pád tlačí s urputností AC/DC (kteří se ovšem na vytříbených soundtracích jejích filmů neobjevují) s kosmetickými obměnami stále to své: Tokyo/LA→New York; herec po sezóně → galerista po sezóně; blond dorostenka → zralá bruneta se dvěma dětmi; nerdovitý gádžovský fotograf → nerdovitý Afroameričan rozjíždějící slibný start-up. Rutinu ozvláštňuje Coppola čímsi na způsob Manhattan Adultery Mystery, komediální sériií nejapných pokusů excentrického macho tatínka, trousícího etnografické poznatky o nevyhnutelnému sklonu k záletnictví, a neurotizované dcerky na prahu čtyřicítky přijít věci na kloub chandlerovským způsobem. Coppola ale naneštěstí nemá na rozdíl od Woodyho Allena kuráž nechat diváka pohlédnout drsné skutečnosti zpříma do očí, nebo prostě učinit v příběhu cosi anarchistického - třeba v souladu s poznatky z etnografie. Nevoli z žánrové zbabělosti zažehnává značka Bill Murray, jehož exemplář vymírajícího druhu toxicky šarmantního muže je jiskrou, bez níž by uoundané fňukají čtyřicátnice (mám na mysli Rashidu i Sofii) a oslava 'nového' mužství paradoxně moc nefungovala. You can't go deaf to women's voices. You know that, right? ()
Někomu může V úskalí připadat málo vtipné a vlastně nepříliš zajímavé povídání, postavené jen na hercích a solidních dialozích. Chápu, ale nesdílím. Vedle akčních spektáklů, hrubozrných rádobykomedií a nekvalitních sci-fi filmů, je nejnovější počin Sofie Coppoly jemné pohlazení, jakého je schopná asi jen žena. Pokud bych měl napsat o čem to bylo, tak já viděl příběh o tom, kam můžou přivést ženu s pochybami předsudky a okolím podporovaná nedůvěra v partnera. Jak moc je nejistota a názory druhých toxická, pokud nevěříte svému úsudku a nemáte důvěru v člověka, který je vám nejbližší. A ve druhé vlně nám Coppola ukazuje, že přestože mohou mít dcera a otec (kdokoliv), naprosto odlišné názory a životní cesty, může mezi nimi být s trochou respektu krásné pouto. Mohlo to být pojmuto jako hutné drama, ale v podání Coppoly je to lehce úsměvný příběh ze života, okořeněný postavou Billa Murraye, který si jako vždy krade film pro sebe. Tady je to ale úplně v pořádku, protože taková je i postava, kterou představuje. Navíc v mém případě se mu to tak úplně nepovedlo, protože Rashida Jones je přesně můj typ, takže ... . Díky sympatickým postavám a pampeliškovému feelingu, to hodnocení trochu přifouknu. ()
Tvorba Sofie Coppola určitě není ani trochu mým oblíbeným šálkem kávy, nicméně na druhou stranu, vztahová dramata mám rád, a to i ty odlehčenější, no a především mě zde samozřejmě lákala i přítomnost nenapodobitelného Billa Murrayho a sympatické Rashidy Jonas, jenže bohužel, Coppola opět nepřekvapila a On the Rocks je tak jen další opravdu nefungující a nudnou, v podstatě převážně konverzačkou, ovšem co je na tomto snímku to nejhorší, tak že je v podstatě obsahově naprosto prázdný. Žena, pochybující o věrnosti svého muže tu totiž pořád jen zcela bezvýznamně, nezáživně a častokrát až otravně jen mele, přemýšlí, znovu mele a znovu přemýšlí, aby se nakonec ve výsledku dozvěděla úplný hovno. Já tu tak vůbec nenašel nějaký hlubší smysl toho příběhu, to měla být jako nějaká její krize středního věku, nebo pochybování o sebe samé, nebo co? Nevím a je mi to ve výsledku vlastně i putna, já z toho totiž neměl vůbec nic. A to se musí nechat, že alespoň ten Murray se to zde snažil všemožně nějak oživit a nastartovat, ale byla to snaha alá šíšou proti zdi, jelikož mrtvo nerozhýbe nikdo ani nic. Navíc zde jinak v žádném ohledu nefiguruje ani romantika, ani humor, a s ústřední postavou Rashidy Jones jsem se pak nedokázal ani nijak ztotožnit, i když to je možná vinou toho, že jsem chlap, tak tedy lépe řečeno, ani nějak sympatizovat, či soucítit, spíš mi tedy naopak přišla až křečovitě napjatá a vlastně i dost mimo mísu. Za mě zkrátka tento film opravdu v žádném ohledu nikterak nefunguje, a v podstatě, i když to dělám jen velmi ojediněle a nemám to vůbec rád, tak si ho dovolím označit až za vyloženě zbytečný. ()
Galéria (14)
Súvisiace novinky
Po Elvisovi se filmu dočká i jeho žena
Letos jsme se dočkali nového biografického snímku Elvis od režiséra Baze Luhrmanna (Moulin Rouge!, Velký Gatsby), u něhož je dost možné, že za pár měsíců pobere i nějaké Oscary. Rodinu legendárního… (viac)
„Na skalách” by sa mal človek pohybovať predovšetkým v špeciálnej, trekingovej obuvi, ináč sa môže pomerne ľahko stať, že sa poriadne dokaličí, zároveň si k tomu aj vytkne členok, či nebodaj sa ešte doreže o ostré hrany, skrátka, bez patričnej výbavy už radšej ďalej ani na krok, pričom nádejná spisovateľka detektívok Laura Keane, sa zrovna podľa mojich odporúčaných inštrukcií extra neriadi, ale skôr si pôjde vytýčiť svoj vlastný spôsob, ako vyliezť a nezraniť sa... ? Má presne takú zvolenú taktiku, aká len jej vyhovuje, a to ani nemusí mať pritom obuté turistické topánky, alebo predsa hrozí, že nakoniec zakopne, až sa doslova poraní ? Áno, nakoľko si vôbec nič neobula, a ide s holými nohami, automaticky riskuje potenciálny úraz, aj keď si trochu naivne myslí, že ako dobre sa v podstate dokáže vyhnúť všetkým, nepriaznivým prekážkam, môže napokon preceniť svoje sily ? Sám aristokratický otec Félix ju na to jednak neustále nahovára, pričom onedlho jej bude sám asistovať s bosými chodidlami, čiže obidvaja sú duchom asi jogínmi, keď si tak veria, že sa im nič nemôže udiať. Konečne prejdem k merítku veci, ktoré sa bezprostredne týka tisícov, až hádam státisícov, či povedzme, miliónov manželských párov všade po celom svete. Vezmite si teraz takýto príklad: „On je extrémne vyťažený workoholik, venujúci sa prosperujúcej firme, väčšinou je stále niekde na cestách, a tak sa ponúka otázka, či by vari dokázal podviesť svoju ženu” ? Na to jestvuje úplne jednoduchá odpoveď: Buď áno, niečo medzi tým, alebo nie ? Avšak si ona nie je až tak istá, teda kývne na "vizionársky nápad" svojho otca, čím sa rozpútava kolotoč samých, nočných sledovačiek po osvetlenom New Yorku, kedy ani tak nejde o to celkové « podozrenie » zo strany manželky Laury a jej otca Félixa, ako skorej o »TEN« vzťah otca a dcéry, medzi ktorými to začína byť akosi naštrbené, lebo sám bol voľakedy sukničkárom, t. j. mám zdania vynárajúceho sa pokrytectva, či sa mi to iba sníva ? Vskutku, po tých skalách lezú iba dcéra s otcom, jedno vznikajúce nedorozumenie strieda druhé, vyčíta mu to, čo predtým robil im, čo jej tentoraz možno robí jej chlap, a tak sa natískajú hneď dva konflikty, ktoré treba vyriešiť, ale či sa to podarí, a či ju v skutočnosti naozaj cigáni, sa dozviem až v slnečnom Mexiku... / Najnovší snímok Sofii Coppoly nikdy spoľahlivo nefunguje, čo už vidieť podľa môjho kritického hodnotenia a ešte o moc kritickejšej, ale úprimnej recenzie. Jej pôvodný, ale strašne slabučký scenár, by určite lepšie napísala i taká študentka 3. ročníka Filmovej dramaturgie a scenáristiky v Banskej Bystrici ! Zvyčajne väčšina scén je neuveriteľne prázdnych, opakujú sa, ako taká obohraná platňa, a tak tým pádom ani bohvieako nezvláda prácu réžie, ktorá nestojí takpovediac ani za tú fajku dymu, a to ani nehovoriac o ozaj príšernom strihu, ktorý dokáže človeka ale nasrdiť ! Ani účasť hereckého matadora Billa Murrayho, automaticky nezaručuje i kvalitu úspechu, alebo, že je dcérou významného režiséra Francisa Forda Coppolu ( no a čo ?), je v podstate úplne to isté, pretože ani režisér takých trhákov, ako sú Krstní otcovia, nebol vždy počas svojej kariéry taký plodný, mal totiž aj oveľa slabšie filmy, ku ktorým by som sa ja osobne v jeho prípade v živote nehlásil, a presne to isté postihlo i jeho dcérenku, ktorá zrejme nakrútila jeden zo svojich maximálne najbiednejších filmov ! Nevedel som sa dočkať záverečných tituliek, ktoré nie a nie prísť, až som pomaly trpel, ako taký „Kristus na kríži” ! Naprostý nepodarok, ktorý ma (ne)normálne urazil ! () (menej) (viac)