Vlny

Trey Edward Shults si během tří filmů vybudoval svůj lehko rozpoznatelný intenzivní audiovizuální rukopis, který určitě bude některé diváky otravovat a někteří ho třeba i považovat za vykrádání spolupráce Cuarón - Lubezki (případně Malick - Lubezki). Na mě ale působí a v jednotlivých sekvencích dokáže Shults vytvářet nesmírně sugestivní a nepříjemný psychický tlak (což se mu dařilo již v předchozích dvou filmech), který dokáže zakrýt i tentokrát poněkud řídký scénář bez pořádného vyvrcholení. Jsem hodně zvědavý jakým směrem se vydá příště a zda udělá úkrok stranou a zvolní - jak formálně, tak tematicky. Rodinné vztahy, vinu a odpuštění už ve svých třech filmech prozkoumal důkladně. Možná zkusit natočit cizí scénář? P.S. Kdo bude tvrdit, že si úvodní sedmiminutovou sekvenci nepustil po skončení filmu znovu, tak je lhář. Je to jízda :) (22.01.2020)

S mylným očekáváním, že to bude nějaká příjemná romanťárna od mého milovaného studia A24, se skvělou hudbou od mých, ještě milovanějších umělců Reznora a Aticcuse, jsem stisknul tlačítko play a nechal se unášet na vlnách (haha), tohoto snímku. A ty pičo, to bylo jízda... ačkoliv diametrálně odlišná, než jakou jsem čekal. Dokonale nepříjemný zážitek, zdrcující dekonstrukce života jednoho středoškoláka, i příběh o lásce a odpuštění. Už od prvních sekund snímek oslňuje svou vizuální svůdností, precizním záběrováním a nádhernými kulisami Kalifornie. Zároveň jsem rád, že se zde tvůrci rozhodli i trochu "experimentovat", se změnou filmového formátu a nenápadně divákovi podstrčit, v jakém emocionálním rozpoložení se daná postava nachází a audiovizuálně tak zpracovat posun příběhu. Trippy a party sekvence zase dost evokují Euforii, a nelze se tomu divit, když se na obou projektech podílelo A24 s víceméně stejným týmem lidí a podobným vibem námětů. Narozdíl od ní mě zde však nesrala každá sekunda. Proto také zamrzí, že v porovnání s ní, se zrovna tenhle snímek dočkal dost chladného přijetí od diváků. První polovina filmu byla v každé scéně naprosto strhující a u několika pasáží jsem téměř nedýchal. Hudba k tomuto snímku, a celkově celý jeho sound-desing, jenž výborně pracuje s nepříjemnými a schiziodními tóny výborně podtrhuje celou anxiety atmosféru, která se postupně stupňuje až do dechberoucího klimaxu, během něhož jsem docela šokovaně čuměl na obrazovku. Ovšem zde se i vztahuje má, snad jediná výtka. A to sice druhá polovina snímku. Jiný příběh a dopad všech událostí na rodinu je sice zajímavý sledovat, bohužel už ale ne zas tak zábavný a poutavý. Nicméně vizuálně a herecky je to stále absolutní špička. Takže, přestaňte dělat vše, co momentálně děláte, a pusťte si tento hidden gem. ...also, nemůžete mít na jednom soundtracku Reznora, Radiohead a Kanyeho, a očekávat, že z toho nebudu mít absolutní orgáč. (15.08.2022)

Kompozícia dvoch príbehov kontrastných súrodencov, ktoré cca uprostred predelí tragická "okolnosť", bola rozhodne plná potenciálu. No napokon pôsobí celková pointa vyše 2-hodinového filmu dosť vlažne a akosi "do stratena". Príbeh egocentrického psychicky nestabilného Tylera ma doslova iritoval. Chápem, že zranenie musí každého vrcholového športovca rozladiť, ale následne si vybíjať zlosť na svojich najbližších, to je čistý hnus! Čo sa týka introvertnej "malej sestry" Emily, jej príbeh bol spočiatku zaujímavý, no potom sa to celé točilo okolo Lukovho otca.... A to je vlastne všetko. Pointa síce pekná, ale iná ako by som na tento typ filmu očakával. 3* (19.05.2021)

Krásný zadumaný a za srdce beroucí film, který vám nedá prostor pro nadechnutí. "Waves" není film pro každého, ale má skrytou hloubku a odmění trpělivé. Jde o hrozný pohled na černou rodinu, která se stále pokouší dokázat svou cenu ve společnosti. Hip hop a jeho poezie mi začala lézt na nervy a film to jen utvrdil.... (28.03.2020)

Režisér mě svým minulým hororovým kouskem slušně navnadil, tedy bylo jasné že jeho příštím filmu dám určitě šanci. Vyplatilo se. Vůbec jsem netušil, že film je prakticky rozdělen na dvě části. První je jedním slovem skvělá, parádně gradující a jeden z nejlépe natočených počinů, který mě vyloženě vyrazil dech. Desítky minut před pohromou jsem téměř nedýchal v neblahé předtuše před tím co nevyhnutelně musí přijít. Napínavé pro mě byly už samotné scény, kdy se postavy třeba jen vykloní z okno. Ta blížící se tragédie je přímo hmatatelná. Nejde popsat slovy. Takže divák je takto nastaven a pak příjde druhá část. Mnohem mnohem pomalejší, která nevím proč ale má hodinu. Vůbec jsem nepochopil, proč takto skvěle rozjetý snímek tolik zpomalí. Veliká škoda. Každopádně podstatně více mě Vlny daly než vzaly a já jsem jim za to vděčný. 90% a 50% /2 = výsledných 70% (29.04.2024)