Postřižiny

Znova poriadne utlo a ďalší zo super-filmov sa nedočká môjho plného uznania. Usmievavý film s prostorekým príbehom ma zaujal, no neohúril, nenadchol. Poetickosť, ktorá využíva mnohé náznaky, symboly a inotaje skryté a spojené s prácou kamery a podmanivej hudby, sa mi nepozdávala už od začiatku. V niektorých scénach som sa dokonca pozastavil nad chcenou, či nechcenou grotesknosťou. Postupne to však bolo lepšie a príbeh svojou netradičnosťou aspoň rýchlo ubehol. A nebyť kúzelnej Vášáryovej a vypointovaných scénach Pepin (Hanzlík) vs. čeľadník (Hrušínský ml.), nedostal by sa u mňa film ani z priemeru. 65%. (13.07.2008)

Absolutní klasika, která je i po více než čtyřiceti letech tou nejlepší reklamou na české pivo, kterou může tuzemská kinematografie nabídnout. Jiří Menzel se moc nezabýval nějakým propracovaným příběhem, ale soustředil se spíš na naprosto úžasnou prvorepublikovou atmosféru, vykreslení jednotlivých figurek (evidentně ze života odpozorovaných) a velmi specifickou poetiku, která i vysloveně erotické narážky podává romanticky a svým způsobem roztomile. Hodně dělá i prostředí pivovaru, které má svoje kouzlo a působí jako svět s vlastními pravidly. Ve výsledku pak nevadí, že děj není nijak konzistentní a je sledem jednotlivých epizod, které jsou víceméně vtipné, humor je ale po celou dobu laskavý a nikoho neurazí a i určitý sexismus, který tu hraje významnou roli, je podán poeticky a s nadsázkou. Samotná pointa je pak symbolickým koncem jedné éry, která se už nikdy nevrátí. Obsazení je pochopitelně perfektní a zejména dvojice Magda Vašáryová a Jaromír Hanzlík je naprosto fenomenální, Jiří Schmitzer za nimi ale o moc nezaostává, i když jeho postava je záměrně ne tak výrazná, z vedlejších úloh pak vyčnívají zejména Rudolf Hrušínský a Petr Čepek. Je asi pravda, že snímek je až moc líbivý, naivní a laskavý a chybí v něm vyloženě záporná postava, tolik to zase nevadí, protože díky tomu pak působí jako by snově, surreálně a tak trochu mimo jakýkoli čas, což mu umožňuje získat onen status nestárnoucí klasiky. 80 % (14.08.2022)

Hrabalovu velikost - a důležitost literárních kvalit scénáře obecně - lze dobře ilustrovat na srovnání tohoto filmu s Báječnými muži s klikou a Na samotě u lesa. Režisér stejný, obsazení ve všech případech elitní. Ovšem ten rozdíl! Všechny tři filmy jsou milé, něžné a nostalgické, Menzel je skoro vždy takový. Jenže, Menzel i Svěrák, jak je mám rád, jsou jako literáti jen dobří. O třídu výš stojí příběhy a zejména charaktery vypábené Mistrem. --- Teď si uvědomuji, že shora uvedené lze podtrhnout ještě připomenutím dvou Menzelových vančurovských adaptací. I tam je jeho umění na vrcholu. --- Je to mínus pro Menzela, že potřebuje vynikající předlohu, aby natočil vynikající film? Naprosto ne! Naopak, je poklonou jeho umění, že dokáže vrcholným českým literátům postavit důstojný filmový pomník. Který jiný něco takového dokázal? (29.09.2010)

Klasický Menzelovsko - Hrabalovský film. Ovšem nutno říct, že jeden z těch horších. Tohle zkrátka není až tak úplně můj šálek kávy. O zábavu se tu vlastně stará pouze jedna postava ukřičeného Pepina, což není úplně hodně. U Menzela se však jen velmi těžko nacházejí filmy vyloženě špatné a tenhleten k nim rozhodně nepatří. 3* (19.05.2012)

Herecká sestava je to jistě skvělá, ale to neznamená všechno. Nevím jestli je to nějakým zaujetím vůči Menzlovi, ale jeho adaptace Hrabala se mi prostě nelíbí. Tahle asi nejvíc. Dlouhé prázdné scény čumění do blba, až skoro fanatické zbožňování hlavní hrdinky a samozřejmě to otřesné hulákání! To by jeden vraždil. Dám tomu ještě jednu šanci, ale myslím, že to není film pro mně. (11.06.2012)