Kleopatra

Pro mnoho lidí zůstane napořád Kleopatrou jedině Elizabeth Taylor, já jsem ale díky tomuto snímku navždy získal Gaia Julia Caesara. Hlavní podíl na tom má Rex Harrison, který dokázal tohoto velkého muže ztvárnit lidsky, a přesto mu vtiskl vůdčí charakter, silnou osobnost i neopakovatelné charizma. A momenty jako Kleopatra poprvé u Caesara, průvod Římem či závěrečná lodní bitva mě dokázaly ohromit přes svou letitost i dnes... (27.09.2015)

Jak ostudné, že mně, starého nesnášeče všeho bombastického a typicky hollywoodského (Intolerancí to začalo a od té doby jsou všechny ty filmy takové, nebo takové chtějí být, ach jo.), na tomto filmu nejvíce vadila hlavní postava a herečka, která ji představuje. Nejsem si totiž vůbec jistá, že jsem byla svědky nějakého hereckého výkonu. Celou dobu jsem přemýšlela, jak toho dosáhli, že její prsa drží tvar v každých šatech, nikoli nad tím, jak vdechla panovnici život a duši. Další věc je ta, že Harrison si svým výkonem vydobyl víc mojí přízně než Burton, a to nikdy není dobré, když závěrečnou část okupuje méně oblíbená postava. A když už jsem u toho reptání, tak je to právě díky takovým filmům, že získávám dojem, že panovníci vlastně ve skutečnosti nepanují, jenom vysedávají na zlatých křeslech a jedí po jednom hroznové kuličky.-"Polévka je horká. Polévka je studená. Marcus Antonius zemřel." (13.01.2011)

Ten film nezemřel s Kleopatrou, ale s Juliem Caesarem! Harrisonova nenucená grácie a majestátnost nejenže ostře kontrastují s Burtonovým sebelítostivým a výbušným neurotikem (s úzkými rameny a pažemi jako hůlkami), ale hlavně představují jedinou autentickou emoci filmu. Další emoce dusí v zárodku Mankiewiczova ordinérní senzitivita a styl, a dále sama Taylorová v titulní roli. Její až absurdní marnivost [co výstup, byť pár sekund dlouhý, to jiný kostým… extravagantní líčení, účesy a dokonce klouboučky… tucet variací na hluboký dekolt, leč bez pointy:] jenom korunuje velmi sebestředný výkon, který skutečně zabíjí Kleopatru: ta je jednou pateticky milující ženou, jindy ambiciózní a destruktivní běhnou (aniž by se obě polohy někde střetly). Ve výsledku velmi ledabyle (co do profilace dekórů, postav, jejich motivací atd.) a bez inspirace natočený velkofilm, který je spíš spektáklem přehnaných gest a chlupatých údů, než čehokoliv jiného. Než nulové emoci, to už dám přednost třeba křesťanské hysterii QUO VADIS? od Le Roye... (05.01.2007)

Na tehdejší dobu skvěle zpracovaný film, s úžasnou výpravou, kostýmy, hudba, to vše se musí ocenit! :) Bohužel stopáž mi přijde zbytečně dlouhá, ačkoli jde o historický film, rozhodně by se to dalo o nějaké zbytečnější scény, či rozhovory zkrátit. Herci byli dobře vybráni, ale přeci jenom Elizabeth Taylor září tak, že zastínila všechny ostatní, což je jasný, je to Kleopatra. (21.06.2014)

Velkolepý příjezd Kleopatry do Říma a Liz Taylorová jako dokonalé ztělesnění egyptské královny. To je to, co dělá Kleopatru i dnes velkofilmem. Protože to ostatní by se stejně dobře mohlo odehrávat mezi několika divadelními kulisami a na výsledku by se mnoho nezmenilo. Upovídané historické drama, které není špatné, ale je rozvláčné občas až za hranici nudy, trpí všemi neduhy podobných dobových historických spektáklů a stejně jako většina hollywoodských filmů tohoto typu mě nijak zvlášť neuchvátilo. Ani kdysi, ani teď. (06.09.2013)