Správa vo fľaši

Už to tak vypadá, že valná většina si spletla snímek resp. žánr a mnohem raději by K. Costnera? viděla coby pijana v místní útulné přístavní hospůdce, děj zasadila do doby prohibice, Sev. Karolínu zaměnila za Kubu (Chicago je o.k. :-) a loď místo romantických vyjížděk využila k pašovaní (bílého) rumu. Neříkám, že je to špatná představa resp. alternativa (právě naopak) a dokonce si dovedu představit i konkrétní ústřední herecké obsazení Bogart-Bacall, (Newmana bych klidně ponechal), nicméně tohle je přece jenom poněkud odlišnější příběh. Nejsem (jemně řečeno) velkým příznivcem žánru romantický snímek, nicméně „civilní“ romantiku nikdy (jednou za čas) neodmítnu. Zvlášť, když tahá eso z rukávu v podobě (ne)stárnoucího P. Newmana (dokazujícího, že není malých rolí) a pro krásně bezelstný úsměv Robin Wright mám slabost již nějaký ten Pa (přesněji řečeno od doby, kdy se dostala mezi S. Penna a G. Oldmana. Palec nahoru za odvážně (žánrově) netradiční závěr, který, jak vidno, působí na místní, jak červený hadr na býka. Nicméně (i) to je „život“, takové věci se jednoduše také stávají a pokud se náhodou s tímto vysvětlením nespokojíte, nabízím jiné. Možná chtěl L. Mandoki pouze rozšířit kolonku žánr (o) mysteriózní. Who knows :-) P.s. „vzkaz bez lahve“ to uživ. nascendi: dovolenkující Slovák na břehu Černého moře (možná) NE, zato rodilý Pražák pod Štvanickým mostem, byť se Dunaj (pokud mě má chatrná paměť neklame) do Vltavy nevlévá, (možná) ANO. Svět je „malej a zázraky se občas dějou“. (Nejen) nostalgických 75% (08.08.2012)

vždycky koukám na nějakou romantárnu a jsem pak překvapen, jak se to filmovým kritikum nelíbilo! no, tohle už je nějakej pátek, co jsem ronil u televize slzy, skoro si to nepamatuju, ale určitě bych se tam znovu našel! myslím, že se to nedá popsat slovy, byl to silný zážitek, takové niterné, velmi hluboké, a proto dávám 4 vařečky z pěti pro případ, že bych na konec plakal ještě o chvilku dýl. nicméně mi to také resultuje ve skutečnost, že pravý romantik dá vždycky mín, než by si film s Kosstnerem zasloužil! (20.02.2015)

70%" Doják" se spoustou dějových zvratů a vyrovnávání se s minulostí, který ovšem asi hlavně díky hlavním protagonistům (zejména výbornému Newmanovi) nesklouzává do žánru německých romancí Pilchnerové. Tvůrcům se tady podařilo vytvořit jakousi potencionální hloubku lidské mysli a chování, zejména díky hercům, což se podaří málokterému režisérovi amerických tragických romancí. Světlá vyjímka jinak již téměř "utopeného", nejčastěji nekvalitně točeného žánru. (06.01.2008)

Už to skončilo? Co? Ne? Cooo... hele, na romantickej cajdák jsou prostě dvě hodiny MOC! A můžeme se dojímat jak chceme. Vzkaz v lahvi jsem nechala v tv běžet jednak proto, že ho (bůh ví proč) považuju za klasiku, ještě jsem ho neviděla, chtěla si po Yellowstone dát zase Costnera, potěšil mě Paul Newman a hlavně mě učarovala krásná Robin Wright. No... někomu po kýblu nudy vypjatej dojemnej konec stačí, ale já se do této skupiny tentokrát neřadím. 2,5* (28.04.2024)

Průměrná, pro mne však nesmírně zdlouhavá romantika s tragickým koncem. (tím však nemyslím událost, která se na plátně odehraje, ale přístup tvůrců). Costnerovi, to co by milovníkovi se zlomeným srdcem, sekne. Dobře se na něj kouká a i hlavní představitelka je sympatická. Děj plynu kupředu asi tak rychle, jako plachetnice za bezvětří a proto jsem i uvítal časté přestávky způsobené televizní reklamou. Alespoň jsem se vydýchal a nabral síly do dalšího pokračovní. Slzu jsem neuronil, plakat se mi však chtělo při samotném závěru, kdy se tvůrci uchýlili k tomu největšímu patosu, který snad existuje.. a to tragické smrti procitnuvšího milovníka, který směřuje za svou novou osudovou láskou.. ufff (26.12.2010)