Vstup do prázdnoty (E01)

Být drogovým dealerem a zároveň policejním informátorem není zrovna záviděníhodná kombinace. Cyril Dobrý coby lehce arogantní mladík David z česko-vietnamské drogové party, který se ocitne mezi dvěma mlýnskými kameny, by o tom mohl vyprávět. Zatím teda spíš silácky mele do kamery, jak nemalý význam drogy mají, zatímco nám tvůrci postupně představují další hráče. Především ty z protidrogového oddělení, mezi kterými vyčnívá jistý Blažek, který nechce žádné pěšáky, ale samotné velké hlavy téhle dobře fungující mafie. Až nezdravě posedlý polda z týmu věří hlavně nezkušené analytičce (jedna z důležitých postav Dejvického divadla – Lenka Krobotová). Jenže se nejedna věc zvrtne. Troška toho novátorství a snahy pojmout to jinak, ovšem pilot by měl rozhodně vtáhnout víc. Uvidíme. (26.04.2021)

Už opravdu nechci zmiňovat všechno, co mě na tom bavilo a řekl bych až okouzlilo. Tým okolo režiséra Viktora Tauše, kameramana Martina Douby a střihače Aloise Fišárka dokáže v naší audiovizuálně tvorbě asi nejlépe a nejgeniálněji sestavit výsledný produkt tak, aby každá scéna fungovala sama o sobě intenzivně a mrazivě. Vytvoření atmosféry scény a prostřihy mimo jádro scény (funguje i v dokonalém souladu nálad hudby Petra Ostrouchova), virtuální zapojení diváka do děje a přenos aktuálních emocí a tenze mezi herci na diváka funguje v Taušově a Doubově podání neuvěřitelně silně. Kompaktní celek je ale i díky scénáři, nejenom formě. Miro Šifra se připomněl už Rédlem a jak vidno máme talent světového měřítka (srovnání má snad jen ve Štěpánu Hulíkovi). Šifra nemilosrdně ukazuje svým kolegům jak vytvořit dokonalou expozici a vyložit výborně karty na stůl, a zároveň si dovolit v českých podmínkách i pár poměrně překvapivých zvratů. Nelze hodnotit něco po první části, ale pro mě jako obdivovatele Viktora Tauše, který ví, jak konzistentní režisérem je, s ohromnou vlastností empatie a darem působivosti a prácí s herci u nás málokdy vídaným (třeba Václav Neužil u Tauše hraje ještě o dost lépe než jinde), si dovoluji tvrdit, že Viktor Tauš je naším nejlepším režisérem posledních let a kdo ví, zda vůbec nejlepším po revoluci. Opravdu tohle je moje gusto a pouze tyto minisérie, které překračují a co víc pokořují současnou českou kinematografii, mi způsobují stav plnohodnotného a intenzivního audiovizuálního zážitku. 100% (23.02.2020)

Stupidní kamera spojená s pravděpodobně drogově závislým policistou Neužilem( jinak se ty ksichty co dělá nedají vysvětlit) a Krobotovou, která je těsně před zhroucením z práce v terénu, dává dohromady něco tak neuvěřitelného, že už nepřekvapí ani kancelář protidrogového v bývalém kostele. Tam bych zavřel Tauše nebo Šifra na měsíc v lednu. Ono by je přešlo vymýšlet ty kraviny. (24.02.2020)

Na začiatku som sa zľakol, že pôjde o kópiu nemeckej netflixovskej série "How to Sell Drugs Online (Fast)", ale potom seriál dostal svoju dospelú tvár a ukázalo sa, že ide o veľmi dobre napísanú a zahranú krimi-psychologickú sériu. Miro Šifra sa vypracoval na dobrého scenáristu, jedine kamera Martina Doubu mi v niektorých momentoch moc nesedí. Potešil track od Gleba a teším sa na ďalšie diely. (23.02.2020)

Lze pochopit, když někteří recenzenti oceňují Taušovu snahu rozvířit zatuchlou hladinu českého televizního rybníka. Méně pochopitelné ale je, když ho považují za novátora. Těžko lze dnes za experiment pokládat to, co Godard, Fellini a další dělali už před 60 lety. Tito obdivovatelé by si měli doplnit vzdělání v oblasti vývoje filmové řeči. Navíc u Tauše je především patrná úporná snaha dělat to za každou cenu a hlavně jinak, šokovat, bez ohledu na realitu, smysl a věrohodnost. Viz laciné a přitom absurdní atrakce typu "sídlo protidrogové centrály v opuštěném kostele". To, že řada tvůrců podobné postupy nepoužívá není dáno tím, že by neměli takovou invenci jako Tauš, ale zkrátka proto, že by jim to připadalo trapné. (24.02.2020)