Pozor na oči!

První půlhodina mě vesměs hodně bavila, ačkoliv už během ní na mě film působil coby takový céčkový pokus o Bertranda Bliera, ale jinak jsem měl poprvé pocit, že na mě výtvor Quentina Dupieuxe svým humorem dokáže fungovat. Pak se z toho ale stala těžce překombinovaná slátanina plná čím dál více mdlého pojetí absurdního humoru, směsicí divných zvratů i několik nahodilých podivností bez hlubšího významu, čímž se Pozor na oči! silně přiblížilo k tomu klasickému Dupieuxovi, jaký mi nesedl ani v Jelenici či Neuvěřitelném, ale pravdivém. Asi tak :o), na jedné straně je mi sympatické, že Dupieux v rámci francouzské absurdní komedie zřejmě oblibuje pár režisérů, které si taky hodně cením: cítil jsem tu inspiraci nejen zmíněným BLIEREM (mj. absurdní dialog o vraždě s mrtvolou na konci jako ve Studeném bufetu i Blierovo později oblíbené narušování klasického času a prostoru), ale též Jeanem-Pierrem MOCKYM (mj. směsice postav na komisařství s nějakou tou anomálií, z nichž jednomu chybí jedno oko, další má nefunkční jednu nohu, či zároveň podivnou charakteristikou, kdy jeden z nich pracuje na policii prostě proto, že pracuje zde i jeho táta, další „trpí“ odříkáním stejného výraziva na konci skoro každé věty, podobně jako pan starosta v La Grande Frousse :)) a dokonce i Luisem BUÑUELEM! (z jehož Nenápadného půvabu buržoazie je tu v závěru přímo vykraden jeden nečekaný surrealistický vtípek)... na druhé straně: proč si vlastně dopřávát kdesi za kuchyní nedopečené a utržené kousky masa, když o kousek vedle můžu za stejnou cenu dostat celý chutný řízek? ** Quentin Dupieux sice nemá špatné nápady, ale z toho, co jsem zatím viděl, se mu je většinou nedaří rozvinout tak, aby mě tím bavil po celou dobu a k žádné alespoň drobné myšlence, která by mohla rozpačitější dojem povýšit, ani zde nedojde. Taky netuším, co se stalo s Benoîtem Poelvoordem, který byl tak skvělý zamlada v C'est arrivé près de chez vous, ale co jsem jej už viděl ve druhém filmu z posledních 10ti let, působí na mě coby nesympatický podivín, hrající oproti svému mladšímu protějšku na půl plynu. [50%] (21.07.2023)

Asi tak. Pozor na oči krásně ulítlá komedie, která nabízí spoustu neokoukaných nápadů a vtipů. Něco málo přes hodinu je jen takovou jednohubkou, která je ale poseta fakt parádními nápady. Pravítko, kouření, sledování vyprávění, vstupování do vyprávění a mnoho dalšího. Rozhodně mi z tak krátkého filmu ulpí v paměti hodně věcí. (25.10.2019)

Francouzská komedie is back! Pozor na oči je téměř dokonalou konverzační komedií. Velice dobře jsem se bavil. Jako u každé komedie záleží na mnoha faktorech zda vám sedne. Je to o vašem aktuálním rozpoložení a druhu humoru, který máte rádi. Zdejší hodnocení osciluje mezi podprůměrem a nadprůměrem, já se řadím k těm co to považují za nadprůměr. Vždy jsem měl rád filmy, které se odehrávaly v jediné místnosti. Když je geniální scénář, stačí dva herci dvě židle a stůl. Tady je to kancelář dost podezřívavého komisaře vyšetřujícího podezřelého z vraždy. Dotyčný však tvrdí, že nic neprovedl a že jen k muži ležícímu v tratolišti krve přivolal policii. Komisař je však starý mazák a tak historce o noční procházce podezřelého nevěří. Obzvláště když od jeho bedlivé sousedky zjistil, že dotyčný šel z bytu několikrát ven a zase dovnitř. Aby toho nebylo málo požádá vyšetřovatel svého jednookého kolegu aby mu podezřelého na chvilku pohlídal, že si musí odskočit ..... Prostě super ! :-) . S Benoîtem Poelvoordem jsem zatím neměl tu čest, ale tady byl super ! Takže asi tak. Dávám za 4 škeble. * * * * (20.11.2019)

"Nevolejte pomoc a nebudete podezřelý." Asi tak. Mě to moc nebavilo, ale mělo to světlý chvilky. Zejména pár překvápek na konec bylo fajn, ale docela mě bavila kouřící díra v hrudníku, debata o velikosti švába, procházka s žehličkou a hlavně zákeřnej trojúhelník. Nicméně toho nudnýho tlachání jsem si vyslechl tolik, že divadlo v tomto století již patrně nenavštívím. Naštěstí to bylo dost krátký, takže jsem ani pořádně nestihl pohřbít zabitej čas. (18.10.2021)

Absurdita, uletenosť a humor nie sú totožné pojmy. Takže: Pozor na oči! je absurdný a uletený film, no nie zároveň rovnako vtipný. Skôr do absurdného zdĺhava naťahuje vydarený motív aj jeho pointu. Tá spočíva v tom, že štátna moc, vrátane polície s bežnými občanmi v podobe vypočúvaných hrá absurdné divadlo, z ktorého niet úniku. Ak sa momentálnym veliteľom štátu alebo jeho pucflekom zachce, v putách skončí ten, o kom rozhodnú oni, vinný-nevinný: to je fuk. Hlavne, že štatistiky objasnenosti frčia. (04.05.2021)