Réžia:
Oldřich LipskýKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Dana Vávrová, Jiří Procházka, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Lubomír Lipský st., Věra Tichánková, Petr Starý, Igor Nachtigal, David Vlček, Tomáš Holý (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Rodinná komédia plná pesničiek Jaroslava Uhlířa a a Zdeňka Svěráka je plná strašidiel a rozprávkových kúziel. Hrdinami sú deti, ktoré sa pustia do boja proti dospelým obyvateľom ich dediny, keď chcú premeniť starý hrad na poľnohospodársky objekt. Skupina detí však presvedčí hradných duchov a mestských úradníkov , že potrebujú prestavať miestnu zrúcaninu na klubovňu. S výdatnou pomocou duchov, rytiera Viléma Brtníka a jeho dcéry Leontýnky, obývajúcich schátralý objekt, ale aj trpaslíkov, ktorých rytier privolal, sa im podarí dosiahnuť svoj cieľ - hrad je opravený a odovzdaný do starostlivosti detí. A z Leontýnky, ktorá si sťažuje na osud nesmrteľných bytostí, sa vďaka byline darovanej z lásky, stane normálne dievča. Tak prečo neveriť na duchov? (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (556)
Krásný příběh, nádherné písničky - Pribiňáček a Hajný je lesa pán nejlepší:) No a nezapomenutelné hlášky jako "Já nejsem tpaslik" - "A kdo to má jako poznat, co?"...... "Nohy dřevený" - "Kde?" - "Moje" :D No a k tomu všemu tu hraje Tomáš Holý, což byl úžasná dětská hvězda a jakýkoli film s ním, je perfektní. ()
Poněkud přeceňovaný snímek, na kterém zpětně oceňuji především to, že byť se v podstatě celý skládá z písní, je bez problémů sežvýkatelný. Samozřejmě, že Lipský, Sovák, či Brodský jsou výborní, jistěže hudba je chytlavá a některé motivy nesmrtelné, dějově je to však dost slabota. Jako celek film nicméně funguje nad očekávání dobře a, jak už jsem naznačil, na to, že se jedná o dětský muzikál (téměř synonymum pro filmové odpady všeho druhu), je dosažený výsledek až neuvěřitelný. ()
Rozprávka, ktorá prakticky obkresľuje vtedajšiu dobu. Všetko malo život, zábavu a potešenie. Veci, ktoré sa mnohými ďalšími rokmi pomaly vytrácali ( a to nielen v našej krajine ). Nejde o nič prevratné, snáď len Svěrákové hlášky a triky trčia nad priemer, ale človek sa pri sledovaní má tendenciu zamyslieť, či práve takýto prístup k ( hlavne mládežníckemu ) životu, by nebol záchranou pre našu planétu. ()
Na světě neexistuje lepší pohádka než je tahle. Je plná smíchu, radosti, dětské bezstarostnosti a pohodové atmosféry. Navíc Leontýnka byla úplně první holka na světě, do který jsem se platonicky zamiloval a když se poprvé ve filmu objeví, a začne zpívat "Stěžuji si svému stínu, kdo mě podá kopretinu, kdo mě srdce zahřeje, když mám na něm závěje" vždycky začnu ve svým pokoji hledat kopretinu. A jak tak čtu zdejší klučíčí komentáře a nebo jsem se ptal kluků u pivča, nejsem ani zdaleka jedinej z mé generace, pro kterýho byla Leontýnka první velkou filmovou láskou. Pokud chci alespoň na chvilku utéct do bezstarostného dětského světa, tak zábavnějšího a lepšího průvodce než pohádku Ať žijí duchové mít ani nemůžu. ()
V obci Hulín odbrzdili nezletilí bagr! Pohádková klasika! Žampiony, Pribináček a Francův nápoj! To byly časy.. to se mohlo jezdit i pod vlivem, jak je nám vyjeveno v tomto filmu, když vedoucí samoobsluhy Jouza před jízdou požil! Vrcholem tehdejší techniky pak byla renovace Brtníku trpaslíky (což mě přivádí k celkem spoileroidnímu oficiálnímu textu distributora). I přes svůj věk je to pořád nehynoucí klasika a to i díky legendární písničce Ať žijí duchové, já mám ale radši ponuré Duňky Žálky! Mno a pro modernější posluchače už dneska kolují i d'n'b remixy... https://youtu.be/2QBOp2m0a7M ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (50)
- Na Krakovci se natáčelo zhruba celé prázdniny. Dohromady (i s postsynchrony) trvalo filmování půl roku. (Cucina_Rc)
- V jednom ze záběrů (scéna před podáním metru) je vidět hrad bez zastřešení, přitom byla střecha krátce předtím kompletně postavena. (AlfaNumerO)
- Filmový hrad Krakovec byl postaven během čtrnáctého století a ve své době šlo o nejmodernější hrad v Evropě. Byly v něm vestavěné skříně a etážové topení. Systém průduchů rozváděl ohřátý vzduch z centrálních kamen po celém hradě. Navíc se jedná o poslední místo, kde přebýval Mistr Jan Hus před odchodem na koncil do Kostnice. V roce 1414 jej v Krakovci přivítal Jindřich Lefl z Lažan a hostil jej až do jeho odjezdu. (Duoscop)
Reklama