Za hrsť dolárov

Nečekal jsem, že i po letech se budu bavit jako kdysi. Nejlepší figurkou je hrobník - kdo by si nevzpomněl na Limonádového Joe... Film není ani příliš krvavý (kromě ruční lekce, kterou Clint inkasuje a normálně by ji člověk prostě nepřežil), ovšem na nedostatek mrtvol si nelze stěžovat. Tenkrát na západě je sice o třídu výš, ale i tyhle špagetky baví. (31.01.2016)

Tenhle kultovní western vznikl prakticky v téže době jako můj vysoce oblíbený snímek Limonádový Joe a ten si utahuje přesně z toho, na čem naopak Leone programově staví. To znamená na zdůrazňovaných žánrových klišé, naivitě děje a nerealistickém vidění historických událostí a dějů. V případě Leoneho snímku u mě ani trochu nefunguje nostalgie, která v některých případech ovlivňuje, konec konců nejen můj, poměr k hodnoceným filmům, protože jsem tenhle kousek během dospívání neviděl. Samozřejmě Pro hrst dolarů stojí na počátku subžánru spagetti westernů, je to uznávaná klasika a pochopitelně tam bez větší námahy nalézám prakticky všechno, co zapříčinilo úspěch Leoneho tvorby. Výborná práce s kamerou, scény vystavěné tak, aby maximalizovaly ty nejzásadnější lidské emoce, ostrý protiklad kladných a záporných postav, prostřihy na zpocené zarostlé tváře a divoký svit v očích, vůbec smysl pro filmový detail a skvělý casting, který mimo jiné pomohl do sedla Clintu Eastwoodovi a udělal z něj hvězdu světového formátu. Jenže co naplat, k westernu - a to jsem psal ve svých komentářích už víckrát - mám opravdu vlažný vztah, a tak nemůžu přehlédnout spoustu nedodělků. On se v tomhle filmovém žárnu Leone teprve hledal a piloval svůj režijní rukopis. A zatímco v jiných zábavných žánrech, které jsou mi blíž, žánrová klišé odpustím mnohem radši, tady jsem k nim nesmiřitelný. Například klíčové scény typu přepadení vojenské kolony nebo likvidace baxterovského doupěte jsou natočené opravdu špatně a přímo volají po parodii. Jen si povšimněte těch desítek mužských postav, které se po zásahu do hrudi napnou, chytí za srdce a s typickým pohybem se pomalu klátí k zemi. Scénář je celkově naivní a člověk u téhle produkce prostě nemůže používat mozek. Ve svých pozdějších filmech Leone přidával mnohem větší myšlenkovou hloubku, nové motivy a i Morricone se vzepjal k mnohem emotivnějším výkonům. Pokud už western mám raději realističtější styl, který například předvedli Coeni ve svém novém zpracování Opravdové kuráže. Tomuhle filmu schází spousta toho, co ve filmové tvorbě uznávám, tzn. realističnost, syrovost, řekněme vnitřní logika příběhu, a naopak přečnívá všechno, co mě od tohoto žánru odpuzuje. Celkový dojem: 40 %. (11.09.2011)

Tak toto je presne taky western, aky mam rad a aky by mal byt. Neviem preco, ale nejak neviem prist na chut SIEDMYM STATOCNYM (1960), aj ked tym nechcem povedat, ze by to bola somarina, ale proste nepovazujem ho za jeden z najlepsich westernov a pritom aj Vinnetouvky ma velmi bavili. Clint Eastwood je jednoducho aj s tou svojou cigaretou cool a vie postrielat behom pol sekundy hned troch zlocincov naraz. Pacilo sa mi tu, ako dokazal postvat hned 2 bandy proti sebe, Baxterovcov a Rojovcov. Zaverecna prestrelka nema chybu a hudba Ennia Morriconeho tomu pridava tie spravne grady. Pocas filmu som premyslal, kde som ten oblek C. Eastwooda videl a spomenul som si na NAVRAT DO BUDUCNOSTI 3 (1990), kde bol podobne obleceny aj Michael J. Fox a vlastne aj preto si tam vymyslel meno Clint Eastwood :-). ________ Clint Eastwood - (Joe) +++ Marianne Koch - (Marisol) +++ Gian Maria Volonté - (Ramón Rojo) +++ Wolfgang Lukschy - (John Baxter) +++ Sieghardt Rupp - (Esteban Rojo) +++ Joseph Egger - (Piripero) +++ (15.12.2008)

Výborný western s drsňákem Clintem Eastwoodem, který se tímto snímkem proslavil a má přesně ty vlastnosti, které by měl správný kovboj mít (charismatický,drsný....) . Sergio Leone opět potvrdil, že to byl skvělý režisér a měl neopakovatelný cit pro natáčení. Celým snímkem nás provází překrásná hudba génia Ennia Morriconeho. Jeden z nejlepších westernů, ale kvality Tenkrát na Západě nedosahuje. (30.12.2007)

Prach. Prach, písek a ticho. Spalující slunce svítí na opuštěnou ulici. Vítr si líně pohráva s okenicemi na prázdných domech. Pak z oblaku prachu vystoupí zahalený muž. Výstřely. A opět ticho. Jen ulice je ještě mrtvější než dřív.... - tohle jsou momenty kvůli kterým miluji western a Pro hrst dolarů je prvním z filmů které mezi ně vnesly úplně jinou, pomalou a smrtelně osudovou, poetiku... a je jedním z těch které nezestárnou. Nikdy. 8/10 (08.09.2007)