Režisér (E01)

Epizóda si od začiatku ide gradované vtipy, čo je len dobre. O humor sa nestará len herecký ansámbl, ale aj Krobot, ktorý svojím tradične depresívnym vzhľadom dodáva príbehu autenticitu. Všetko vyzerá uveriteľne, okorenené humorom a prežívaním hercov, ktorí vytvárajú komické situácie. Stanislavského metóda v praxi. (27.12.2019)

O tom, že odpadní dno televizní zábavy je zase o něco hlouběji, už jsem se rozepsal ke komentáři k celému seriálu. Ovšem, je velice příznačné, že celkový námět může být takovým zajímavým podnětem k sebereflexi. Co nejvíce straší osazenstvo Dejvického divadla? Že nedostane grant. Protože jinak by se za tu šmíru, co předvádí, prostě neuživilo. Když už za koncesionářské poplatky rozehráli tento seriál, který je ještě o level pod Kameňákem, bylo by hezké, kdyby výsledkem toho všeho nakonec bylo, že se veřejné peníze skutečně přestanou takovým neumětelům vyplácet. (05.03.2019)

Neuvěřitelný, co ti Dejvičáci vyvádějí! Jejich styl je totální origoš a první díl mě sakra navnadil! Za zmínku stojí i nezvyklá hudba Vladimíra Franze, chvíli jazzík, chvíli dechy, funguje to na jedničku! Jsem rád, že po Mostě! opět kvalitní seriál, jen ta krátká stopáž utekla neuvěřitelně rychle, že jsem se sotva stačil rozkoukat. Ale super, jen tak dál!!! (05.03.2019)

Tahle hypnóza se zapíše do dějin. Plesl is the new Richard, nebo Richard is the new Plesl?... Zkáza Dejvického divadla bude přesně to, co jsem čekal. Chytře vtipná, bizarní a typicky krobotovská. A i dnešní čísla sledovanosti potrvdila, že to nebude úplně pro většinové publikum jako Most, ale pro ty kteří viděli a líbila se jim Čtvrtá Hvězda, nebo Dabing Street. Vzhledem k tomu, že pod scénářem není podepsáný Kolečko a Prušinovský nerežiruje, tak se dá očekávat, že se tempo dílů nebude úplně závratně zrychlovat a naopak bude přibývat humoru pliživého a možná i skrytého. Tedy ten typ, na nějž se ve zdejších končinách nevypěstoval dostatek trpělivosti. 70% (04.03.2019)

Po velkém hype od těch, co to viděli v kině, jsem bohužel zklamán. Laskavě vyprávěné anekdoty o hercích, hrané herci samými. Fandové Dejvického divadla zaplesají, ale já jsem absolutně neznalý současné české divadelní scény, natož abych viděl nějaké představení v Dejvicích (vím, pro čvuťáka ostuda, ale U Topolů jste nemuseli stát frontu na lístky). A proto si prostě nedokážu vychutnat to meta, že tento herec či herečka, které neznám, se stylizují v hraní sebe sama tak či onak. Snad se více rozehraje ten motiv s grantem, ale tento první díl nejvíc připomíná donutilovské historky z Provázku. (05.03.2019)