Nezlobte dědečka

"Styďte se a už mi nelezte na obočí!" Ze mě asi žádný opravdový burianovský fanoušek nikdy nebude... Přesto mě ale tenhle jednoduchý humor neuráží, naopak si při něm často vzpomenu na některé situace či blíže nespecifikované osoby a úsměvu se někdy opravdu nedokážu ubránit. Nehledě na to, že s každým vyslovením jména "Matylda" se mi vybaví maďarská scénka s Karlem Černochem a Jiřím Wimmerem... :) (16.06.2013)

Divím se, že se Burian ještě nepřevlékl za malé batole, vždyť vtipy v této komedii většinou nepřekročily dětskou úroveň... Ale zároveň nebyly ani fousaté, aby musel předvádět dědečka. Jediné, co mě fakt pobavilo, bylo experimentální potvrzení, že hlava stojí na stupnici tvrdosti výše než vajíčko, Šléglova rázná reakce na plynulý Jonášův proslov v buriangličtině a dále taneční kreace Hermanové. Vítová opět hrála svým nepříjemným afektovaným způsobem, zato Mandlová nehrála tradičně vůbec nic. (12.01.2013)

V tlamě velryby, tehdy nadmíru populární hra, která po léta stávala na repertoáru Burianova divadla, nemohla a neměla čím zklamat ani dychtivé filmové obecenstvo. A přestože z původního textu nakonec mnoho nezbylo, povedl se tvůrcům dokonalý husarský kousek. Vlasta Burian vycítil příležitost být sám sebou, nechal scénář scénářem a propašoval do filmu celou škálu improvizovaných skečů, kterými byl vyzbrojen až po zuby. Nešťastný jelimánek, všemi opovrhovaný outsider, a posléze i domnělý americký strýček s prapodivnou angličtinou jsou projevem nejen svrchovaného klaunství zbožňovaného krále komiků, mají v sobě ale také cosi neukázněného a lajdáckého, jak potvrzují tváře zaskočených spoluúčinkujících. Ti šťastnější, jako byl například Theodor Pištěk, přistoupili na Burianovu tichou dohodu a v rytmu nepolevující crazy komedie se stávají (ne)dobrovolnými oběťmi sofistikovaných poťouchlostí a drobných naschválů. Připisovala-li dobová kritika na vrub Lamačova filmu absolutní pohrdání všeho a vším, nebyla zcela objektivní. Burian, jakkoli problematická byla jeho nespoutaná povaha, se totiž trefil do černého a do poněkud stojatých československých vod přinesl dravý i hravý styl humoru, který se mezitím úspěšně etabloval ve Spojených státech i v některých dalších evropských zemích. P. S. Nezapomeňte, až pojedete do Ameriky, že je ohromně praktické umět anglicky. To víš, že umřela? Von jí totiž bratranec Anton zařídil prádelnu. A vona se upiglovala. Vona chudák pracovala, chtěla hodně dělat, pracovala i v noci, piglovala takhle přes čas a strčila si ruce do válce, přišla na druhou stranu, vyšla ven jako límec a teď jí tam nosí jeden na krku. (05.10.2008)

Tak toto je pořádný úlet! :-)) Viděl jsem poprvé až nyní a hned od začátku mě to naprosto dostalo. Bláznivý Burian, šílený Pištěk, krásná a přirozená Adina a japonský domovník! :-) Přestože to má slabá místa, včetně do němých grotesek ulítlého konce, zasmál jsem se pořádně tolikrát, že pod pět svěracích kazajek jít nelze :-) (11.05.2020)

Jedna z tých skutočne najvydarenejších Burianových komédií. Fakt som sa pri mnohých scénkach skutočne schuti zasmial. Tá Burianova angličtina, najmä jeho telefonát s americkým konzulátom, a jeho vynaliezavosť v snahe neprezradiť vlastnú identitu stáli naozaj za to. Okrem Buriana veľmi dobré výkony podali ďalší herci, najmä Theodor Pištěk st. (26.07.2009)