Christopher Robin

Vynikající film a od Disneyho rozhodně nečekané a překvapivé nejen co se týče zaměření (film hlavně pro dospělé), ale i co se týče atmosféry (která je velmi často neveselá). Celý film vypadá velmi televizně, ale je velmi dobře, že televizní není. Ewan McGregor je vynikající, plyšáci vypadají skvěle a scénář je jeden z nejpovedenějších posledních let. A navíc je Kryštůfek Robin tím dojemným kouskem, který pohladí po duši a zlepší náladu, i když se tak vůbec netváří, ale přitom mu vůbec neschází ani tolik potřebná hravost a radost. Jeden z nejlepších filmů roku 2018. (27.01.2020)

Já jsem spíše zklamná, asi jsem od toho očekávala něco jiného než jsem nakonec viděla. Film Sbohem Kryštůfku Robine z roku 2017, který jsem viděla jako první se mi líbil daleko více. Tohle beru jako takové volnější pokračování, ale bohužel ne tak dobré. Ewan je skvělý, ale do téhle role podle mě nedal všechno, něco tomu chybělo. Animace plyšových zvířatek byla dokonalá a realistická, kéž by takhle vypadalo moje dětství. K Medívkovi Pú a jeho přátelům mám blízko díky svému dětství, milovala jsem jejich dobrodružství, ale tohle prostě nebylo ono. (20.03.2020)

║Rozpočet $75miliónov║Tržby USA $99,215,042║Tržby Celosvetovo $197,593,066▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Neviem, neviem, po tých Paddingtonoch, Králičkovi Petrovi, mi to príde dosť nevýrazné, až pochmúrne, komorné, bez lepšej šťavy, až anglicky chladné, skutočná zábavnosť len na krajíčku. /50%/ (29.12.2018)

Jak se říká z hovna bič neupleteš a to je přesně problém tohoto filmu (ono co taky čekat od filmu založeném na animáku a knížce kde medvěd věčně žere med a malé děcko mluví s mluvícími zvířaty a představuje si imaginární tvory) . Nepatřím mezi lidi co vidí logo Disney nebo Marvel a automaticky se udělám tak, že dám 5 hvězd. Už, když jsem viděl trailer tak jsem si říkal, že je to příšerné a koho to může lákat realita je taková, že dívat se na to dá, ale nic nečekat radši. Pro děti je to chvílemi hodně temné a depresivní dospělé to zase neudrží v pozornosti celou dobu. Chybí zde absolutně vtipné scény a cokoliv vtipného (na obhajobu to aspoň není tak tupé a parodické jako oba Paddingtoni dohromady a nezpívá se tam). Ty 2 hvězdy jsou za tu holku a za film jako celek. Na závěr několik poznámek P.s. 1 Baví mě, kdy nezaměstnaná ženská ( v celém filmu nepadne ani slovo, že má práci a něco dělá) vyčítá zaměstnanému chlápkovi, že pracuje a má práci předpokládám totiž, že všechno platil on ze své práce pokud teda neměla milionovou sociálku P.s. 2 V celém Londýně je pouze jedna firma vyrábějící brašny a každý kdo půjde na dovolenou asi od ní musí povinně koupit brašnu navíc kdo ty brašny bude teda vyrábět, když všichni budou na dovolené P.s. 3 při sledování filmu můžou někteří jedinci dostat takovou depku, že se můžou zabít z toho, že dospěly a , že nemají tak jednoduchý život jako měly jako malí nebo při nejmenším můžou dát výpověď v pracích jelikož jim to žere volný čas. (03.11.2018)

Osobně jsem vůči fetišistickému oslavování vnitřního dítěte a dojímání se nad vlastním dětstvím vždycky ostražitý, přijde mi to jako hrozná werichovština a jakási imitace "moudrosti". Neříkám, že se někdy rád nedojmu a že na mě nostalgie někdy nefunguje - ale tady je to tak banální a natolik to stojí v cestě dalším, bohužel nerozvinutým motivům, že to zamrzí. Na jednu stranu se mi líbí, že přítomnost imaginárního světa přesahuje hrdinovu mysl a mohou s ním interagovat i jiní, ale na druhou stranu to vede k velké nejasnosti ohledně toho, jaká je tedy role toho světa a co má z filmu vyplývat. Přítomnost těchto světů má většinou ten smysl, že se jich hrdina musí vzdát a najít jejich otisk v každodennosti. Zde ho však objevujeme jako fyzicky existující místo, kam se Kryštůfek na konci doslova odstěhuje se svou rodinou. Co si z toho má člověk vyvodit?. Dcera má odjet na prestižní školu, ale z toho asi sejde, protože "se jí nechce". A místo toho se s otcem a matkou přestěhuje do pohádkové říše, kde bude zřejmě nicnedělat s magickými stvořeními do konce věků. Je to svou neaplikovatelností skoro fascinující - a některé implikace jsou až hrůzu nahánějící, přinejmenším pak nezodpovědné. Je to opravdu čisté propadnutí a odevzdání se nostalgii, které by z rukou Davida Lynche bylo čteno jako obraz totální zkázy a rozpadu lidské mysli. (19.11.2018)