Tichá noc

Film ktory si odniesol až desat narodnych filmovych oceneni z dvanastich nominacii.A ponuka určite väčšiu kvalitu ako napriklad Baba z ladu,ktora ziskala niekolko českych levov za rok 2017.Ticha noc ma velmi dobre napisane a aj zahrane postavy čim sa tie stavaju pre divaka uveritelne.Uveritelny je aj scenar,však v krajinach strednej europy mnoho ludi pracuje v zahraniči čim trpi hlavne rodina.Stedry večer napokon žiadnu idilu nepoukne a aj Adama čaka tvrde vytriezvenie.Ticha noc je film ktory ma čo ponuknut a divak sa dočka nadpriemerneho filmoveho zažitku.Sučastna polska kinematografia aj tymto filmom potvrdila svoje kvality. (13.07.2018)

Režisér dal dohromady všechny nepříjemné věci, které by se mohly stát v jeden vánoční den a šoupnul je jedné rozvětvené rodině, která chtěla strávit svátky společně pod jednou střechou. Odraz nepříjemné oslavy se sice povedl nastínit věrohodně, ale já v té záměrně běžné atmosféře polské rodiny nenašel téměř nic z toho, za co je tento filmový polský hit vynášen do nebes. (12.06.2018)

„Už se nemáte rádi?“ - „Nevím, jestli jsme se někdy měli rádi. Svou rodinu člověk nemá rád. Prostě ji má.“ Lépe to ani Adam shrnout a vystihnout nemohl. Ačkoliv poměrně dlouho jsem si k němu hledal cestu. To neustálé a otravné natáčení kamerou stejně jako nezvedání mobilu mě docela štvalo, ale nakonec jsem si na to zvykl a především začal vnímat, o co vlastně hlavní postavě jde a jaká je. A Dawid Ogrodnik znovu ukázal, že hrát umí (i když před ním zdaleka nestála taková výzva jako např. ve starším Život je úžasný). Vůbec byla celá ta rodinka povedená, od nejmladšího člena po nejstaršího. A naděje na pohodovou a příjemnou vánoční atmosféru v kruhu rodinném byla skutečně jen zbožným přáním. Postupně se totiž film mění z hořké tragikomedie na poměrně depresivní záležitost. Když tak nad tím přemýšlím, nejlépe Tichou noc vyjadřuje hra na housle nejmladší „virtuosky“…láskyplně podaná, ale pořádně rozvrzaná. Dávám solidní 4*, ale o Vánocích bych doporučoval raději jiný (ve smyslu lehčí) polský kousek, Noc plnou zázraků. (23.12.2018)

Jedna polská rodina slaví další obyčejné Vánoce, až na to, že tentokrát domů na Vánoce míří nejstarší syn ze zahraničí, což slibuje zajímavou krystalizaci rodinných vztahů. Já osobně mám tento typ filmů rád, protože filmy a celkově příběhy založené na konverzaci a vyprávěné téměř dokumentární formou mohou buď hodně zklamat, nebo nadchnout. Nemyslím, že by existovalo něco mezi tím. A tento polský film patří k těm lepším, a to zásluhou nevšedně všedního příběhu, zásluhou uvěřitelných hereckých výkonů, a celkovou neutěšenou atmosférou, kterou film dokázal vyprodukovat a zprostředkovat mi ji jako divákovi až natolik, že jsem si připadal jako když jsem vlezl cizí rodině do jejich soukromí. Já si nemůžu pomoct, ale mám takovéto filmy snažící se popsat životy obyčejných lidí vcelku rád. Nicméně film mi přišel chvílemi až příliš roztahaný, a to je důvod, proč nemohu být nadšený absolutně. Ale mnoho nechybělo! [27. Art Film Fest Košice] (17.06.2019)

Podrývačný pohľad na transformáciu rrodinnej tragédie na chladnom poľskom vidieku. Domalewski rozvrstvuje apatický rozklad na čiastkové celky, ktorým dominuje hlavný motív a vlastne aj motivácia sprievodnej postavy Adama, a to, rozpredanie dedkovho pozemku pre štart svojho podnikateľského sna. Téma a spôsob indikovania rozkladu je však ohratá a mnohokrát pranierovaná dramatizácia udalostí, z ktorých sa rozsypú pôvodné plány a nakoniec príde k symbolickej katastrofe (požiar, ktorý zničí dom a postavy ostanú neodškodnené). Videné za priamej účasti režiséra a scenáristu Domalewskiho a jeho tematickom seminári v košickom Kulturparku [ART Film Fest, 2019]. (01.08.2019)