Pearl Harbor

Božský Michael počtvrté! V první půlce vykouzlí krásnou romanci s podmanivě melancholickou hudbou Hanse Zimmera, v té druhé se zase vytasí s tou nejbrutálnější demolicí vůbec - Pearl Harbor se zmítá v příšerných mukách, nebe osvětlují monstrózní výbuchy promakané do detailů a celým bojištěm se v neskutečných kamerových záběrech míhají nepřátelské letouny. V této bezmála třiceti minutové akční sekvenci jsou desítky momentů, které Vás katapultují z křesel, abyste se do nich zase s nevěřícně uhranutým pohledem vrátili. Vše je prosázené Bayovými typickými záběry a také samozřejmě nezbytným vlastenectvím. Za Daredevila bych Benu Affleckovi nepřihrál ani párek v rohlíku, pod vedením Pána akce se však zase stává obstojným hercem. Ukázkový milostný trojúhelník. A písnička There You'll Be mohla zaznít snad jenom zde. A nemyslím si, že se propojení explozivní akce s romantickými pohledy a slovy nepovedlo. Neuškodilo by pouze vystříhat trochu toho patriotismu. Zažil jsem pocity krásy, lásky, marnosti, odhodlání, zoufalství, oněmění a melancholie. Impulzivní Bay znovu dokázal, že filmy obřích parametrů točit umí! 140 miliónů dolarů(rozpočet)/449,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (09.11.2007)

Jedna hvězda za nálet Japonských letadel na námořní základnu v Pearl Harboru a dvě hvězdy za zpracování Doolitleova náletu na Tokyo. Útok na námořní základnu s kotvící flotilou byl proveden zdatně a překonal staršího filmového bratra Tora Tora (jen díky počítačovým efektům). Odvetný úder letky bombardérů B25 Mitchell pod vedením generála Doolitla, které po speciálním výcviku odvezla letadlová loď USS Hornet na dosah Japonska mne z filmu potěšil nejvíc a ani jsem jej tam nečekal. Myslím, že je to poprvé co tuto akci někdo zfilmoval a je to dobře. Střední bombardér B25 totiž vůbec nebyl konstruován pro starty z letadlové lodi a už jen tento úkon je hodný obdivu. Mé druhé smeknutí je všem členům osádek a pilotům, protože se všichni na akci přihlásili dobrovolně a všem bylo jasné, že se s největší pravděpodobností nevrátí. V nejlepším případě je čekalo nouzové přistání kdesi v Číně, v horším zajetí Japonců. Řadu těchto letců také Japonci brutálně popravili. Doolitle měl štěstí, že nálet přežil, dostal se ke spřáteleným silám na Čínském území a posléze zpět do USA, kde byl povýšen na generála (ve filmu jej ztvárnil Alec Baldwin). Traduje se , že Japonci pak při následné okupaci jako pomstu za pomoc americkým letcům zabili až 250 000 lidí... U Doolitla a jeho chlapců je patos a patriotismus zcela na místě a pro Yankees je odvetný nálet na Tokio něco, čím je pro Brita Bitva o Anglii.. Ohledně love omáčky táhnoucí se filmem nemám moc co dodat. Je to zkrátka nutné pojivo pro dnešního diváka k historickým událostem. Vše samozřejmě vrchovatou měrou završuje všudypřítomný americký patriotismus, který my moc nechápeme. Oni jsou ale jiní. Každopádně Pearl Harbor byl pro Američany stejné trauma jako 11.září. Nedivme se jim, že stále je tu potřeba se k těmto tématům vyjadřovat. (23.01.2011)

Na tomhle filmu jsem byl kdysi v roce 2001 v kině. Od té doby jsem ho neviděl. Pod dojmem z četby knihy Zera nad Pacifikem jsem zhlédl v jeden den jak Tora, Tora, Tora! tak i Pearl Harbor. Zatímco první film jsem poctivě zhlédl celý, u Pearl Harbor jsem naopak přeskakoval všechny romantické pasáže. A ukázalo se, že bez nich se jedná o relativně koukatelný film! Přesně v polovině obou filmů začíná samotný útok Japonců. A v obou filmech také generál Yamato pronese hlášku o tom, že vzbudili spícího obra, kterou nikdy neřekl. Ale jinak jsou oba filmy naprosto rozdílné. Tora Tora Tora má dokonale zvládnuté scény vyjednávání, je historicky velmi přesný a ukazuje všechny souvislosti velmi poctivě a vyváženě z pohledu obou stran, Pearl Harbor ukazuje Japonce jednostranně jako bastardy útočící na nemocnice a civilisty. Jeho bojové scény a zejména samotný útok už ale působí poněkud zastarale. V tomto ohledu Pearl Harbor vítězí na celé čáře a kvůli scénám jako je potopení Arizony má smysl se na film podívat. Jinak ale Bay zachází s historickými reáliemi velmi volně, a závěrečný Dolittlův nálet na Tokyo je vyloženě výsměch realitě. PS: Jako odplata za pomoc američanům, kteří přistáli v okupované Číně, bylo následně popraveno asi 250 000 číňanů. Srovnej s odplatami za zabití Heydricha. (31.07.2017)

Jediné, co je v téhle americké pompézní kravině pěkné, jsou ta letadla. Ale na to, že jde film, popisující největší letecký útok na USA, je jich tam žalostně málo, zato slzopudných limonádových scén, vzdychavých výlevů a jiných klišé je tu jako asiatů v Praze (počítám i naše východní sousedy:))). Takže je to jen pitomý velkofilm, u nějž je dopředu jasné oč jde, jak to dopadne a kdo vyhraje. Nuda (18.12.2011)

Jestli jde vůbec nějaký film označit jako megafilm, tak tenhle kousek. Michael Bay si zjevně splnil svůj sen a vznikl z toho vysokorozpočtový tříhodinový epos s výborným Benem Affleckem (ano, já na něj nikdy nezanevřel) a ačkoliv jsem Pearl Harbor zřejmě nikdy nedokoukal celý naráz do konce, letos se mi to konečně povedlo napravit a byl jsem více než spokojen. PS : Kate Beckinsale je tady výjimečně hodně sexy až mě to překvapilo...90% (31.07.2015)