Otcova volga

Jednoduchá road movie s triviálním motivem, která ničím neohromí, ale ale celkově se na ní docela příjemně dívá. Stařičká volha je krásný muzeální kousek, kýčovité záběry té naší české zahrádky jsou kouzelné a potěší stručný přehled hereckých veteránek. Ani ta Vilhelmová mi tady nevadila. K smíchu tu toho sice moc není, místy spíš naopak, ale nějaký ten pohodový základ tu je a to sice počítá. Na jedno podívání oukej. 60% (06.01.2020)

Tátova volha je zejména o mezilidských vztazích (rodinných i partnerských) a vyrovnávání se s kolami osudu (těžká nemoc a tajemství z minulosti). Film působí vcelku nenáročně a oddychově - tragická, ale i komická rovina se drží na uzdě, což je v obou případech poněkud škoda, jelikož se z toho dalo rozhodně vytřískat více. Avšak herecký ansámbl byl skvěle zvolený - nejvíce mě zaujaly linie s Holubovou a Polívkou. Rovněž musím filmu uznat plusový bod za jistou nedořečenost v závěru. Snímek, který neurazí, ale ani neohromí, přičemž u něj nejvíce zamrzí onen nevyužitý potenciál, když vezme člověk v potaz námět a obsazení. (06.01.2019)

Hledání ztraceného syna. Vejdělkova ženská road movie nabízí, bohužel, jen samá schémata. Rakovina, nevěra, láska, lež, dávná tajemství, odpuštění... to všechno vytváří ve Vejdělkově filmu patřičně jímavé pozadí pro bilancování dvou žen, jejichž vztah prochází zkouškou upřímnosti a vzájemného pochopení. Problém je v tom, že Vejdělkova filmová tvorba nepřináší veskrze nic nového, neotřelého, zajímavého. Přehlídka osvědčených scénáristických, hudebních i hereckých postupů, včetně vytváření samoúčelného humoru, ovšem konvenuje průměrnému divákovi, který si již uvykl, že při návštěvě kina obvykle dostává to, co očekává. Tím je řečeno vše. (30.03.2019)

„VEZMEME SI TÁTOVO AUTO A POJEDEM SE PODÍVAT NA JEHO MILENKY…“ /// Začínáme funusem (jakoby…) a pak (místo pozůstalosti) řešíme tajemství. Tátovo (jako toho mrtvýho…). Česká roadmovie. Dcera s matkou v nebožtíkově volze na cestách… nejde ani tak vo ženský (navštívený rodiny), ale vo ně dvě. „Já vím, že jsem nikdy nebyla ideální máma…“ A co jako já s tím? Lidi, co neměli ideální mámu, asi slzej…, ti druzí možná taky, ale zřejmě nad tou snahou o ztřeštěnost. Snahou… Balzerová podobá se Vilmě (Vejdělku… kurva, přece to nemůžeš furt recyklovat…) a víc než ftipný je to… spíš teda asi dojemný. Takže dramatický. Vejdělka zřejmě čeká Hřebejkův osud. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, proč si lidi namlouvaj záznamník. 2.) Nevím, jak se mám vypořádat se smutkem a rakem. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (20.10.2018)

Jiří Vejdělek vcelku umí. Zklamání jsem zažil jen jednou a tak ač trailer vyloženě nelákal tak jiskřička naděje tam nějaká byla. Ono vsadit na Elišku Balzerovou a Tatianu Vilhelmovou tak divácky už máte vlastně skoro vyhráno. A jaký byl samotný film? Určitě není špatný, ale ubrat na humoru a přidat na dramatičnosti tak bych šel určitě o * více. Za druhou půli, která se mi líbila o dost více má tahle fajn road movie 7/10. (08.03.2018)