Parazit

V podstatě bez výhrad. Velmi divácké, velmi zábavné, a přitom i velmi odvážné a relevantní pokoukání. Přesně ten typ filmu, kvůli němuž mám rád filmy a zároveň důkaz, že filmová zábava a filmové umění nejsou v opozici. Pecka tak dokonalá, že si ji nedovolila odignorovat ani porota v Cannes, kde většinou přecijen preferují jiný typ snímků. #KVIFF2019 (30.06.2019)

Geniální sociální sonda do společnosti. Skvěle napsaný scénář, prolínání žánrů nikdy nevypadalo jednodušeji, výsledkem je opravdu mistrovské dílo, které jde až na kost. Jedná se sice o sondu do korejské společnosti ale tato sonda je aplikovatelná globálně. [Kino Světozor - Šary Vary | Oficiální ozvěny 54. MFF KV] (15.07.2019)

„Tati, to není padělání ani zločin. Na tuhle univerzitu půjdu příští rok.“ - „Takže máš plán!“ - „Jenom jsem si vytiskl doklad o něco dřív…“ A přijímající paní domu (která to má ráda ve směru hodinových ručiček) příliš důvtipu nepobrala…Jako úplný laik přes asijské filmy nemůžu posoudit, jak moc je tento v jihokorejské produkci zjevením či jen mainstreamem, avšak mně přišel neotřelý, originální a zábavný. Už vtipný úvod s „wifinou“ naznačil, že tato rodinka sice bude mít hluboko do kapsy, ale za to bude pěkně vychca…ehm, přičinlivá (zvlášť „metaforický“ Ki-woo a padělátorka Ki-jung). Zpočátku je film cynickou, škodolibou komedií, ale postupně dost přitvrzuje. A když pominu renonc s bosými/obutými utíkajícími, cca 100 minut vše funguje bezvadně (a např. scéna s kouřící dcerou na záchodě je dokonalá). Jenže počínaje dementním nutkáním s kamenem (a oslavou) filmu po scenáristické stránce takřka dojde dech (hlavně vyústění osudů Kevina a Jessicy se nepovedlo). Což je velká škoda, tajně jsem doufal v plný počet, takhle dávám „pouze“ solidní 4*. (26.01.2020)

Parazit je v nakládání s populárními žánry záludnější než krimi Pečeť vraha, monster horor Mutant či postapokalyptické sci-fi Ledová archa. Jeho vyprávění není semknuté konvencemi jednoho žánru, které by Bong modifikoval či odmítal naplnit. Proměňuje se čistě na základě toho, jak postavy pohlížejí a reagují na určité situace. Ani zlo oproti běžným žánrovým filmům není koncentrováno do konkrétního monstra či padoucha, ale projevuje se v činech, k nimž se hrdinové uchylují ve snaze získat a udržet si určitý společenský status. Skutečným antagonistou je vykořisťovatelský kapitalismus. Ve filmu jde o neviditelnou sílu, která v lidech posiluje touhu žít životy někoho jiného. ___ Veškerý děj se odvíjí od konkrétní sociální reality a vztahů mez příslušníky jednotlivých vrstev společnosti, jež se snaží přechytračit systém nebo uhájit dosaženou pozici. Ani jednoho ovšem kvůli nastaveným pravidlům není možné dosáhnout férově. Postup do vyššího patra vyžaduje sebezapření a překročení mnoha hranic. Jejich nerespektování a porušování je dominantní formální strategií i ústřední metaforou filmu. Bohatí žijí díky tvrdé práci, krvi a potu chudých, chudí v zájmu přežití parazitují na těch, kdo živoří v ještě větší bídě. Navzájem se potřebují a nenávidí zároveň. Prostorem jasně vymezených hranic, jejichž překračování bude mít neblahé důsledky, je rozlehlý moderní dům, představující pro hrdiny zvenčí vysněný prostor. Již jeho situování na kopec kontrastuje se skromným příbytkem ústřední čtveřice, krčícím se pod úrovní ulice. Klaustrofobně stísněné interiéry sice přispívají k tomu, že nemajetná rodina drží víc při sobě, ale nabízejí nesrovnatelně méně komfortu než rozlehlé pokoje vily, jejíž obyvatelé jsou si prostorově i citově vzdálenější. ___ Přestože má Parazit po většinu času blízko k frašce, v závěru většinu aktérů vnímáme spíše jako tragické oběti sociální stratifikace a ekonomické nespravedlnosti. Úspěchy hrdinů už nepřinášejí komickou katarzi, ale váhání, zda lze popření vlastní individuality ospravedlnit snahou o udržení místa v systému. Pobavení střídají obavy, soucit a pocit bezpráví. Bong toho dosahuje proměnou rytmu vyprávění a obratnými změnami perspektivy, přesměrovávajícími naše sympatie. Tóny příběhů jednotlivých postav jsou v závěru natolik neslučitelné, že nastává zlom a namísto pouhé hry na dobývání Divokého západu nastává opravdové a krvavé prolomení hranic mezi fikcí a realitou, civilizací a divočinou. Nejde jen o střet různých tříd a způsobů vztahování se ke světu, ale také o setkání hororu, černé komedie a melodramatu. Suverénnost, s jakou Bong zdánlivě nespojitelné elementy spojuje do konstantně zábavného celku, v němž je každý střih a pohyb kamery propočítaný s hitchcockovskou precizností, nabízí nejpřesvědčivější argument proti pochybám, zda si podobně „divácký“ film zasloužil Zlatou palmu z Cannes. 90% Zajímavé komentáře: Triple H, Martrix, montongery, BOURQUE (15.01.2021)

Už chápu věty typu "na tenhle film jsem málo opilá". Stejný případ jako předloňská? předpředloňská? "Revenge", tj. zprvu relativně seriózní záležitost, která se nečekaně překlopí v absolutní bizár. Vzhledem k tomu, že je "Parazit" jedním z nejskloňovanějších filmů Made in Asia za poslední roky, tak jim asi podobné žánrové kotrmelce vyhovují. Mně bohužel moc ne, takže Oscara nechápu (po scéně se sklepem konečná). (09.11.2019)