Šarlátové písmeno

Reverend Artur Dimmesdale se zamiluje do osadnice Hester, která přijela do vesnice bez manžela, a tajně s ní zplodí nemanželské dítě. Žena je poznamenána šarlatovým písmenem A za svůj hřích cizoložství a hanobena ve své puritánské komunitě. Odmítne prozradit identitu otce svého dítěte, což ho chrání  před pohrdáním, ale vina, kterou reverend cítí, je zničující. Ve vrcholné scéně přiznání Gary Oldman potřeboval nápovědu do ucha, protože kvůli své opilosti nedokázal odříkat text. Film skončí - na rozdíl od knižní předlohy - odchodem celé rodiny do bezpečí. V recenzích je Šarlatové písmeno označováno  za nejhorší filmový přepis všech dob, ale Oldman vždy při otázkách novinářů odpovídal: je tam ale i kus dobré práce. A měl pravdu, film má krásnou výpravu, krásnou hudbu, kostýmy. A když připočítám, že Garyho alkoholismus při práci na tomto filmu dosáhl vrcholu, na kterém se rozhodl jít do úspěšné rehabilitace, tak už jen to je další plus. (15.04.2023)

Dvě věci jsou jisté. Postava Demi Moore zcela určitě neměla velikost košíčku podprsenky, jaká byla zhruba od poloviny filmu uvedená na visačce a kdyby se nadržený reverend udělal ve stodole na zrní, ušetřili by si všichni spoustu problémů.. Hawthorneův alegorický román o lásce, vině a hříchu v duchu křesťansko-židovských tradic si Joffé krapet předělal k obrazu svému a nutno podotknout, že s blížícím se koncem to přestává kočírovat (asi jako by Cameron nechal doplout Titanic s Jackem a Rose do newyorkských doků za torpédování japonských ponorek). Co si budeme nalhávat, novodobého Adama a Evu drží nad vodou herecké výkony. Vášnivý sluha boží Oldman, snesitelná Demi s na puritánku až příliš hladce oholenýma nohama a především Duvall, který v paruce působil dokonale nechutně a démonicky. Co na tom, že v románu neskalpoval každého, kdo mu přišel pod ruku.. (29.08.2016)

Ráda bych dala víc, protože celková nálada filmu je dobrá, Gary klasicky skvělý, nádherná kamera a hudba perfektně sedí, ale moc mi nesedí Demi Moore, nevím, možná je to tím, že jí nemám ráda. Co je ale nejhorší a díky tomu to výš prostě nejde, je ten strašný americký konec. V knize se samozřejmě happy end nekoná, jak by také mohl, v té době a na takovém místě. Nechápu, jak to mohl tvůrce Mise dopustit. (08.12.2007)

Trocha romantiky za časů, které jí rozhodně nepřály. První, rozjezdová část se nese ve vzletném duchu a její vyústění (tzn. soulož) je naprosto nevyhnutelná. Poté však hrdinové začínají jednat podivně, zejména uslzelý kněz, který má za kamarády bandu masakruschopných indiánů a nechá trpět ženu svého života devět měsíců za katrem. Rovněž se nabízí plíživá otázka, proč se hrdinové prostě nesebrali a v době neznající osobní ID nevyrazili o ves dále. Inu, to by nebyla naplněna ona Osudovost, která se bohužel rozpíná na nelidských 135 minut. Pokud by hrdinové vzali rozum do hrsti a střihač do ruky nůžky, mohl vzniknout zajímavější počin. Takto se divák alespoň musí spokojit s humorně znepokojivou scénou zahrnující nahou černošku, lázeň a papouška.:) (17.08.2015)

I když je tam možná více romantické linii, než jsem čekal, nebylo to špatné. Doba a umístění tomu dodaly patřičné emoce. Na druhou stranu když to porovnám s o rok novějšími Čarodějkami ze Salemu tak ty jednoznačně vítězí a to jak na poli hereckém (Lewis vs. Oldman, Ryder vs. Moore), i příběhově mě strhli daleko více. Takže nakonec takové horší čtyři. (13.07.2015)