Poslední v Aleppe

Je to hrozné, ale stejně jako otupí hrdinové, otupěl jsem i já. Film začíná děsivou scénou vytahování dětí z trosek zříceného domu a úplně to mnou pohnulo. Pak se ale podobné scény vrací znovu a znovu, až se z nich nějak vytratí síla. Trefně píše quarte: historicky cenné svědectví, ale filmařsky slabší. (31.03.2018)

Na dokument dost dlouhé, ale neuspávající. Neutuchající víra v město, kam patřím, a zoufalost každodenního bombardování. Promítla bych všem, který tvrdí, že se mladí muži měli bránit se zbraněmi v rukou. Schválně, kdo z těch chytráků sestřelí ruský bombardér. Civilní obyvatelé mizí v troskách a dobrovolníci z bílých přileb se snaží vytáhnout, koho můžou. Někteří zázrakem přežili, některým není pomoc a někteří zemřou posléze v nemocnici. Hrdinství ve městě odsouzeném k zániku. Protože se Asadovi zachtělo. (11.03.2018)

Tihle lidi z dokumentu jsou hrdinové, bez ohledu na to, kolik lží na ně různí užiteční idioti Kremlu včetně těch našich naplivou.  Masivní dezinformační kampaně kolem Bílých přileb byly, doufám, přesvědčivě vyvráceny, viz třeba Guardian (https://www.theguardian.com/world/2017/dec/18/syria-white-helmets-conspiracy-theories) nebo Wikipedia (https://en.wikipedia.org/wiki/White_Helmets_(Syrian_civil_war)#Information_warfare_campaign). K celé věci se vyjadřoval i Elliot Higgins, zakladatel věhlasného investigativního Bellingcatu. Je zcela logické, že se místní dobrovolníky snažili Assad s Putinem diskreditovat a umlčet, přinášeli totiž svědectví o zločinech armád těch dvou páchaných na civilistech. Syrské Aleppo je toho mementem.  Je až k pláči, jak může někdo s dostatkem informací nazvat člověka, vyhrabávajícího dítě zpod hromady suti, propagandistou. Dotyční pomáhají trpícím, žijí v pekle, jsou očitými svědky válečných zločinů a přirozeně chtějí, aby svět věděl, co se v jejich městě, přednedávnem vzkvétajícím, děje. Každý člověk se srdcem na pravém místě by se choval stejně. PS: Ani se nedivím, že jsme na tom my Češi a Slováci s covidem (konec listopadu 21) tak, jak jsme. Chybí nám kritické myšlení, dar rozeznat kdejaký internetový žvást od pravdy. A tak se jako čert kříže bojíme banální vakcíny, abychom si pak, když ulehneme se zápalem plic, nechali v nemocnici pokorně píchat Remdesivir s mnohem větším množstvím vedl. účinků. A v našem neočkovaném těle se zatím virus spokojeně kultivuje a vymýšlí ideální evoluční strategie. (27.11.2021)

Pro mě to jsou hrdinové když neutekli do Německa, ale brání svoji komunitu, pomáhají se zásobováním, vyprošťování zasypaných apod. Podle průzkumu provedeného tento měsíc chce 40% Arabů ve věku 18-24 let emigrovat. Když je EU v tomto nefunkční, možná by nás ochránila komunistická "železná opona" na hranicích. Politologicky lze dělit voliče na tři základní názory - na migraci, na otevřenou společnost (např. gayové, lesby apod.) a otevřenost zahraničního obchodu. U nás to na jedné straně podporuje Pirátská strana a druhém konci spektra odporuje SPD Okamury. Zelení nejsou takoví Piráti, ale mají problémy s otevřeným obchodem kvůli ekologii. Příznivci Pirátů a migrace by si měli tento dokument povinně pustili. Během druhé světové války také nikdo v Evropě neopouštěl své domovy. (12.10.2020)

A možná je to jinak: Organizace Syria Civil Defence, zvaná též „Bílé přilby“ byla založena v Istanbulu březnu roku 2013, tedy pouhých několik měsíců před prvním velkým a medializovaným použitím chemických látek v Ghútě u Damašku. Jejími původními hlavními akcionáři byli katarský červený půlměsíc, tehdejší samozvaná Syrská národní rada, působící z Turecka, a turecká zpravodajská služba MiT. Její hlavní postavou je dodnes bývalý britský zpravodajec James Le Mesurier, který po odchodu z britského královského pozemního vojska a z vojenské rozvědky MI6 vymetl jako soukromý kontraktor kdejaký konflikt na Blízkém a Středním východě. Jím ovládané společnosti Olive group a Good Harbour International pracovaly i pro nechvalně známou žoldáckou soukromou armádu Spojených států Academi (dříve Blackwater). Bílé přilby se pravidelně objevují tam, kde je potřeba nahradit vousaté islamistické hrdlořezy někým mediálně přijatelnějším pro západní útlocitnou veřejnost. Zpravidla je vidíte na filmových záběrech či fotografiích, jak zachraňují z ruin budov malé děti, které o několik dnů později zázračně uzdravené zase někde chodí do školy či běhají s jinými dětmi. Jsou zkrátka vždy tam, kde je potřeba hrát špinavé hry. Ne náhodou byli tito dobrodinci podepsáni i pod soustavným otravováním hlavního zdroje pitné vody pro Damašek. Toto filmové studio je dnes, po tureckém i katarském odchodu z tábora Saúdské Arábie, již plně v režii Rozvojové agentury USAID a britské Foreign and Commonwealth Office. Oficiální odhady uvádějí, že pracuje s rozpočtem zhruba 150 milionů dolarů ročně. S tímto profilem musejí být Bílé přilby jako oznamovatelé použití chemických zbraní v Dúmě Syrskou arabskou armádou nutně pro každého rozumného člověka velmi nevěrohodným zdrojem informací. Další díl seriálu "Asadův chemický útok" je připraven a bude spuštěn po zahájení syrsko-ruské ofenzívy proti džihádistické provincii Ildíb. Syrské, íránské a ruské tajné služby sledují převážení nádob s chlórem. Rusové proti přípravám útoku protestují v OSN. Lze dohledat. Až budou Bílé přilby tahat před kamerou otrávené děti, vzpomeňte si na tento příspěvek. Dnes je 30.8.2018. (30.08.2018)