Ingrid mieri na západ

Pro některé se staly příjemným zpestřením a možností být v kontaktu s lidmi, kteří třeba bydlí na druhém konci republiky. Pro jiné a není jich málo, jsou ovšem sociální sítě obrovským problémem, kdy na život v reálném světě jaksi nemají čas. Pokud se u jejich ksichtu neobjeví dostatečný počet lajků, selfíčko, na kterém se navíc křečovitě tváří, smažou. S posedlostí sociálními médii přichází i touha vylepšit svůj vzhled, svůj šatník, svůj okruh přátel, zálib. Žebrání o pozornost a sdílení pocitu, že je na tom někdo aktuálně stejně, solidně načrtnul i mladý režisér Matt Spicer, škoda ovšem, že nešel víc do hloubky. Výsledkem je jakýsi mišmaš žánrů, kterak se jedno tele zakouká do jiné husičky, která má mraky followerů, vznikne umělé přátelství a divák čeká, kam až psychicky narušené děvče zajde. Kroky tvůrců jsou nicméně nenápadité a poměrně předvídatelné. Závěr vratký a dost „nevýchovný“. Čekal bych pevnější ruku. (17.07.2018)

Během sledování jsem si nejdřív myslel, že mi bude vadit, že jako protagonistka byla zvolená očividně psychicky narušená osoba - vždycky jde o až moc jednoduché řešení jak ukázat do extrému zahnanou premisu a nedotažené interakce postav bez výtek, že nefunguje psychologie. Nakonec si mě to ale získalo, předně díky ochotě nabídnout příběh bez východiska, bez náznaku pozitivního posunu postav, které budou navěky takové, jaké jsou - což dává dokonalý smysl. Pozitivní je, že ačkoliv ten film bude určitě vykládán jako kritika sociálních médií, ta tu nejsou prezentována jako nějaký nástroj zla uvrhující na lidi kletbu, ale prostě prostor, v němž se projevuje lidská povaha. (07.01.2018)

Překvapivě dobrá sebeuvědomělá indie komedie o ženách, ale zcela jistě nejen pro ženy. Stalking bez sexuálních konotací je poměrně zajímavé téma. Hranice mezi mrazivostí a komedií je zde tenká, stejně tak i zesměšňování/banalizace a hyperbolizace psychopatie. Film mezi nimi běhá jak Emil Zátopek na speedu, ale dělá to dobře. Stačí jej nebrat vážně, případné protáčení očí nechat jen na každou zmínku o Instagramu, a odnesete si záživný zážitek. (19.05.2021)

Moderní satirický stalkerský film o závislosti na sociálním kontaktu. Elizabeth Olsen má komediální i dramatický talent Divák neví jestli je postava Taylor žalostná, zoufala, hororová, ryzí nebo zábavná. Za ten silný závěr jsem možná měl dát hvězdy čtyři. Co by za to lidé na Facebooku dali, kdyby se o ně někdo takto zajímal. Facebook funguje jako zdroj podpory – napíšu je mi špatně, někdo napíše co ti je a máte pocit, že se o vás někdo zajímá. Nebo jste se ve škole s někým nestýkali, ale pak mu napíšete a sežene vám práci. Sociální média také umožňují umožnuje komunikaci i s člověkem, se kterým bych se nebavil, jiný se zase baví jen s blízkými. Prostí lidé se cítí reprezentování manikérkou, která byla zvolena královnou krásy, synem drobného obchodníka, který vyhrál Tour de rance...participuje prostřednictvím zástupce na gigantickém triumfu, jehož by zdánlivě mohl být hrdinou. Většina lidí nemá nic kromě této iluze, aby se rozptýlili a odreagovali ve své bezbarvé, monotónní a únavné existenci. Mezi sezónními božstvy a davem jejich obdivovatelů existuje ustavičná osmóza. Obdivovatelé jsou průběžně informováni o zálibách, rozmarech a sebevýznamnějších podrobnostech života svých hvězd. Imitují je, napodobují jejich účesy, osvojí si jejich způsoby chování. Žijí skrze ně. (Caillois, R. Hry a lidé, s. 134) (19.12.2017)

Ingrid Goes West je komedie o demenci, kterou způsobuje moc lajků na Instagramu. Nevznikla ale proto, aby analyzovala a satirizovala postavu instagramové celebrity Taylor a mimoděk se tak stala kázáním o autenticitě každodennosti. Hlavní hrdinkou, se kterou strávíme všechen čas, je creepy Ingrid, která vůči Taylor nemá nic než obdiv a přehrává podoby trapnosti, společenské neobratnosti a neschopnosti promýšlet následky, které v různých mírách známe asi všichni. Ingrid nečeká ani léčení, ani poučení. Ani Taylor se nepoučí a její kluk Ezra se nejspíš taky nepoučí, i když ví, že jeho bullshit obrazy nikdo nekupuje, má depresi a to je dobře. Koneckonců pořád to má člověk lepší jako boyfriend nesnesitelné instacelebrity než jako obsesivní stalkerka instacelebrity. Člověk by si místy přál, aby si tenhle film dovolil ještě tvrdší humor, obzvlášť proto, že Aubrey Plaza by ho zvládla. I tak jedna z nejlepších komedií roku. (26.12.2017)