Flákači

So what's your idea of romance? To bys holčičko neuhádla. Už je tomu nějaký pátek, kdy mohly být intruze queer tématiky do kinematografie hlavního proudu považovány za vzrušující. Příběhy o zakázaných láskách osob stejného pohlaví se tehdy jevily jako dobrý způsob, jak vytěžit z na hlínu vydlabaného žánru poslední zbytky autentické romantiky. Třeba v Brokeback Mountain, na kterou nechává Eliza Hittman vzpomenout symbolem ohňostrojů, to alespoň pro mě fungovalo skvěle. Dnes to chce něco víc a Beach Rats mají toho něco navíc dost málo. Trumfem je Harris Dickinson, který podává nečitelnost kluka, který v tom zatím neumí chodit, ale rychle se učí, velmi věrohodně. Potěší civilní, pseudo-dokumentární kamera a smysl pro dobrý close up, stejně jako všeobjímající filmová střídmost v barvách i způsobu vyprávění. Zbytek je s těmi všemi záběry mužských těl snímaných od krku dolů pro valnou část filmové publika trochu náročný. Zaplesala by snad i Leni Riefenstahl, která by si přes nácky a Masaje dokázala najít potěšení ve maskulinních kvalitách pouličních flákačů. Když se začne v poslední čtvrtině schylovat k čemusi, co naruší v podstatě šmírovací pásmo, věděl jsem, že zůstanu neukojen. Divácky, samozřejmě. (07.05.2018)

Plážoví flákači v podstatě stojí na obsazení hlavního hrdiny v podání Harrise Dickinsona. Jeho osobě, činům a motivacím je věnována převážná část snímku. Vadilo mi však, že příběh se za celou dobu vlastně nikam příliš neposunul. Chyběla mi zde nějaká interakce s ostatními postavami. Zejména s kámoši z jeho party by to mohlo být docela zajímavé, kdyby se Eliza Hittman rozhodla zpracovat jeho vztah s kamarády. Mohl si něco začít s Nickem, jehož ztvárnil Frank Hakaj:) Ten potetovaný týpek byl fakt luxusní. I like him. Ale snímek je brán vlastně jako pohled do stereotypního života mladého kluka, jehož všední dny jsou vyplněny rutinou. Flákání po pláži, hulení s kamarády, párty a jednorázovky kdesi v parku s chlápkama z internetu. Pořád dokola. Nic se nezměnilo. Proto se Beach Rats ani nezabývaly nějakým hloubkovým rozborem postav z jeho party. Vše, co prožívají, je povrchní a vyprázdněné. Film je zpracován tak, aby ukázal, jak se takový člověk, který žije podobný život, může vyrovnávat se svou sexualitou. Tady nebyl prostor pro opravdové city, šlo zde jen o ukojení sexuálních potřeb. A Madeline Weinstein je rajcovní pusinka:) (31.03.2018)

Film o výrostcích flákačích , kteří je ubíjí čas. Shání „matroš“, okukuje holky, krade. Věčné téma, co si počít s nekonečnou volností prázdninového bezčasí a s pochybnostmi o vlastní schopnosti lásky, však Plážoví povaleči nikam neposouvají. Těmto snímkům se přezdívá citlivé, aby se nemuselo říci, že jsou prostě nijaké. Ani vyděračský motiv chlapcova umírajícího otce, ani kriminální prvky ve vypjatém finále nemohou zastřít, že vytvářejí pouhou záminku k další jízdě na vlně zkoumání sexuální orientace. Nejpřesněji vystihne podstatu Plážových povalečů hrdinova matka, když partičku vyzve: „Dělejte si to svoje nic někde jinde!“ Nic totiž zůstává ničím i pod obalem festivalového umění. (12.04.2020)

Nic proti gejům, ale filmy s touto tématikou mě už fakt serou. Všechny se snaží tvářit rádoby umělecky, a přitom to jsou sračky koledující si o výmaz z historie. Beach Rats jsou vlastně o tom, že pokud na první dobrou neuspokojíte ženu, musíte si najít penis. 58 % Celosvětový příjem k 9. 2. 2018: $473,771 (09.02.2018)

Eliza Hittman pokračuje v prozkoumání probouzející se teenagerské sexuality, se kterým začala ve svém debutu Skoro jako láska (2013), natočeném z pohledu dospívající dívky. Plážoví flákači mají konvenčnější strukturu, a pokud jste již viděli pár festivalových dramat tematizujících homosexualitu mladistvých, zřejmě vytušíte, jakým směrem se vyprávění bude ubírat. Také postavy příliš hladce zapadají do škatulek známých z amerických indie dramat. Film je nejpůsobivější, když nechává promlouvat mužská těla a tváře (v čemž má blízko ke tvorbě Claire Denis), snímaná lyricko-naturalistickou 16mm kamerou francouzské kameramanky Hélène Louvart (viz např. Zázraky Alice Rohrwacher). Jako studie mužských těl v pohybu je film podmanivější a inspirativnější než jako další komorní coming outové drama o potlačované sexuální touze. 70% (02.04.2018)