Noc na zemi

Film z názvom, od ktorého by ste čakali všeličo, len nie to, čo dostanete. Po prvej L.A. časti som si myslel, že sa to už ,,konečne,, rozbehne a možno sa aj využije niečo z toho, čo mi bolo za 25 minút ,,dôkladne,, naservírované, no musel som sa mýliť. Dostal som to isté – miestami nudné, ale reálne a elegantne zrežírované ,,zoživota,, príbehy, ktoré si už však nebudem mať potrebu púšťať ešte raz. Až na konci som si však uvedomil, že málokrát sa mi podarilo tak stotožniť s pocitami jednotlivých postáv, ako v tomto filmu. Bolo by to za štyri, keby som bol mal aj iný zážitok, ako stotožňovanie... Triajpól. (03.11.2008)

Další Jarmusch a další jeho film, který mě příliš nebavil (kromě Mrtvého muže mě ostatně neoslovil žádný z nich - třeba musím pro pochopení absolvovat pár cest taxíkem...). Nejvíc se mi líbila druhá povídka - a pak také pasáž z Říma, ve které nesnesitelný Benigni žvaní a žvaní a žvaní a v momentě, kdy mluví o svých sexuálních zkušenostech a kněz protáčí panenky, ten moment byl opravdu kouzelný. Jinak - nezájem. (29.08.2009)

Nikdy bych neřekl, že mně bude tak moc bavit koukat 2 hodiny do auta. Jenže když je k dispozici vtipný scenář s vyšperkovanými dialogy a ještě lépe - když to všechno napsal Jarmusch a hudbu k tomu stvořil geniální blázen Tom Waits, tak vlastně není divu. Pět povídek z různých prostředí a s lidmi různých mentalit a jedna je lepší, jak ta druhá. Od Los Angeles až po Helsinki, všude lidé zažívají svá minidramata a Jarmusch o tom umí báječně a hřejivě lidsky vyprávět. (14.07.2003)

Skvělá povídková jarmuschovka s opravdu silnými ději. Něco jako Kafe a Cigára v taxíkách ale přece jen trochu jiné. Nejlepší mi přišla povídka z New Yorku o klaunovi co neumí řídit, ale dělá taxikáře. V los anglesské povídce zaujme Winona Ryderová s image drsňačky (a sekne jí to). Povídka z Paříže je v pohodě a Isaach De Bankolé je hyper herec. Římská povídka je asi nejvíc crazy a Benigni si to dává, ale možná je moc dlouhá nebo co. Líbila se mi, ale tak trochu mi nesedla, možná po dalším shlédnutí. No a povídka z Helsinek je uplně na jiné koleji než ty předcházející a taktéž výborná. Jarmusch nám naservíroval velice zajímavý a koukatelný mix, který navíc provází stejná hudba od Toma Waitse. Fanouškům Jima Jarmusche a Winony Ryderové doporučuju. (19.09.2005)

O filme, ani o Jimovi Jarmuschovi som predtým nič nevedel a hneď prvá časť ma trochu zaskočila. Ale postupne sa mi mozaika začala skladať až k celkovému nadpriemernému dojmu. Mám síce pochopenie pre problémy spojené s priestorom vymedzeným kabínami piatich taxíkov, ale nakoniec bola to voľba autora. Neprekvapovali ma preto slabšie, ani celkom hluché miesta. K ich preklenutiu prispela aj neprepočuteľná hudba. Ale napriek všeobecnému nadšeniu druhýkrát tento film už vidieť nemusím. (17.08.2010)