Vládci chaosu

Nech si tie vlasaté strašidlá robia čo chcú, nech sa režú, otáčajú kríže hore dlhšou nožičkou, čuchajú k mŕtvym zvieratám, antispoločensky nesprchujú, stále to pre mňa budú len zakomplexovaní trapáci, ktorí maminke ukradli múku a ocinkovi box na topánky a rádoby drsne a neohrozene pózujú pred objektívmi jednorázových fotoaparátov, kúpených na pumpe za ich rodnou dedinou. Ich potreba dávať si démonické mená a nasilu šokovať babky z kresťanských spolkov mi pripadá strašne komická a úbohá. Veškerá sranda však končí, keď im tie ich predstavy rozložia mozog, všetky tie hlúposti prestávajú byť len image tvorený kvôli reklame na ich umeleckú činnosť a rozhodnú sa násilím a vraždením svetu a Satanovi dokázať, že si zaslúžia pri stole sedieť hneď vedľa samotného Princa temnôt. (09.01.2021)

Film o pravém norském blackmetalu z dílny švédského režiséra v podání odložených amerických dětí starších herců. Podkreslený hudbou Sigúr Ros či v nejvypjatějších chvílích Dead Can Dance jako kdyby blackmetal neměl žádné pěkné intro či outro. Kdyby se mladý Kilmer snažil alespoň na 50% jako jeho otec v DOORS. Kdysi jsem četl knihu Národní satanista od Erlend Erichsen. Už zde mi to připadlo trochu ujeté byť by se dalo souhlasit, že nahrazení starověkých památek křesťanskými kostely by mohlo u některých vyvolat adekvátní reakci. Na druhou stranu některé části jsou v podstatě naturalistické, ale ne moc dobře zahrané. (30.12.2019)

Předem neobeznámen s kulturně-historickými událostmi zobrazenými ve filmu jsem byl vcelku překvapen, jakých šíleností jsou schopni lidé, kteří to tak trochu přehnali s vyhraněnými názory a snahou za každou cenu bořit konvence. V tomto ohledu Lords of Chaos překračuje hranice pouhého životopisného hudebního snímku a nastavuje zrcadlo generaci, která v 90. letech v Norsku stála u zrodu jednoho hudebního žánru, zapalovala středověké kostely, bodala odpůrce do zad a nenáviděla všechno a všechny - zvlášť pozéry. Rory Culkin skvělý. [Sitges 2018] (19.10.2018)

Já sice mám rád tvrdší hudbu, ale fanda black metalu rozhodně nejsem. Vládci chaosu jsou však tak moc skvěle natočený, že se snad o tuto hudbu i začnu zajímat :-D. Rory Culkin byl výborný a přesto, že jsem věděl, jak celý film skončí, tak jsem byl neustále napnutý a doufal jsem, že Varg dostane co proto a že se mu jeho záměr nepovede. Když k tomu připočtu severské prostředí a za mě již prověřený severský štáb, tak se jedná o jeden z nejlepších životopisných filmů, jaký jsem kdy viděl. (02.01.2023)

Nechci to nějak zveličovat, ale dlouho jsem se těšil na moment, až někdo zfilmuje příběh všech těch norských black metalistů, kteří mohou za to, že v devadesátých letech v tamních kostelech hořelo, a že se mezi lidmi zmítala vlna nevole, nenávisti a strachu. A to všechno prosím jen a pouze...i když jak se to vezme....kvůli hudbě. Nakonec to zvládl Jonas Åkerlund, který mě oslňoval super klipy, aby si pak natočil tento příběh. Efektivní, jednotvárné, ale do samotného příběhu to prostě perfektně sedí. Navíc herecky to zvolil bravůrně. Obzvlášť Rory Culkin se tu sakra představil! Navíc zajímavé, že místních se nihilismus stále drží a tak tu není víc hudebních čísel, kde bych si ty black metalové skvosty poslechl. Na druhou stranu se tu o soundtrack postarali Sigur Rós a řekl bych, že ty jejich tesklivé tóny jsou do podobného námětu poměrně přesné. Za mě životopisně hudební zážitek roku. Jinak to nazvat neumím. Totální nářez. Daleko větší, než filmové Dirt o Mötley Crüe. Jen se neumím rozhodnout, co je větší póza... (29.12.2019)