Šakalí léta

Porevoluční český muzikál o tom, jak jsme všichni nadržení z USA. Ve své době to byl recept k divácké spojenosti, z dnešního pohledu je zdejší amerikanismus za hranicí vkusu. Jako muzikál mě film neoslovil a slabý děj neutáhnou ani vesměs dobří herci. Šakalí léta jsou zastaralou verzí Pelíšků. Proč se k nim vracet? Netuším. 50% (06.12.2021)

Na mě moc dejdarovský, barevný, ulítlý a přemrštěný. Ovšem potencionál Jana Hřebejka se už i zde objevuje a vlastně i tehdy se dalo předpokládat, že nás s tímto režisérem čekají velké filmy. Muzikály moc rád nemám, až na výjimky typu Pomády či z českého prostředí snesu Starce na chmelu, tady se ovšem musí smeknout před dvěmi písničkami. Tou první je "Jednou mi fort povídá", ze které čiší plno nespoutaného elánu a hlavním trhákem celého filmu je pak song "Na kolena", čímž celý film vygraduje a divák tak dostává slastné zadostiučinění v podobě odvety všem těm komunistickým páprdům. Věřím, že v roce 1993 to muselo být opravdu silné. Ovšem dnes, když mírně řečeno veškeré nadšení už opadlo, to působí hodně staře. Každopádně toto filmařům nevyčítám, to je věc doby. Ale co nemůžu odpustit, je fakt, že padesátá léta v Americe nejsou padesátá léta v Československu. Doba písniček, tance a veselí - tak to padesátky u nás rozhodně nejsou (teda pokud nepočítám tanečky v rámci budování naší vlasti). Padesátky jsou bohužel příliš smutné a šedé, než aby se dalo uvěřit tomu, že tady někde skotačili týpci podobní Elvisovi. (05.12.2013)

Jeden z prvních hitů Jana Hřebejka je muzikál... Přece jen jsem od něho zvyklý na něco jiného. Ne že by to dopadlo tragicky, já to považuju za průměr, možná podprůměr. Děj mě nezasáhl, písničky jsou jenom, dá se říci, o jednom. Občasné komediální prvky, tolik slavné, na které by si snad mohl Hřebejk pořídit patent, se zde vyskytují také a úsměv vykouzlit rozhodně dokážou. To je ale vše. Od slavného muzikálu Šakalí léta jsem čekal mnohem víc. (10.01.2014)

Tenhle film, jakožto muzikál, stoupá a padá s muzikou... To, co udělal Ivan Hlas, bylo příjemě poslouchatelné a to převážně písničky, které sám nazpíval. Ovšem Kalouskům zpěv, jenž přezpívává Dejdara, to celé brutálně stahuje k zemi. Za to jsem málem odečetl hvězdičku, pač Kalousek svým "umělým" a školeným zpěvem degradovává hlavní postavu v "rock´n´rollového zpěváka z hudební školy". Jinak Skvělý Josef Abrhám a ta omladina tu také nehraje špatně (když to porovnám třeba s Gymplem). Škoda těch zbytečných chybiček a drobného "nedotažení". Každopádně se jedná o velmi povedený počin z Hřebejkovi tvorby. Film dobře kontruje trapnému Renčově pokusu Rebelové... (23.05.2007)

Zatímco v současnosti očividně prožíváme počátek úpadku Hřebejkovy invence, Šakalí léta jsou naopak plodem jeho filmařské adolescence – tenká dějová linie, průměrné songy, ucházející taneční čísla, strašlivý střih. Během sledování se mi bezděčně vybavil text písničky, kterou Hugh Laurie procítěně pěje v jednom z dílů A Bit of Fry & Laurie. Snad že texty v Šakalích letech jsou na této úrovni: A i když lidi říkaj ti, že tahle země má na mále, / všechno se dá vyřešit dobrým kopancem do p*dele. / V sametové botě noha železná / a když snad dojde k tomu, že kolem nikdo nestojí, / jen stoupněte si před zrcadlo a kopněte se do svojí. / Nakopali jsme p*del Grenadě, a Iráku jakbysmet, / nakopali jsme ozónové díře, ta nám to teď vrací zpět. / Nakopali jsme p*del rakovině, a AIDS bude další, věřte mi, / a globálnímu oteplení nakopeme s brýlemi. Potíž je v tom, že Fry & Laurie byli vtipní. Šakalové jenom vyjou. (13.04.2015)