Konvoj

Solídna väzenská dráma, ale nie taká ako býva zvykom. Zaoberať sa existenciálnymi myšlienkami nechám na hnidopichov, ktorý uvidia aj v hovne silný art. Snímok Macieja Žaka je tvrdým a nekompromisným filmom o transporte vraha za prítomnosti bacharov... Hoci je úvod trochu neprehľadný, ak sa príbeh rozbehne, ide na plné obrátky. Postupne sa nám otvárajú skutočnosti z minulosti a dotvárajú motívy zainteresovaných. Film nie je dokonalý, ale poľský film opäť presvedčil, že vie natočiť emočne vypätý a zaujímavý snímok. (11.10.2017)

Parádní jízda s polským vězeňským konvojem ke spravedlnosti. Pár členů vězeňské služby, jeden přepravovaný vězeň a nahodile odkrývané karty jednoho tajemství, bohatě stačilo k vytvoření napínavého thrilleru, ve kterém si všichni mysleli, že právě oni mohou rozhodovat o životě druhých. Poláky opět velmi chválím. (14.10.2017)

Kdybych si před promítáním přečetl zdejší obsah, patrně bych se filmu vyhýbal víc než kapavka Tetracyklínu, protože ten artový hnědopich, co tu s takovou distersní exaktností, ba až savantickou idiocií šermuje s cizími termity jako panic se šulínkem, evidentně na delší dobu navzdory doporučením svého psychoterapeuta vysadil antikokotika, otevřela se mu třetí díra do prdele a zase uviděl víc než samotný režisér. Maciej byl na projekci, je to racionální, sympatický a skromný týpek s nohama na zemi a myslím, že kdyby si přečetl, co tu o jeho opravdu kulantním, naprosto přímočarém a neoddiskutovatelně originálním napínači ten ufon napsal, okamžitě by na něj zavolal minimálně gejxorcistu, protidrogové a Úřad pro potírání užvaněných esoterických masturbantů, co si nevidí na špičku čuráka. Režisér si dozajista žádné „pičoidní otázky neklade, duchovní pojivo, v němž se usazuje smog, jakož i morální ambivalenci“ má naprosto v prdeli, a ten sebezcákavý blábol měl asi znamenat jen to, že i polská vězeňská služba je plná bezskrupulózních, zkorumpovaných, mnohdy i věčně ožralých a řádně vypatlaných zmrdů, kteří se, když na to přijde, neštítí ničeho. A tím největším je zde legendarny pancerny Janek, který už sice s tankem nejezdí, protože by se jeho věkem sešlá posádka pomalu nenasoukala ani do geriatrické ambulance a Šaryk je dávno v kielbaskach, avšak nadále ty obrněné vozy umně zneužívá k nekalým rejdům. Takže tento opravdu zábavný, napínavý, svižný, špinavý, klaustrofobický, výborně zdramatizovaný, zahraný i natočený film, o jakém si náš buranský Kameňákov může nechat leda tak zdát, stojí za to zhlédnout nejen proto, že je fuckt popiči, ale také pro možnost ještě uvidět na ekranie jednu z ikon kinematografii państwowej. (01.05.2017)

“SPOLEČNĚ JSME VYJELI, SPOLEČNĚ I PŘIJEDEME“... /// Trochu thriller, trochu drama, trochu psycho. Charaktery členů eskorty, kteří převážej nebezpečnýho vězně, zapadaj do hry, která se postupně rozehrává. Příběh je dobře napsanej, Robert Więckiewicz je polskej hereckej klenot, takže přemejšlím, jestli to takhle opravdu u tý jejich vězeňský služby chodí (páč prej v Polsku je možný cokoliv). Příběh negraduje jen dějem, ale je zajímavý sledovat, jak se během „hry“ mění strany a jak dopadaj „přeběhlíci“. Navíc tohle není vo penězích. Možná i ta zápletka „o zločinu a trestu“ je vohraná. Ale tady se nehraje na nezapomenutelný morální ponaučení. Předpokládám, že divák se má všema těma korupčníma a emočníma výlevama hlavně bavit. Což možná bude pro někoho problém… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jak naložit s odpadem. 2.) Zjistím, proč Poláci chtějí, aby si TYHLE děti poseděli „u nich“. 3.) Thx za titule „Yusek“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.10.2017)

Šroubovanost zápletky a jednání postav, je proti logice děje. Kolotoč absurdností, podivný sled scén je spíše v neprospěch filmu. S jistou dávkou zjednodušení lze říci, že jde jakýsi všeobjímající psychologický experiment o tom, že pomstychtivý šéf věznice nadělá víc škody než psychicky nemocný člověk. (30.10.2017)