Cypher

Natali si po Kostce a před úleťárnou Nothing natočil cyberpunkový thriler s brutálně překombinovaným scénářem, které je úplně někde jinde, než většina jiných sci-fi. Morgan Sullivan začne pracovat pro DigiCorps, která mu vytvoří novou identitu aby mohl špehovat jiné společnosti. Brzy ale zjišťuje, že je všechno jinak. A pak znovu a znovu a znovu... Přiznávám, že tenhle film byl na mě až moc intelignetní. Z těch všechn dvojitých, trojitých identit, plánů v plánech jiných plánů a neustálých zvratů mě začala za chvíli bolet hlava a hlavně mě to chvílemi poměrně dost nudilo. O to více mě překvapilo jednoduché vyústění, které mě napadlo zhruba půlhodiny před koncem a ejhle - opravdu. Abych jen nekritizoval - scény s vymýváním mozků nebo z Trezoru jsou skvělé a film je to určitě dobrý, ale spíše pro někoho jinýho než pro mě. (16.05.2010)

Pokud nepočítám debilní konec (já bych to nechala bez něj a taky by se dalo), tak šlo o vymazlenou sci-fi jízdu, při níž můj mozek prožíval nejeden záchvěv rozkoše a skoro se i udělal. Konečně zase jednou pořádnej scénář s nejednou schízu budící scénou, kdy hlavnímu hrdinovi věříte, že má v gatích naděláno ještě víc, než vy (Aby ne, vy sedíte jen před bednou, ne?... Ale ikdyž, kdo ví, co vám k tý bedně namíchali do pití ;-D). 80% (15.04.2013)

Konspirace. Korporace. Kopie. Konfigurace (chybná). Především vnitřně nepoctivý film, jenž předstírá inteligentní alternativu ke zkorumpovanému světu (lhostejno, zda ona zkaženost je domnělá či skutečná), přičemž sám nenažraně přijímá jeho pravidla (IMHO). No, tak je to hezky natočené... No a co... Jedna hvězdička s pachutí odpadu. Fuj. (18.10.2011)

Prekvapuje ma, ako sa tu mnohí kolegovia oháňajú slovíčkom originalita (obsahovo i formálne majú k dokonalosti určite bližšie 13. poschodie či Gattaca, nehovoriac o "profláklom" Matrixe). Na druhej strane môže Cypher naozaj slúžiť ako príklad, že pojem low budget nemusí byť pre filmára "výhovorkou", prečo je to také chudokrvné. Čo uberá tomuto filmu na pôsobivosti rozhodne nie je nedostatok prachov, skôr scenár, ktorý sa v istom momente zľakne svojej dvojkódovosti a prezradí nám pointu i všetko podstatné minimálne pol hodinu pred koncom. A ten "bladerunnerovský" záver je už len posledná kvapka octu do nápoja, ktorý fakt spočiatku chutil ako obľúbená značka vína Phillipa K. Dicka. (05.07.2007)

Paranoia je sladká a Vincenzo Natali ji má velice rád, takže ji v "Cypher" servíruje v míře víc než vrchovaté. Z půlky mu to vychází maximálně, příběh o maloměšťáckém úředníčkovi, jemuž se touha stát se "cool tajným agentem" splní mnohem víc než kdy doufal, je parádní a jeho zoufalé plácání se mezi dvěma všemocnými korporacemi připomíná i mnohé slavné distopie. Problém nastává až s přibývající stopáží a rostoucím sebevědomím hlavního hrdiny, protože díky neustálým veletočům se z příběhu začíná stávat překombinovaný guláš jehož zápletku divák odhadne dlouho dopředu prostě proto, že po řetězu absurdit jde o tu nejabsurdnější věc jaká ho ještě může napadnout. 7/10 (24.10.2011)