American Honey

Reziserka Andrea Arnold /Red Road/ sa konecne predviedla. Asi si konecne napozerala doma v obyvacke dostatok Road Movies, a taxa rozhodla ze aj ona nieco natoci. A dobre urobila! Vysrala sa na dejovu liniu - ja sa ospravedlnujem, to mi zase uletelo, chcel som pochopitelne napisat, ze film nema dejovu liniu a je to len sled volnych asociacii a scenok, ktore drzi pokope rezia. A ono to funguje - hlavne ako spoznavanie ciest USA niekedy v roku 2016 : 92 % (11.08.2018)

Často nadávám na zdlouhavé filmy bez pořádné zápletky… a tohle kupodivu nebude ten případ. Road tripy jsou boží věc a tohle je možná ten nejlepší, co jsem kdy viděla na filmovém plátně. Je jiný. Jeden z těch filmů, které si vás získají tím, jak jsou natočené. Naprosto dokonalá hra se světlem. Jednoduše hoďte všechno za hlavu, kochejte se každým záběrem a nechte se unášet na vlně osvěžující hudby. Plný počet nakonec dávám zcela pocitově, protože jsem si užila každou minutu té dlouhé stopáže. A o tom to koneckonců je. Zpívání American Honey v dodávce nejlepší, scénu po ní už jsem nepotřebovala. (15.10.2016)

Filmy Andrey Arnoldové mě fascinují tím, že jsou skličující i povznášející zároveň. Úplně bych ji neobviňovala z realistické nebo snad dokumentaristické filmařiny. Její filmy jsou stavěné, nikoliv vypozorované. Stavěné jako pohádka a manipulované po vůli tvůrkyně k naplnění její představy. Vyprávějí opisem, jestli to jde takhle říct, možná si nemůžu jenom vzpomenout, jak se tenhle princip jmenuje. Ráda vidím film, kde je hlavní postavou do sebe uzavřená pozorovatelka, která si udrží svou vlastní osobnost i po srážce s novým, jiným, svůdným světem. Ráda vidím film, který je výsostně introvertní, nesnaží se tuto charakteristiku léčit a používá ji jako platný způsob sebevyjádření. (13.02.2017)

hippie road movie,která je neuvěřitelně free,přesto celkem ale depka.Nemít to skoro 3 hodiny,které jsou na podobný druh filmu zkrátka extrémně moc,mohlo by to hodnocení být lepší.Takhle American Honey místy dost bojuje s prázdnotou.Obsazení na to,že je ve většině tvořené neherci celkem sympatické.Jednou každopádně stačilo...60% (06.11.2017)

Syrové až na kost, přitom plné citu. Stejně, jako se opakuje každodenní rutina a jak se vlečou životy protagonistů, se vleče i celý film, kvůli čemuž jsem úplně nehltal každou scénu a nakonec si to naporcoval na promítání s pauzama. I tak se mi měsíc po zhlédnutí pořád vybavují některé scény a celková bittersweet atmosféra, kde se nespoutaná volnost bezstarostného mládí mísí s chudobou a obavami nejistého života prekarizovaných. Takže dokoukat to bylo náročnější, ale zážitek ve výsledku silný. (31.05.2020)