Ready Player One: Hra sa začína

Proč jsou všichni tak vyjevení z toho, že má Spielberg řemeslo perfektně v malíku? Nejde tolik o to, že by byl nějaký zázrak, že jeden z nejlepších řemeslníků a vypravěčů pořád umí to, co uměl vždy. "Ready Player One" spíš zpřítomňuje, jak mizerné jsou jiné blockbustery posledních let. Ale přestože jako film RPO šlape jak hodinky, v jeho jádru tluče zkažené srdce. Za všemožně vyzdvihovanou adorací 80s popkultury se totiž skrývá ohromně depresivní vize budoucnosti. Jak jinak si vykládat svět, který je neskutečně technologicky vyspělý, ale kulturně zamrznul na artefaktech osmdesátek a devadesátek, přesněji řečeno, který dobrovolně hltá a do nejmenšího detailu memorizuje popkulturu osmdesátek? Příznačně za vším stojí jeden zhrzený egocentrický a megalomanský nerd, který si absolutní pozornost celého světa vůči sobě a svým oblíbeným titulům vynucuje vábničkou mamonu a moci. Vyprávění filmu vlastně přináší děsivý obraz marnosti životů fanoušků, kteří doufají, že na ně bude po smrti někdo vzpomínat, ale s hrůzou zjišťují, že jediné co po sobě zanechali, bylo množství zkonzumovaných videoher, filmů a komiksů. Ačkoli autor předlohy asi zamýšlel něco jiného, "Ready Player One" ukazuje zbožné přání stárnoucího nerda, aby jím adorované tituly, které pro něj tolik znamenají, měly nějakou relevanci ještě v polovině jednadvacátého století. Když půjdeme ještě hlouběji, je pak celý projekt filmové adaptace zvrhlým mýtem na druhou, jenž při sundání růžových brýlí ukazuje, jak popkultura sama sebe požírá a při tom současně utváří své vyznavače i jejich modly díky iluzi o tom, že se z fandy může stát hvězda. Zdejší vyprávění jen slouží k utužení v základu smutné myšlenky, že obsesivní znalost popkultury má nějaký smysl, ba že dokonce může být klíčem k životnímu úspěchu a bohatství. Samozřejmě nesmí chybět idealizace popkultury jako projevu niterného autorství a ne průmyslu, nemluvě pak o iluzi, že její výtvory patří fanouškům a uživatelům, ne korporacím a majitelům licencí. Všechny tyto mýty v sobě "Ready Player One" slučuje v rovině vyprávění i samotného projektu. Nelze pak než s úžasem sledovat promyšlenost, s jakou korporátní monstrum šíří své evangelium, když do světa vysílá legendy o tom, jak muselo být tuze náročné zajistit licence na jednotlivé citované artefakty a jak jediný, komu se to mohlo povést je všemi adorovaný Spielberg. Ale třeba když budeme vytrvale pátrat, tak jeden z nás, který zkalaogizuje všechny odkazy v RPO, bude sám hvězdou internetu a když se to bude korporátní hydře hodit, natočí podle jeho seznamu film. A nejhorší na tom všem je, že se na to fakt dobře kouká. (13.05.2018)

Fakt zábavnej film, kterej uteče jako voda. Všechno to tajtrlíkovaní ve virtuální realitě je moc dobře udělaný a prostě jsem se bavil. Děj je jednoduchej a je to něco jako mix Karlíka a továrny na čokoládu a Posledního akčního hrdiny. Herci jsou vesměs sympatičtí, ale opět jim vládně Mark Rylance. Je fakt vtipný, že se takhle megadobrej herec dostal do povědomí, až na starý kolena. (31.03.2018)

No teda! Snad v každé scéně z Oasis, je tolik odkazů na hollywoodské blockbustery posledních cca čtyř dekád, že vypsat sem jen polovinu z nich, by zabralo rekordní počet řádků v mém komentáři. Tento snímek ve mně opět probudil hráče a mám chuť si zase pořídit nějakou tu herní konzoli a ponořit se do světa, ve kterém jsem kdysi trávil celkem dost času. Film mě bavil, nespustil jsem od něho zrak a při hledání druhého klíče v hotelu Overlook, jsem jen několik minut zíral s otevřenou pusou (úžasná filmařina a zároveň nostalgie) a nevěřil vlastním očím. Alan Silvestri muzicíruje jako John Williams v dobách své největší slávy a Steven Spielberg, který pro hlavní roli objevil svého mladšího dvojníka, se se vší parádou vrátil na pole sci-fi. No a Matrix může jít pomalu do penze... (24.10.2018)

Po zhlédnutí trailerů jsem měl obavu, protože jsem většinu záběrů vůbec nepoznával a vypadalo to jen jako generický digibordel. Po zhlédnutí filmu musím říct, že obavy byly zbytečné a jde o zdařilou adaptaci (Ernest Cline by snad své dílo dobrovolně nezmrzačil). Změn oproti knize je hodně, ale jde o pochopitelné změny ve prospěch atraktivity pro filmové plátno - trikový velkofilm, ve kterém se jen hrají osmibitové hry, by asi diváky nenadchl. Takže tři hlavní úkoly jsou úplně jiné. Návštěva hotelu z filmu Shining je skvělý nápad, škoda jen, že tam nebyl Jack Nicholson se sekerou. Místo úvodního automobilového závodu ale šlo vymyslet něco lepšího, to je nejslabší část filmu. Taky scény, kdy se má Parzival poprvé setkat s živou Art3mis a Aechem, se mohly více emocionálně rozvinout a udržet diváka trochu více v napětí. Tady se prostě herci bez varování objevili na plátně a bylo hotovo. Popkulturních odkazů je tu hafo, a čím více se orientujete, tím víc se vám bude film líbit (schválně, kdo si všiml Art3misina trička Joy Division?:) Závěrečná bitva je bombastická a rozhodně doporučuji koukat v kině a ne na monitoru. No, a digibordel to sice je (většina filmu je komplet CGI), ale tentokrát se výjimečně jedná o OPODSTATNĚNÝ digibordel (jsme přece v MMORPG budoucnosti), takže cajk:) (29.03.2018)

Spielberg je po hodně dlouhé době zpátky ve formě a natočil moc pěkný Nerdgasm, který vás vrátí nejen do 80´s a 90´s, ale také do dětství, kdy jste pařili první hru na nintendu či playstationu. Ten film má už teď potenciální kultovní status a možná nás čeká nový filmový rozkvět ve videoherním módu. Hlavní hrdina Tye Sheridan s Olívií Cooke jsou velmi sympatičtí jak v reálném světě tak v Oasis a solidní je i záporák nesoucí jméno Nolan, což se mi nezdá jako náhoda. Graficky je to natočeno velmi dobře, akce je pestrá a zábavná, byť jí mohlo být mnohem více, ta nejlepší nás čeká hned v úvodu v podobě závodu, kde nás čeká King kong s Tyranosaurusem Rexem, potom vlastně už jen velké finále, pokud nepočítám nějaké menší akční odbočky. Hodně povedené jsou odkazy a Easter Eggy, kterých je zde dostatek a při prvním zhlédnutí je téměř nemožné si všech všimnout. ( Shining definitivně vede). Jedná se o povedený originální film, který je zábavný, svižný a hezky barevný, ale k úplnému uspokojení bych určitě přidal více humoru a rozhodně větší množství bláznivé akce. Přesto se těším na druhé zhlédnutí.80% (30.03.2018)