Môj život ako pes

V podstatě docela milý film o dětství, s několika vtipnými momenty a několika momenty k zamyšlení.. ale jako celek to na mě působilo prostě tak nějak neslaně nemastně.. Říkám, milý film, ale to je asi tak všechno. A nejde mi do hlavy proč se Ingemara pokouší každá holčička v jeho věku ´´dostat do postele´´:-) Když se to stalo potřetí, už jsem si ťukal na hlavu. A říkal jsem si jestli je to opravdu nutné. Tedy z hlediska scénáře. (15.04.2013)

Krásny film, v ktorom si aj my, odrastenejší, môžeme spraviť výlet do detského sveta dospievajúceho chlapca. Ten svet už nie je celkom detský, a nielen vekom, ale aj problémami, v ktorých sa bezvýchodiskovo nachádza. Stotožnenie sa s Lajkou, opustenou všetkými blízkymi, samou v celom vesmíre, je jeho záchranou. Potom prichádzajú radosti dospievania, nie každému bola dopriata takáto akčná podoba partnera na futbal a boxovanie. Nebol to len Kachyňa, ktorý detský svet a problémy dokonale poznal a vdýchol do filmu, má aj švédskeho nástupcu. –––– Ale nejvíc ze všeho mě asi dojímá, když pomyslím na to, co se stalo s Lajkou. Je to hrůza poslat psa do vesmíru a nedat mu ani dost žrádla. Obětovala se pro pokrok lidstva. I když se o to vůbec neprosila. –––– Měl jsem jí všechno vyprávět, dokud měla síly. Měl jsem jí všechno vyprávět. Máma má ten správný smysl pro humor. ... Vím, že by se tomu smála. –––– A viděl jsi něco? – Všechno! – Když to s tebou takhle půjde dál, nepustí tě k biřmování. – Ale stálo to za to. (23.08.2016)

Smysl dospívání a období, kdy si myslíte, že se k Vám všichni chovají jako pes. V některých ohledech možná daleko upřímnější a přímočařejší film, než by někdo čekal, ale to především proto, že to točili Švédové, a ti když něco natočí, tak to většinou natočí se vší počestností tak, jak to v životě prostě být má. Pokud jste si tedy občas přišli jako psi, a to už jak v rámci svého osobního okolí, tak v rámci ženských, je tento film směřován právě pro Vás. Je totiž kolikrát tak upřímný, že se člověk nestačí divit. A dětské dospívání v tomto případě nabývá okamžitě nových hodnot. (25.12.2010)

Vcelku dobrá a zajímavá podívaná na nástup pubertálního období, prožívání prvních lásek a řekněme intimních zkušeností. Naproti tomu smutný a dojemný příběh o umírající matce, vypořádávání se s tímto faktem a život u příbuzných na venkově. Tento snímek má opravdu něco do sebe, ale nenadchnul mne natolik, abych hodnotil víc jak 3*. (24.10.2012)

Je mi líto, ale přesto, že jsem docela milovníkem severských filmů, nemohu hodnotit lépe. Hned po prvních slovech českého dabingu jsem myslel, že vyletím z kůže. Vřele doporučuji sledovat film v původním znění a zapnout si k němu české titulky. Dále mi vadily historické nepřesnosti. Netuším, kde se vzala informace, že pes Lajka žil ve Sputniku 5 měsíců. Je sice pravda, že teprve na sklonu roku 2002 se svět dozvěděl, že Lajka v raketě zahynula již několik hodin po startu, ale v době, v které se film odehrává se šířily zvěsti o tom, že Lajka žila několik dní a zahynula v důsledku nedostatku vzduchu nebo že byla otrávena. Nikdy nikdo netvrdil, že by žila do doby, než jí došlo všechno žrádlo! Také se mi moc nechce věřit, že by někde mimo hlavní město bylo možno přijímat koncem 50. let na švédském venkově televizní signál na pokojovou anténu. Ale i když odhlédnu od nesnesitelného českého dabingu a od historických nesrovnalostí, film si u mě moc nepolepší. Postrádal jsem jistou dějovou kontinuitu. Film je slepen jen z útržkovitých dějů a než se divák stačí vžít do dané situace, je děj někde jinde. Nikdy se nejde do hloubky nastíněného děje, potažmo problému. Nepřesvědčily mne ani herecké výkony. A to jak dětí, tak ani dospělých. Přes všechny nedostatky, o kterých jsem se zde zmínil, je film koukatelný a podívat se na něj není ztrátou času. (Pondělí 29.03.2010) (29.03.2010)