Bitka o Sevastopoľ

Ruské válečné filmy můžu. Bitva o Sevastopol je už druhým skvělým filmem, který jsem poslední dobou viděla. Ljudmila je sniperka, která bezcitně střílí do Němců a za války se dostane jako válečná hrdinka do USA, kde se setká s Eleanor Roosveltovou. Ano, zní to hodně absurdně, ale ono to do sebe fakt celé zaklaplo. Dialogy s Elanor jsou skvělé, báječné jsou scény z bitev a naprosto mě zasáhl osobní život Ljudy, jak jí kamarádky a spolubojovníci říkali. Pokud chcete vidět dobrý válečný film z poslední doby se silnou ženskou hrdinkou, tak vám jednoznačně doporučuju Bitvu o Sevastopol. (30.10.2017)

Battle for Sevastopol? Skôr Romance for Sevastopol. Biografický film o ruskej ostreľovačke – Pavličenková (priznám sa, že som o nej počul prvý krát) natočený s takou dávkou pátosu a hlavne patriotizmu, že aj Americký Sniper by sa hanbil. To čo je americkým filmom vytýkané je v tomto ruskom asi desaťnásobné. Nadmieru predramatizovaná biografia so zbytočnou romantickou líniou, ale hlavne s apelom na národnú hrdosť, no zároveň rovnako chladná ako hlavná postava, s ktorou sa nie je možné stotožniť, pretože ako divákovi nie je umožnené jej nazrieť pod kožu. A aj toho Sevastopoľu tu je úplne minimum, bojových scén tobôž (keby ich niekto podľa názvu očakával). Jediné čo stojí za pochvalu je výborne zvládnutý vizuál, ale čo z toho keď samotnej vojne, resp. bitke o Sevastopol sa film venuje pár minút. Výsledkom je tak iba otravná patriotická dráma, ktorý ani na chvíľu nestrhne, hlavná postava je vám ukradnutá a od polovice už iba neskutočne nudí, pretože je neúmerne naťahovaná na zbytočnú 110 minútovú stopáž. CELKOVO: 2* (4/10) (05.06.2015)

Najprv som zvažoval, tak za seriózne štyri hviezdičky. Len dáko som sa dostal k druhej projekcii, ten výtvor ma emocionálne dáko zmohol a nejako si ma získal. (Rusi, vieme a zažili sme si s nimi svoje, o Vrběticiach ani nehovoriac. Ako bonus železná opona, rok 1968 a iné radosti. Škoda rečí/písmen.) Avšak nechcem sem miešať politiku, krivdy a rôzne peklá, ktoré sme si užili. Prosto, čo sa týka filmu, je podarený a je to celkom "šleha". Chyby a nedostatky by sa dali nájsť, to určite. /Napr. miestami je tu trochu veľa propagandy, príp. prehnaného patriotizmu (hoci to robievajú i Američania, ale s brutálne vyššími rozpočtami)/. Bitka o Sevastopoľ má svoju vojnovú /niekedy dosť drastickú/, avšak aj romantickú linku, čo je celkom milé zistenie, dá sa napísať, že film je vhodný i pre širšie publikum. /Podobnosť s Enemy at the gates - nejaká by sa dala vidieť, to áno, ale nejde "o obšľahnutie"./ /Ruská hudba, v niektorých momentoch je poriadne efektívna, zvláštna, dojímavá a dnes už i trochu exotická. Napr. (pozor, video je zostrih z filmu, obsahuje SPOILERoidné veci) OKEAN ELZY - Obiymy./ Už sa krotím radšej s tou sentimentalitou. (: Pre mňa ide v podstate o neznámy team tvorcov, hercov etc., výsledok je o to viac príjemný a značne uhrančivý. Isto, film hrá sem-tam i na city /no to robia i haldy iných/, ale paradoxne mi to tu nejako vyhovovalo. Súdruhom to opäť vyšlo. Mne osobne, subjektívne za 4,5 (riadne červenej) hviezdy, príp. 9/10. /Dodatok, pre bežného diváka, tak objektívnejšie 4 hviezdy, príp. 7-8/10./ (20.07.2021)

Pokud mimózní ruský název padá na vrub současným vřelým vztahům s Ukrajinou a snaze ukrást film Pavličenkové a naroubovat jej na město-hrdinu, pak jde o roztomile pitomý pokus bez šance na úspěch. Tohle je čistá sniper-biografie, s ohledem na místo původu velmi umírněná, protože si dovolí ignorovat lahůdky typu "…palbou z lehkého kulometu pobila celou desítku nepřátelských vojáků s důstojníkem" (wikipedia.cz) a dost sebevědomá na to, aby většinu sdělila situací, nechala diváka si to přebrat po svém a nepodpírala se polopatistickými dialogy. Tvrdé jádro žánrových fanoušků, které si dělá čárku za každou ustřelenou hlavu, a na konci se nedopočítá čísla 309, si tu nepochybně zaslzí nad všemi ohavně zdržujícími civilními a melodramatickými scénami, ale za sebe hlásím – tenhle film si můj čas zasloužil. Bez ohledu na to, že Nepřítel před branami se mi líbil o chlup víc. (27.05.2015)

Podobně jako Vašek Zajíc, tak i Ljudmilka je přirozený talent a z německých snajprů si ráda dělá cedník, načež ještě radši sbírá jejich odznáčky a snaží se každý den zlepšit svůj hajskór. Film sleduje 2 dějové linky, a to je dle mého škoda. Né že by zámořská mise nebyla s Eleanorou nebyla zajímavá - ba naopak, ukazuje tu nejženštější a nejněžnější stránku hlavní hrdinky, jenže s každou minutou strávenou v JŮESEJ přicházíme o minutu v hrdém a hlavně hrdém eSeSeSeR. Slečna stihne během likvidací fašounů za lahodných zvuků Tiché noci vystřídat hned několik nápadníků (přiznám se, že jsem to nedokázal spočítat) a to mě také úplně nepotěšilo. Samotný název je dost zavádějící, protože byť se část filmu točila kolem malebného krymského městečka, byl to primárně film o již zmíněné ženštině. Každopádně chápu, že se Bitva o Sevastopol z marketingového hlediska udá lépe než takový Tampón mezi náboji - teď když jsem to napsal a uvědomil si, v jak feminismem afektované době žijeme, možná by to spousta nezávislých žen uvítala, hrdinku dávající co proto mužům. Každopádně z Ruska (nebo alespoň východu) jsem za poslední dobu viděl pár filmů odehrávajících se v době druhé světové války a i když Sevastopol nebyl nejhorší, za těmi lepšími zaostává celkem o dost, také 110 minut je asi únosné maximum, než se člověk začne nudit. I přes fakt, že filmy podle skutečnosti (byť je tu zachyceno méně než bych si přál na úkor lavstory) a s odstřelovačskou tématikou mám moc rád, se spíš než k slabším 4 uchýlím k silnějším 3. Nebylo to špatné, ale věřím, že to mohlo být mnohem lepší. (24.11.2019)