Demolice

Šílenost, která se vymkla kontrole, takto bych tento snímek charakterizoval. První půlka se snažila být vtipná a celkem se jí to dařilo. Ale druhá půlka se snažila hrát spíše na vážnější strunu a ve světle celkového nesmyslného děje, to byl spíše nepovedený žert. Smysl natož poselství z tohoto filmu vyčíst nemůžeme. Pro mě to byl, je a bude spíše chumel scének, které na sebe nikterak nenavazovali a občasná vtipnost film udrží pouze nad odpadem. Nedoporučuji. (21.08.2017)

Demolition je film pro zlomené duše. Nepochopí ho lidé, kteří nikdy nezažili ten pocit, kdy chcete křičet, smát nebo plakat. Ale nejde to, protože víte, že se nic nezmění. Jakmile otevřete oči, je to stále ten stejný svět. Nejvíce film ocení melancholici, protože se v něm často uvidí. Příběh o dvou ztracených duší, které bloumají světem. Davis (Jake Gyllenhaal), který přišel o ženu a Karen (Naomi Watts) která žije bez lásky. Jen díky souhře náhod si začnou dopisovat a city se probouzejí. Mezi mladým bankéřem a ženou na servisní lince proběhne něco mimořádného. A myslím, že film to vyjádřil naprosto dokonale. Chemie mezi Jakem a Naomi funguje stoprocentně a proto je jejich koukání do očí prostě nádherné. Oba najdou pochopení v tom druhém a z náhodného vzplanutí se stává nádherný vztah plný emocí. I když je film vlastně neskutečně hořký, tak stejně jsou některé scény humorné. Na filmu je nejlepší herecká dvojice, která kromě sympatií dokáže vyjádřit cokoliv. (Skoro) Oscarový herci jsou prostě zárukou kvality a mě ještě nahrává to, že mám oba ve velké oblibě. Vyznění filmu mi hodně připomíná Lost in Translation (2003), který taky prezentuje dvě osoby se syndromem vyhoření a hledáním smyslu života. Oba filmy mají leccos společné. Místy jsou vtipné, herecky jsou oba geniální a hlavně jsou oba neskutečně hořkými snímky. Ocení to málokdo, ale pravda je že se v obou skrývá neskutečná krása. (78 %) (12.02.2017)

Vdovec Gyllenhaal a jeho "po svém" vyrovnávání se s nastalou životní situací. To destruktivní chování odprostěné od jakékoli logiky je svým vtipem a bezstarostností novodobou ódou na svobodu (trochu jako Douglesův Volný pád, ale méně komereční). Být sám a nebýt šťastný, prostě lépe se to trefit do duševní polohy a o plném počtu by nebyl pochyb. (04.07.2016)

Film mi pripomenul jednu potrhlú až zvrátenú vetu: "ČO SOM SA NATRÁPIL, KÝM SOM O VŠETKO PRIŠIEL . Aj mladý David (ktorého tak squelo uhral Gyllenhaal) sa počas celého filmu svojsky a s vervou nevedel zmieriť so smrťou svojej manželky, dlho mu trvalo, kým pochopil, že ju miloval. Pochopil, že jeho nebohá žena ho tak milovala, že dobrovoľne šla na potrat, len aby sa necítil menejcenným otcom dieťaťa s Downovým syndrómom. No a keď k filmu pridáte sympatickú Naomi Watsovu, a výbornú muziku ... a hranie sa s kamerou ... neostáva len milovníkom dram odporučiť. K filmu sa určite niekdy vrátim a možno pridám bodík :). (01.07.2016)

Kdo někdy neměl chuť všechno kolem sebe rozštípat? Nehlaste se. Já mám od toho každý podzim fůru dřeva u babiny, ale co má dělat investiční bankéř z města, že jo? Utáhnout kšandy a hurá na to. Jake mě svým herectvím už nějakou tu dobu dost baví, zároveň ale úplně nevím, jestli bych ho potřeboval potkat. Pokud si opravdu herci odnáší něco z každé role, tak to potom potěš koště... (24.03.2017)