Môj kamoš obor

Přiznám se, velká očekávání jsem od tohoto filmu Stevena Spielberga neměl, ale jednoduše se ukázalo, že točit umí a že Roald Dahl prostě napsal zajímavou předlohu. Příběh je hezký, nápaditý, ale provedení prostě hraje hlavně na skvělý vizuál, což se podařilo. Tomu jde vytknout málo. Postavy jsou mnohdy skoro až zbytečné, nejlepší je BFG a Sophie, což se asi čekalo. (09.01.2017)

Jistoty jsou v životě nejdůležitější. Dalík do vězení nenastoupil (ok, tak na konec překvapivě ano), Babiš v rámci předvolebního xenofobního populismu zašel až k popření holocaustu (ok, tak prý se jenom nepřesně vyjádřil a nezná rozdíl mezi pracovním a internačním táborem) a Steven Spielberg zrežíroval další výborný film, byť se u nás OBR DOBR na rozdíl od zahraničí nedočkal příliš příznivé divácké a kritické odezvy. Mezi nejčastější výtky patří, že jde o špatně odvyprávěný počin, potažmo že závěr není kompatibilní s (pohádkovým) zbytkem. Důvody těchto dvou nesmyslných kritických připomínek jsou dle mého následující._____ OBR DOBR (THE BFG) není skutečně odvyprávěn jako jiné rodinné spielbergoviny (E.T. - MIMOZEMŠŤAN, HOOK, případně i ten JURSKÝ PARK). Na místo příčinné provázanosti jednotlivých bloků upřednostňuje uspořádání typické pro poslední spielbergoviny (LINCOLN, MOST ŠPIÓNŮ). Staví na paralelismech na rovině vyprávění (střídání holčičí a obří perspektivy, rytmizující prozkoumávání obou světů) i stylu (různé typy svícení pro každý svět, delší záběr kontinuálně sledující hrdinku v ohrožení každou cca půlhodinu). Propojuje spíše jednotlivé motivické (od postav odvislé - klukův kabátek, holčičí deka, veganská obří pochoutka a pití...) a na nich napojené tematické (od významu odvislé - slabší by se neměli nechat požírat silnějšími, humanistické řešení situace) linie. Celou dobu to přitom nezapomíná být nesmírně hravé, blbnoucí s perspektivou (3D efekt, nadhledy a podhledy, průchody mezi světy, running gagy založené na odlišné velikosti apod.), odkazující se na jiné Spielbergovy snímky (E. T. - MIMOZEMŠŤAN, 1941, BLÍZKÁ SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU, INDIANA JONES A POSLEDNÍ KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA, JURSKÝ PARK, ZTRACENÝ SVĚT, ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA...) a reflektující tvorbu (kinematografických - viz stínohra) snů._____ A ten poslední akt? Spielberg vždy kombinoval několik poetických tradic, za jejichž slučování byl mnohdy kritizován (naposledy nejvýrazněji asi za spojení artového štafetového způsobu vyprávění se stylem klasických hollywoodských děl ve VÁLEČNÉM KONI). V OBR DOBR to je od Dickense odpíchnuté a z Dahla vycházející fantasy (ba že pohádka - na to se příliš soustředí na definování fikčního světa) s britskou fraškou (královský dvůr). Kompatibilní to je nejenom díky stejné zemi původu obou kombinovaných tradic, ale i pro zužitkování všech předtím nastíněných tematických (např. povstání proti větším, ale mírovou cestou, rozumná domluva mezi lidmi různých národností i velikostí), motivických (např. kabát jako připomínka ztracené osoby i dlouhodobého problému s lidojedy...) i narativních (např. chytání snů a jejich šíření) otázek. Jinak: OBR DOBR je další spielbergovskou okamžitou klasikou a dosavadní převažující výtky vychází pouze z necitlivosti k filmové formě a neznalosti poetických tradic. Jeden z kinofilmů roku 2016. (01.09.2016)

Tak po dlouhé době jsem odcházela s uplakanýma očima...vůbec jsem nechápala, proč se mi po tváři koulí slzy jak hrachy. Vůbec mne to nebavilo, nechápala jsem o čem to je, kde je nějaký...zkrátka "Něco"... ty hvězdičky jsou za jednu nádhernou snovou scénu, ta mne udeřila přímo do srdce...aha a tam se to stalo, ty slzy....asi jsem plakala nad tou bolestí, že už nic jiného nepřišlo...ne Stevene, opravdu nic.... (20.09.2016)

Líbezný oldschoolový filmeček, kterej jde proti proudu dnešním rychlým a zběsilým snímkům, film, kterej díky tomu spoustě lidem nesedne (což je krásně vidět jak na místním hodnocení, tak na počtu lidí, co jej hodnotili- na to, že je to Spielberg, tak ani tisícovka diváků? Hmm...), právě díky tomu, že se v něm hlavně mluví a celý si plyne svým vlastním, pomalým tempem. Což je v dnešní době balzám na nervy, Štefan zase potvrdil, že na poli dětských velkofilmů nemá konkurenci. Mark Rylance aspiruje zas a znova na sympaťáka roku (přestože tu byl jen CGI), Ruby Barnhill, na níž film stojí a padá, výborná, tak jako pěkné efekty a vkusný humor. O hudbě Johna Williamse ani nemluvě. Jen houšť, fajn pocit, dívat se na rodinný film, který z diváka nedělá nemyslícího retarda, naopak si ho nepodbízivě váží- už jen tím, že Steven Spielberg JE člověk, co prostě miluje film. (06.11.2016)

Nečekal jsem, že člověk, co mě letos zklame, bude samotný filmařský bůh. Tohle se Stevenovi teda moc nepovedlo. Překrásná animace a velice sympatický Mark Rylance se utápí v nudném ději, který postrádá jakoukoli dynamiku. Děcko v hlavní roli je otravné, panovačné a tak celkově neskutečně nesympatické. Filmařský um na tom vidět je, některé trikové sekvence jsou vskutku vysoce nadprůměrné, ale filmu, který jsem musel vidět na 3x, protože jsem u něj 2x usnul, dát více prostě nemůžu. Sry, Bý Ef Džeeeííí! (18.12.2016)