Farba víťazstva

Najprv by si mal každý pozametať pred vlastným prahom, až potom strkať nos do cudzích záležitostí a kritizovať ich... O tom, aj keď sa to tak na prvý pohľad nejaví, je celý film. Kostra dejovej linky sa zaoberá príbehom prvého černocha-športovca, ktorý sa dokázal medzinárodne presadiť aj napriek krajne nepriaznivým podmienkam. Námetovo teda výborné, ale samotné spracovanie ma po dramatickej stránke až tak nechytilo. Zbytočne naťahované pasáže ubíjajú takmer celý stred filmu. Netvrdím, pohľad do zákulisia príprav na olympiádu s prímesou politiky a pár intríg bol celkom fajn, ale bolo toho na mňa moc. Ani postava Goebbelsa ma nijak zvlášť nenadchla - herec typovo úplne mimo, priam až rušivo. Naproti tomuto všetkému ma ale podstatne viac zaujala myšlienka, ktorá sa tu vlastne tiahne celým filmom o tom, ako sa vtedajšia americká verejnosť pohoršovala nad hitlerovskou fašistickou politikou a pritom u nich doma chodili afroameričania takmer po kanáloch, v lepšom prípade vchodom pre personál. Prišlo mi to smiešne. Páčilo sa mi ako boli americkí černoškovia po pricestovaní do Berlína prekvapení, keď sa dozvedeli, že nebudú žiadne separátne miestnosti len pre bielych a len pre čiernych. Všetko to bolo podtrhnuté nevinnou poznámkou jedného z nich, že nacisti majú asi len takú zlú povesť, ale že inak sú celkom fajn - poznámka, ktorá povie všetko a je minimálne na zamyslenie. 70/100 (07.06.2016)

Rasa nebo Závod, pokud za celý film Carice van Houten neukáže ani jednou kozy, český distributor to může pojmenovat jak chce a stejně to nepomůže. Takřka evropský film o americkém černošském atletovi, který se snaží ukázat hrůznost nacismu a především jeho nestoudnou propagandu, což OH v roce 36 především byla. Zároveň ovšem ukazuje i paradoxní situaci, kdy Američané měli na oko problém s nacistickou ideologií o nadřazenosti vybájené a neexistující árijské rasy a zároveň si u nich doma "negr" nemohl umýt ruce ve stejném umyvadle jako běloch ještě dlouho po skončení druhé světové. Ta kritika na americkou rasovou segregaci je v celém filmu patrná a dá se říci, že hraje prim. Nacismus se pak bere pouze za extrémní měřítko toho samého přístupu a tím dělá z Američanů té doby regulérní imbecilní pokrytce. Problém filmu spočíval v tom, že byl celý protkán lacinými CGI efekty, závody byly zachycené totálně nepřehledně, většinu děje tvořil balast o osobním a rodinném životě Owense, chyběl sebemenší náznak po masovějším komparzu u papírově masovějších scén a především dobové záběry, kdy jsem měl chuť vidět jak to ve skutečnosti bylo a nikdo mi to neukázal ani v závěrečných titulcích. Nacistické figurky jako Goebbels, který zde vypadá jako model předvádějící XS velikosti po konci kariéry a Riefenstahlová, dvorní režisérka nacistické propagandy, která je zde zase sexy liberální milfka, rovněž nevylepšují dojem. Vraždená stopáž pak ten dojem ubíjí úplně a typický nalinkovaný děj ohledně sportovních dramat jakbysmet, ovšem s tím rozdílem, že Owens si to vodí od začátku filmu až do jeho konce, takže zde chybí ten typický zábavný dril a postupné zlepšování se za prolínajících krátkých záběrů znázorňující velké časové období a enormní úsilí v něm vynaložené.60% (05.06.2016)

Na prvý pohľad obyčajný športový film o mimoriadne úspešnom bežcovi menom Jesse Owens (4 zlaté z jednej Olympiády sa veru nepodaria len tak hocikomu). Oveľa viac ma však na tom celom bavila nie športová stránka filmu, ale skôr to celé politické pozadie a kontrast nastupujúceho nacizmu v Nemecku na jednej strane a americkej segregačnej politike na strane druhej. Jedno horšie ako druhé! Športová stránka filmu ma zas až toľko nenadchla (to bol bežný priemer), ale to ostatné povýšilo tento film nad hranice priemeru. No a Jason Sudeikis ma v roli trénera celkom prekvapil, keďže doteraz ho bol vidieť zväčša v komediálnych filmoch. Drama mu tiež celkom sadla! (08.06.2016)

Jesse Owens pro mne od malička sportovní ikona a jeden z nejlepších sportovců světa (ne jen proto vysoké hodnocení ), Bohužel je klasickým příkladem rčení ,,Světská sláva – polní tráva“: vybojoval pro USA čtyři zlaté Olympijské medaile, přesto musel chodit zadními vchody určené pro černé a celý život pracoval jako školník. Film má několik rovin. Sportovně historickou. Rasovou politiku v Americe a v Hitlerově Německu, opět bohužel téměř srovnatelnou. Zároveň upozornění na politickou manipulaci, která ovlivňuje a přímo zasahuje do světa sportu, (vědy,umění ) je úplně jedno jestli se píše rok 1936 , 1980,1984 nebo …, protože platí, že politická manipulace ze strany mocných a bohatých je konstantní - čili neměnná . (04.06.2016)

„Nejsou černí a bílí. Jsou rychlí a pomalí…“ Strhující příběh o tom, jak jeden černošský chlapík z Ohia jel do Berlína na olympiádu a "nakopal tam Hitlerovi zadek". Není to přitom jen sportovní drama ale i docela silná výpověď a vlastně i obžaloba rasistických poměrů v Americe té doby. Zvláště ta závěrečná scéna, kdy Owen musí jít na oslavu do Bílého domu služebním vchodem, ta mě fakt dost dostala a díky tomu zaokrouhluji nakonec na 5 hvězdiček, i když možná by se několik výhrad našlo (ke střihu asi především). Celkově jde ale bezesporu o velmi silný příběh, ať už jde třeba o to Owensovo dilema zda na olympiádu do Berlína vůbec jet či nejen, nebo též situace před jeho posledním kvalifikačním skokem (fair play gesto od největšího konkurenta německého skokana Luze Longa). A jeho filmová podoba (s možná místy přeci jen s trošku patetickou hudbou) určitě stojí za shlédnutí. (17.10.2022)