Únos linky 657

Nie je Mann ako Mann. Tento ešte nedospel do kategórie, kde by ste museli vymeniť prepotené tričko a spodky od príbehu osudovosti a akcie. Variácia Nebezpečnej rýchlosti bez debaty, iba s obmenenými motívmi. Twist dobrý, mňa dostali, ale nie som zas tak inteligentný ako tu ostatní. AKo však vedeli že tamten utečie to neviem. Na konci sa topí viac lapsusov v logike, a počas celého filmu vám napadne pocit, že film sponzorovala Liga proti rakovine. Na pomerne malej stopáži sa neutiahnu citové veci umierajúcich ľudí, na pokánie nie je čas. Morgan dobrý, dcérku si zaslúži, ale žeby bolo toto k tomu treba. To nie. FIlm s Mannom mu doprial šťastie ale život a skutočný Mann by bol k nemu krutý ale spravodlivý. Som si takmer istý. (videné 15.04.2018, Dajto archív) (16.04.2018)

Doba pokročila a máme tu lupiče, se kterými sympatizují nejen rukojmí, ale i policajtka, která na lůžku hladí zlodějovu nemocnou dcerku. Naivita stříká všemi směry, režisér má příjmení, které má v inteligentním thrilleru sakra zvuk, jenže bourákovi-perfekcionistovi Michaelovi nesahá ani po kolena. Bývalá šampionka bojových umění Gina Carano je hvězdička na jedno použití, ale do policejního auta určitě nepatří, respektive proč ne, ale s tím, co umí, bych ji jen za volantem nenechával. De Niro musí začít umět odmítat tahle béčka, která mu kazí filmografii. Finální twisty mi vadily. V jednoduchosti je síla, tady se to ovšem horko těžko vyšplhalo k průměru. (11.01.2016)

Na akčný thriller málo akčné a málo napínavé. Na druhú stranu ale snímok stojí na výbornom hereckom obsadení a solídnom tempe, nie je tu priestor na nudu. Aj keď samozrejme ani obsah nie je bohviečo. Ale potešilo tých pár hlášok od niektorých postáv, len škoda, že to bolo ku koncu tak presladené. Ani ten akože kúzelnícky fígeľ a záverečné rozuzlenie ma moc nenadchli. Slabší priemer. 55/100 (19.11.2018)

"Chceš okrást Popea. Chystej si parte." Zoufalé situace volají po zoufalých činech a kdyby mi chyběly peníze na léčbu mého dítěte, tak taky učiním ten nejzoufalejší čin v mém životě - půjčím si v bance. Jenže Vaughn s Coxem evidentně nechtěli předkládat potvrzení o příjmu a tak jednoduše vzali peníze těm, kteří podobným vykukům láskyplně doplňují nedostatek olova v těle. Já se přitom celkem bavil, adrenalinovou jízdu v autobuse jsem si taky užil a i ten pohádkově pitomý konec mne nakonec vlastně uspokojil. Vždyť celá ta loupež, únos a vražda se dá jistě bez problémů scénáristicky obhájit jako jednání v krajní nouzi, i když to žádný trestní řád neumožňuje. (14.06.2016)

Drazí, dosud psychicky vyrovnaní žáci prvních stupňů základních škol! Dnešní Okénko nové a lepší filmové publicistiky strýčka verbala věnujeme roztomilému slovíčku výjeb. Jeho etymologie se odvíjí od zpodstatnění plnovýznamového slovesa „vyjebat“. Základní význam je vám dozajista již dávno zřejmý, nicméně přenesený patrně nikoliv. Ten totiž může v některých větných vazbách nabývat sémantické konstrukce „jebáním někoho podvést či zmást“. Smysl „podvést či zmást“ vám určitě opět ráda vysvětlí vaše afektovaná pančelka, a vy si z dnešní lekce zapamatujte hlavně to, že s někým vyjebávat je velmi neslušné, ba až amorální. *** Rád bych rozpoutal vášnivou polemiku o tom, kdo je tady vlastně slaboduchý pičus. Ano, i já se těšil na kulantně osazené a slibně vypadající videjko, kterým nepohrdl ani De Nirovic Bobík, ale co je moc, to je, kurva, hodně! Od startu to odsejpalo vcelku svižně, Bobík zase vede kasíno a taťka Vinčestr je charismatický sympaťák, takže nijak zvlášť nevadilo, že to má výpravu argentinské telenovely a hází to po vás v podstatě jen další mix tisíckrát provařených, sračkoidních klišé. Z pocitu průměrné a vcelku příjemné kokotinky mě však dokonale vyléčil finální, ten jakože „sofistikovaný výjeb“, jehož pregnantní aristotelovská logika v kontextu s viděným dějem mě naprosto posadila do květináče a pohnojila mi kořeny. Za celou moji kariéru patologického čumila se mi snad ještě nestalo, že bych na áčkově obsazený film zůstal v němém úžasu tumpachově zírat jako otorhinolaryngolog do análu. Notypyčo!!! Tedy pardon, nechal jsem se trochu emočně unést, samozřejmě jsem chtěl říct „Světe, div se!“. Musel jsem to zastavit, vrátit zpět a ohmatat si temeno, abych se přesvědčil, jestli se mi někdo náhodou nesnaží přetáhnout přes hlavu šprcku v domnění, že jsem kokot, jestli mi něco nedopatřením neuniklo, anebo se opravdu jen dívám na ten nejhnisavější výron scenáristické bezradnosti a debility evrmejd, a to hovado, spolu s partičkou místních čtyřhvězdičkářů, z nichž některé mám dokonce v topce, to opravdu myslelo vážně! A s hrůzou na tomto místě musím konstatovat, že snažil, neuteklo a myslelo, a právě jsem byl svědkem něčeho, co by na prestižním Festivalu retardovaného diváka v kalifornském Los Imbeciles s přehledem získalo hlavní cenu Zlatého downa v kategorii Nejdementnější filmový zvrat(ek) a závěr všech dob, který třeba tadyhle ZlémuFÉniXovi „vrazil do palice sekeru“, až mu z toho vytekla mícha. Stále jsem nesmírně vyděšený, že něco takového někdo vypustil do seriózní distribuce, a pro dobro Roberta a všech mentálů někde v koutku duše od kola optimisticky doufám, že na internety nedopatřením unikla nějaká syrová verze, u níž si během postprodukce jen nějaký zhulený vtipálek vystřihoval do celuloidu dečky. Já si tedy rozhodně nebyl jistý, jestli se mám smát nebo brečet, či si mám jen tak s mongoloidním výrazem cucat palec. (01.12.2015)