Zátopek

Zátopek byl dost možná nejočekávanější lokální film roku. Dává to smysl, protože samotný trailer naznačoval, že by se Zátopek mohl přibližit parametrům světové produkce i díky vysokému rozpočtu 92 milionů korun. Režisér David Ondříček navíc od časů Šeptej a Samotářů filmařsky vyzrál a v případě Ve stínu či Dukly 61 dokázal, že mu dobové filmy rozhodne nedělají problém. Přesto se mohla biografie sportovní ikony Emila Zátopka velmi snadno tvůrcům rozpadnout pod rukami. A proto potěší, že Zátopek rozhodně stojí za vidění.   David Ondříček skutečně dokázal natočit film, který by se v zahraničí neztratil. Na filmu je vidět velký rozpočet, přičemž v něm funguje retro atmosféra a veškerá výprava působí přirozeně. Hlavní je ovšem to, že se tvůrci chopili příběhu Emila Zátopka a natočili skutečně film, který dokáže být v mnoha ohledech inspirativní a v jistých ohledech člověka donutit k zamýšlení nad tím, že by se sebou měl něco dělat. Většina filmu je poté přitom vyprávěna jakoby z pohledu Emila Zátopka, který je ve filmu víceméně vyobrazen jako tak trochu naivní mimoň, kterému jde jen o běhání a dobový kontext mu tak nějak protéká kolem prsty. Zátopek přitom vyloženě nic nepřikrášluje a i přes lehké koketování s kýčem na něj nikdy vyloženě nepřipustí. Díky bohu za to.   V zahraničí se to skutečně neztratí. I kvůli vysoké vizuální stránce a to především parádní kameře Štěpána Kučery. Jeden pěkný záběr za druhým a ve finále především skvěle natočené Zátopkovo závodění. Zátopek působí jako přesně to vyšperkované historické životopisné drama, které by mělo být na Oscarech černým koněm a pár těch zlatých sošek přeci jen posbírat. I proto ve finále zamrzí, že toho scénář chce řích hrozně moc a ve finále na to není úplně čas.   Zátopek především slouží jako průlet Zátopkovou kariérou, startuje se ovšem týdenním příletem Australana Rona Clarka za Zátopkem. Mezi společně stráveným týdnem Zátopka a Clarka pak film postupně přeskakuje od začátku Zátopkovy běžecké kariéry až po nejvyšší dosažené úspěchy. A pak dojde i na další věci. Naznačení Zátopkova chudého původu, jeho vztah s osudovou Danou, pojítka s popravou Milady Horákové, spory s komunisty a především manželská krize, která ve finále patří mezi to nejsilnější, co film nabídne. Jenže i toho je ve finále tak trochu málo a přitom je všeho nadále moc. Týdnu s Clarkem se poté možná věnuje přehnaně až moc času a na zajímavější věci tak mohlo bez ní být rázem času více. Je to škoda, protože zajímavých linek je tam rozhodně dost.   Nechce Zátopek úmyslně na zesnulého Emila házet moc špíny? Ve finále ho rozhodně neprodává jako svatého člověka, spíše skutečně jako naivního mimoně, který ovšem chyby dělal. Ať už v empatii k ostatním lidem či právě tak trochu možná zapírání dosahu svých činů. Přesně takový pocit může divák po zhlédnutí Zátopka mít. Rozhodně nejde o černobílý pohled, přesto se ovšem i v tomhle ohledu mohlo jít více do hloubky. A i díky tomu se divák nikdy vyloženě Zátopkovi nedostane pod kůži.   To ovšem rozhodně není chyba Václava Neužila. Jeho proměna v Emila Zátopka je oslňující. Nejen v ohledu masek a grimasách, ale i hlasu. Neužil věrohodně prokáže, že rolí nejspíše věnoval náročnou fyzickou přípravu a člověk mu Zátopka na vrcholu běžeckých sil jednoduše věří. Talentovaný herec z Dejvického divadla předvedl jeden ze svých nejvýraznějších výkonů v karéře a vlastně si v roli po zhlédnutí filmu těžko představit někoho jiného.   Kromě Emila Zátopka film velmi dobře pracuje i s postavou Dany Ingrové/Zátopkové. I Martha Issová je obsazena velmi dobře a především mezi ní a Neužilem funguje věrohodná chemie. Je zobrazeno, že Dana tak trochu žila ve stínu svého manžela a cítila se nedoceněná, jejich vztah rozhodně není vykreslen jako bezproblémová pohádka. A minimálně v tohle ohledu tvůrci z jejich komplikovaného vztahu vytáhli nejspíš možné maximum. I přes to, že i tady by se možná mohlo jít trochu hlouběji.   Pořád jde ovšem o povedenou filmařinu, která se navíc dokáže skutečně přiblížit světové úrovni, přitom je z ní cítit lokální duch a o téhle lokální sportovní legendě jednoduše vzniká povedený film, který výpravou působí autentickým způsobem. Zátopek ví, kdy má být skutečně emocionální, kdy si má odskočit k humoru a kdy má prodat kouzlo Zátopkova závodění se všemi jeho podivnými pohyby a děsivými grimasy. Jde skutečně o povedené životopisné drama, které se sice v zahraničí neztrátí, lokální zdrojový kód ovšem nadále zůstává zachován.   Zátopek mohl dopadnout všelijak. Dlouho chystaný ambiciózní projekt ovšem dopadl velmi dobře. Výtečná řemeslná stránka, dobří herci a celkem strhující příběh naivního muže, který měl v hlavě jen závodění. Rezervy tam rozhodně jsou, přesto Zátopek dopadl tak, že se za něj v zahraničí nebudeme muset stydět. A pár těch Českých lvů za pár měsíců posbírá naprostým právem....... (26.08.2021) (menej) (viac)