Rogue One: A Star Wars Story

// "Rebellions are built on hope." Píše se rok 2016 a Star Wars už oficiálně nejsou jenom pro děti. Jsou i pro dospělé děti, kterým nevadí špinaví Stormtroopeři, libují si v komplikovanějších (být pořád celkem přímočarých) zápletkách, baví je postavy, které se chovají amorálně a hlavně, nepotřebují šťastné konce, aby... byli šťastní. Rogue One je bez debaty nejhezčí film z předaleké galaxie, zároveň ale i jeden z nejšťavnatějších. V podstatě zamrzí akorát slabší soundtrack (a to mám prosím M. Giacchina mezi nejoblíbenějšími skladately, tohle ale zjevně nestíhal) a příliš krátká stopáž (ano, chci víc, žalujte mě). Kromě toho jsem ale dostal přesně ten drsný nášup, po kterém jsem dlouhé roky toužil. A teď, když vím, že to funguje, nechci Sola, nechci Obi-Wana Kenobiho ani epizodu VIII, chci toho podělanýho Revana a Starou republiku! Make it happen, Disney. Rogue One: A Star Wars Story - 9/10 edit:// třetí shlédnutí a ten film je čím dál tím lepší. Dokonce už jsem slyšel i Giacchina (přehrávání vzkazu a zničení Jedhy!) :) (14.12.2016)

„Důvěra musí být vzájemná.“ Jen snaha vytřískat z fenoménu SW další peníze? Nakonec jsem tomu přeci jen šanci dal a nelituju. Ano, zprvu jsem měl problém naladit se na atmosféru, proniknout do filmu. Ale s přibývající stopáží mě bavil čím dál víc. Postupně jsem nacházel zalíbení v postavách a objevoval „pravého“ ducha SW. Užíval si technickou stránku filmu, akci i hudbu (téměř bez Williamse!). Dost odvážné bylo ale i „oživování“ některých postav (maskéři dělali, co mohli). Ať už šlo o „zásahy“ menší (Bail, C-3PO, stylový „badass“ Vader) či radikálnější (Monthma, Leia a hlavně zcela démonický Tarkin). Došlo na humor (skrz průpovídky K-2) i dojetí (z obětí). Vytknout by se dala řada věcí, ovšem vyloženě špatní byli jen „falešní inspektoři“. Už u Epizody VII jsem nad 5* váhal, u Rogue to mám stejně, ovšem ten slabý plný počet mu přece jen přiklepnu. Jsem prostě SW fanoušek každým coulem, léčit se nehodlám. „K?“ - „Naše optimální cesta do archivu vede kolem pouhých 89 vojáků. Zabijí nás nejpozději ve 33 % cesty.“ (28.06.2017)

Nemám jediný problém. Film se od ostatních sice odlišuje potemnělou atmosférou, kterou čarují místy přímo úchvatné záběry a originální prostředí, ale pořád to jsou Star Wars se vším všudy. Dobrodružné, se zajímavými hrdiny, přehledným dějem (že se nepolíbení diváci budou MOŽNÁ hůře orientovat, mi opravdu vrásky nedělá), vděčným humorem, kterého ale není zbytečně moc, a také s naprosto úžasným záporákem Orsonem Krennicem. Triky snad ani nemá smysl chválit, ale vypíchl bych, jak sympaticky pomohly k digitálním návratům některých postav, jež mě potěšily (a vlastně nejen ty digitální, mám na mysli tu dvojici z baru v Mos Eisley, která se tentokrát potlouká městem Jedha), režijně je všechno na výbornou (westernový úvod!) a zejména závěrečná bitva plus vše, co přijde po ní, patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kdy bylo ve Star Wars k vidění. Hudba Michaela Giacchina... No, je obdivuhodné, co dokázal za měsíc (i díky asi šesti nebo osmi orchestrátorům) složit a vážně dobře se to poslouchá, ačkoliv musím říct, že Desplatův soundtrack by mě zajímal stejně, ne-li o něco více. (16.12.2016)

Univerzum Star Wars ještě nikdy nepůsobilo tak prázdně, dvojrozměrně a zbytečně. Film, který vyplňuje dvě věty z epilogu Nové naděje a svou roli plní mechanicky, bez nadšení, bez vzrušujících postav, zato se spoustou prkenných vět a zkratek. Obsahuje hrdiny na jedno použití, hrdiny bez minulosti a budoucnosti. A pokud to na papíře zní jako dobré východisko pro válečný biják, na plátně z toho vzniká nesoudržný hermafrodit, jehož sledování mi přináší skoro až fyzické pocity nepohodlí. Podobně jako na rok 2016 neuvěřitelně odporné a nevěrohodné digitální vzkříšení dvou postav původní trilogie. Epizoda VII ukázala, že stará klišé můžou mít nový život. Rogue One je mrtvola, která obsahuje nejlepší a nejmrazivější scénu až v posledních pěti minutách. Do té doby sledujete srážky mátožných a chabě prokreslených postav ve vesmíru, který navzdory skokům z místa na místo připomíná něčí stísněný obývák. Zklamání galaktických rozměrů, o tom není pochyb. P. S. Plusové body za oživení Foresta Whitakera z Bojiště: Země. To je fakt počin pro milovníky recese. Edit: vzhledem k letošní vánoční konkurenci mi nezbývá než přidat třetí hvězdu. Stejný kartáč jako Assassin's Creed a Pasažéři si to jednoduše nezaslouží. (14.12.2016)

Očkem jsem jen nepatrně zavadila o první větu Toma_Lachtaního komentáře a musím s ním jednoznačně souhlasit. Srdce mé zaplesalo v posledních minutách filmu nad zvukem, který lze spojit jen s jediným ... se světelným mečem a s jeho majitelem! Napadlo mě, jestli nejsem tak trochu magor, když se ve svých letech tetelím nad takovou MALIČKOSTÍ, ale co už. Tak, co na tohle říct ... vizuální paráda! Napínavé dobrodružství nesourodé, avšak báječné party, které nezničilo žádné slabé nebo hluché místo či milostná zápletka. Od začátku to jelo jak namydlený blesk a ústa jsem měla patrně otevřená celou dobu neb napínavá akce, gigantická meziplanetární válka, se střídala s vkusným humorem a s hláškami, které mě dostávaly do mých artrotických kolen ... No řeknu vám, že není mnoho filmů, u kterých jsem si řekla, že bych je chtěla vidět v kině znovu. Nicméně přesto všechno se cítím smutně a zklamaně nad pro mě zásadním obratem. Čekala jsem, že to dopadne jinak, ale to je jen můj problém. (29.12.2016)