Anima Mundi
Obsahy(1)
Legendární snímek s doprovodnou hudbou multiinstrumentalisty Philipa Glasse. V délce 28 minut zde Reggio vyjadřuje své vidění planety Země jako živoucího organizmu, ohroženého konáním lidského druhu. Film oslavuje bohatou a různorodou faunu a flóru naší planety. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (36)
Anima Mundi (Duša sveta) je ďalší z dokumentov Godfreya Reggia podfarbený hudbou Philipa Glassa. Tentoraz zo sveta zvierat. Pre mňa najzaujívavejšou časťou boli mikroskopické (jednobunkové) živočíchy. Ak nebudete v tej správnej nálade, je veľká pravdepodobnosť, že vás to uspí, aj keď je to veľmi krátky film. ()
Kombinace Reggio - Glass prostě funguje. Jsem moc rád, že Reggio zpracoval i téma říše zvířat a nenechal soustředění jen a pouze na lidském konání a člověku. Trochu mě ale mrzí, že Anima Mundi nemá delší stopáž. Určitě by tento obsah snesl hodinu, ne-li stejně jako Koyaanisqatsi. Každopádně snímek je přehlídkou úžasných záběrů, střihu a především naprosto skvělé hudby, přičemž vše spolu tvoří koherentní a impozantní celek. 80% ()
Do třetice všeho dobrého spojení dvou mistrů obrazu a zvuku na téma života na Gaie, pro >pána tvorstva< planetě Zemi. Byť s kratší stopáží jde o další silné podobenství, tentokráte o světě, životě a duchu zvířat, dnes utlačovaných a ničených ve jménu práva silnějšího... - - - P.S. Stejně tak jako u předcházejících i tentokráte vynikající soundtrack jako svébytné hudební dílo v diskografii Philla Glasse... ()
40% - Přehlídka nádherných záběrů na zvířátka podbarvená hudbou Philipa Glasse. Z celku je bohužel cítit touha dělat umění. Mně ale nestačí jen sestříhat obrázky rozličné fauny, kterých jsou plné přírodovědné dokumenty, a pustit pod to pár hudebních tracků. Glassova umělá elektronická hudba navíc v kontrastu s přírodními scénami působí jako pěst na oko. Zkoušel jsem tedy vypnout zvuk, a pustil jsem si k filmu jinou hudbu. Od Bacha po Ligetiho, vše bylo mnohem působivější než Glass, a tento pokus mi odhalil, jak jednoduchý přístup patrně Reggio zvolil k vytvoření atmosféry, která se mi zdála tak laciná… Poselství na závěr v několika jazycích pak mi připadlo jako hrozná křeč. Jedna hvězda za kameru a další za rozumnou minutáž. ()
Kam se hrabe Anima Mundi na Koyaanisqatsi! Phil Glass samozřejmě nezklame, ale pochmurné poselství prvního filmu, kde zrychlené a zpomalené sekvence sledujeme s napětím, je pryč. Zatímco v Koyaanisqatsi a Powaqqatsi rytmus hudby posiluje účinek, v Anima Mundi už jen posloucháme hudbu a koukáme na zvířátka (nebo na světýlka z tekoucí lávy). Je lepší si pustit Phila Glasse jen tak, například Songs from Liquid Days a pořádně si je osolit. ()
Galéria (4)
Fotka © Miramar
Reklama