Učiteľka

Odpad naprosto s čistým svědomím. Marigold to napsal za mne. Herecké výkony křeč, asi dvacet lidí ve třídě je jen stafáž, zbytek hraje škatule a škatulky. Scénář je tak nápaditý, že po asi pěti minutách jsem si řekl, jak to dopadne a skončí, a ono to tak dopadlo a skončilo. Pravda, poněkud mne vylekal ten odposlech před barákem, ale naštěstí je scenárista vrtal a nijak s ním dál nepracuje, jen jako s veselou historkou. Přitom by mne docela zajímalo, zda skutečně všichni soudruzi by po takových odposleších s postojem soudružky učitelky souhlasili, byť měla sestru v Moskvě.Ono totiž, milé děti, i mezi soudruhy probíhal mocenský boj, a taková manda učitelka by se někomu politicky moc hodila. Ale jak říkám, to by scenárista musel umět používat mozek a přemýšlet dál a do hloubky, a vědět o svých postavách daleko víc, než je nutné pro panoptikální divadýlko z toho fuj fuj hnusného období totality. Hele, my měli na škole tři kované soudruhy, a jeden byl skvělý češtinář a mnohé mne naučil, ta druhá byla docela přísná, ale spravedlivá, když jsme nehaněli veřejně systém, a ta třetí sice byla mstivá, ale tak nějak na vlastním, malém písečku obsahujícím maximálně dva žáky celé školy, kteří jí navíc provokativně říkali paní učitelko, místo soudružko. U filmu se dokonce nudila i má manželka, která Hřebejkoviny docela může a k novým českým filmům má velmi, až někdy nezdravě tolerantní postoj. I když filmům - tohle byla regulérní slovenská televizní inscenace roztahaná na mnoho nudných a plochých minut. Během promítání jsem si vzpomněl, jak mne syn varoval, že tam bude asi hřebejkovský a jarchovský inťošsský humor. Byl tam. Inťošské vtipy, které v celém, spíše poloprázdném kině (v den premiéry!) pobavily akorát tu mladičkou dívku s brýlemi, co seděla za mnou. Jinak film začal docela dobře - prolínání dvou děj v jedné třídě, odhalování tajemství, co se stalo, ale odhalení přišlo příliš brzy a bylo takové... pitomoučké. Pak už jen sledujeme cimrmanské defilé postav, jež každá oddeklamuje svoje a jde si sednout, bez chuti, bez zápachu, bez napětí, bez větších vrcholů. Citové vydírání diváka přes dítě působí jak pěst na oko. Psychologicky zcela nezvládnuté, motivace postav nevysvětlené nebo nedovysvětlené, o paní učitelce vlastně nevíme vůbec nic, jen to, co tvrdí ona. Někteří rodiče určitě víc klouzali na hraně, kdy se nechtěli nechat vydírat a učitelku nemuseli, ale zas mysleli na své děti. Ti však žel nedostali slovo. Mno, už vidím ten slet intelektuálních mudrců, co v tom budou hledat paralely, symboliku a jinotaje. Přitom je to jen blbý. (21.07.2016)

,,VOLÁM SA MÁRIA DRAZDECHOVÁ A SOM VAŠA NOVÁ TRIEDNA UČITEĽKA. KAZDY SA POSTAVÍ A PEKNE NAHLAS MNE POVIE, ČO ROBIA MAMIČKA A OTECKO…“ /// Československá (skoro) bajka (lidi se chovaj jako zvířata) o komunistický svini. Fajn nevokoukaný ksichty a hlavně síla v poskládání a rytmu příběhu. Místy dětský drama, chvilku jakoby ze soudní síně, ale důležitá je ta výpověď o socialistických lidech. Po dlouhý době koukatelnej Hřebejk! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Brežněv nebyl můj kámoš. 2.) Chcu si udělat hrubou představu o tom, jak vypadala „brigáda socialistický práce“. 3.) Místo trtkání učitelky podepisuju petice. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.12.2016)

Divadelní spolek Křeč Bratislava uvádí: didaktické divadlo z dějin. Struktura: Němý Bobeš (tak takové to tedy bylo!). Herecké výkony: Pozor, teď mám projev a zaujímám postoj. Metoda: zjednoduš, třikrát zopakuj, napiš na tabuli. S tímhle pokusem o drama svědomí se jděte svědomitě bodnout, pánové. Nové dno. #kviff2016 (05.07.2016)

Za normalizace to prostě všechno bylo vyhrocenější, ne že by dnes manipulace neexistovala. Dobře vystavěné (a obsazené) psychologické drama o neviditelných strukturách všeobecné socialistické korupce. Rád bych věděl, zda se jednou dostaneme tak daleko jako třeba Rumuni, a začnou se tu točit filmy o tom, jak tenhle systém funguje v naší době. :-/ (07.03.2018)

Mám tady trochu rozporuplnou zkušenost. Pustil jsem si Učitelku ve Varech ve videotéce, ale po dvaceti minutách jsem dal přednost osamělému pivu na břehu říčky před Thermalem. Ne že by to bylo tak špatný, ale pivo v tu chvíli prostě vyhrálo. Dnes jsem šel do kina (pracuju tam, za lístek jsem tedy nezaplatil) s tím, že mě film nebude bavit, ale odsedím si to, nebo kdyžtak půjdu převěšovat nástěnky. A vydržel jsem celou dobu. Možná jsem byl ale příliš připravený, příliš jsem filmu odpouštěl, nic nečekal. Když nad tím ale teď tak přemýšlím, bylo skoro všechno špatně. Z herců hráli dobře jen Češi a Bebjak. No dobrá, Mauréry taky nějak fungovala. Scénář tezovitý. Zbytečně citově vydírající. Doba podaná černobíle. A hudba vyloženě pitomá. Přitom se na to dívat dalo a dokonce i přemýšlet... No, rozporuplná zkušenost. (26.09.2016)