John Oliver: Co týden dal a vzal

Velice podařeným a inteligentním způsobem zpracovaná talk-show, kde se člověk nejenže skvěle a přitom chytře pobaví, ale ještě se dozví zábavnou a poučnou formou mnoho informací, které bychom jinak museli získávat nudnějšími cestami (jistě, je to V-sauce, ale to je oproti tomuto vyloženě nudná záležitost). Za mne musím říci, že jsem se skvěle bavil, neboť John Oliver ví, jak na diváky. A necílí na nějaké ověřené metody, kdy si zahrává s emocemi lidí, ale považuje je za posluchače, kteří jsou ochotni naslouchat tomu, co říká. Ne jenom se zasmát vtípkům a pak odejít, ale odnést si od toho ještě něco víc. Jednoznačně tak musím říci, že je to svěží moderní podívaná, která je tu vzácná skoro jako šafránu. Nejlépe by to vystihla kombinace Craiga Fergusona, Marka Ebena a Michaela Stevense + něco k tomu, co tomu dodává ty nevýslovně skvělé grády. Nemůžu jinak, než tomuto počinu dát plný počet hvězdiček a čestné místo mezi mými oblíbenými pořady. (10.07.2014)

Stephen Colbert na steroidech. John Oliver dokonle stírá rozdíl mezi komedií a angažovanou žurnalistikou. Udělat z jakéhokoliv problému show, aby ho veřejnost začala vůbec vnímat, působí u britského imigranta víc jako volba než nutnost. A možnost, jak tuhle antireklamu na USA provozovat. UPDATE 2021: Mediální Armageddon se dotkl prakticky všech. U něktrých to nepřekvapí, u jiných spíš zamrzí. (03.06.2015)

Oliverovo liberální myšlení umožňuje vtipným způsobem tepat všelijaké neduhy ve společnosti. Jeho monology prostřihané příhodným materiálem jsou precizním (zároveň chytrým) komediálním produktem. Někdy to vidí moc idealisticky a přehání to. Jeho aktivistická pozice je užitečná, ale zároveň to má své limity. 82%. (18.08.2014)

John Oliver, to je taková anglická, extrémně chytrá verze Draxe ze Strážců galaxie. Jeho schopnost brát vážně různé řečnické obraty a klišé a chytat se jich, jakmile mu sviští kolem hlavy, nemá mezí. Fantasticky se to projevuje v mém skoro nejoblíbenějším segmentu, kde jsou vybírány absurdnosti z různých amerických show (nastřádané za dlouhou dobu) a v nichž Oliver poukazuje nedovtipnost moderátorů a autorit. Jak dokáže vyhmátnout tu absurdnost? Bere je doslova a tím ukazuje mnohoznačnost jazyka, jako třeba u věty konzervativních komentátorů stěžujících si na sexuální výchovu na školách slovy: „sexuální výchova má být vyučována u vás doma“. Připomíná, že většina z nás pronáší v zásadě v jednom kuse absurdity.... V čem byla jeho show opravdu revoluční, to je v tom množství videí a známých osobností, které na nich spolupracují. HBO v tomto směru skutečně nešetří. A Oliver umí pracovat s virálním potenciálem: ať už jde o koupi webových stránek, vymyšlení nového maskota Marlboro, reklamy s katetrovým kovbojem vysílaných ve vysílacím čase, kdy na Fox kouká Donald Trump, a můj nejoblíbenější – dětská kniha o králíčkovi jménem Marlon Bundo, která je parodií na knihu Mika Pence, viceprezidenta USA, o jeho králíkovi. Oliverův Bundo je gay, což je úžasně vtipné hlavně protož, že Pence je konzervativní homofob. A ano, Oliverova kniha se prodávala lépe než Pencova. A ano, Marlona Bunda mám zakoupeného i já. Telemarketing zjevně funguje i na mileniály. A tím to zdaleka nekončí. Jeho přetextování hymny Evropské unie, písnička o filibusteringu nebo Eat Shit, Bob směřovaný uhelnému magnátovi jsou všechno parádní kousky. Kdo by řekl, že muzikálová čísla mohou ostřit už tak fantasticky ostré pointy. Last Week Tonight má také dar vizuální zkratky: jako třeba když Oliver pozve na debatu o změně klimatu ne jednoho vědce pro a jednoho proti, ale jejich správný poměr, čímž se dostáváme do přečíslení několika desítek na jednoho. A i když bych se nezlobil, kdyby Oliver místy ubral na penis jokes, pravda je, že se mu povedlo dát dohromady naprosto mimořádný politický pořad té nejvyšší kvality. (29.05.2024)

A nové božstvo se zrodilo! Inteligentní, vtipné, trefné, věcné. Při sledování této show člověku přijde automaticky na mysl myšlenka, že se tady ve střední Evropě s naším Babišem a předraženou Blankou nemáme až tak špatně. Jeden příklad za všechny - USA spolu s Papuou - Novou Guineou jsou jediné dvě země na světě, které nemají placenou rodičovskou dovolenou. A i ta neplacená trvá nejvýše tři měsíce... 100% (22.02.2017)