Na lane

Pocta padlému monumentu. Další Zemeckisův majstrštyk se skvělým příběhem, úchvatnými triky a mocně bijícím srdcem. Gordon-Levittův Petit neskutečným způsobem nabudí do života. Vypráví, popisuje a ani na vteřinu nenudí. Digifest, jistě, přeamerikanizované, jistě, ale pokud vše tak dokonale slouží příběhu, je mi to šumák. Dovolte, abych se představil, jmenuji se Philippe Petit a jsem provazochodec. (14.10.2015)

Nechci na The Walk moc plivat, věděl jsem už před projekcí, že mě něco takovýho nebude bavit. JG-L mě nesral jen v 50/50, a to jen pro to, že byla velká pravděpodobnost, že na konci zaklepe bačkorama. Budu smířlivější. I přes lacinou ždímačku 9/11 se Zemeckisovi, který evidentně neví z keré do keré, daří upocené kouzlit dobrou atmosféru, což je spolu s nadhledem na NYC jediná zapamatovatelná skutečnost. Skutečnost jako skutečnost je mi ukradená, ale těch 123 minut mělo být v ideálním případě 83 minut. Dá sa, nic pro mě ale. 65% (02.02.2016)

Vynikajúci filmový zážitok. Na tento film som sa veľmi tešil, pretože som veľkým fanúšikom newyorských dvojičiek. I keď na dnešnú dobu vyzerajú úplne jednoducho, veľmi sa mi páči ich dizajn a konštrukcia. Nikdy sa mi nepodarilo na ne dostať a je to môj už nesplniteľný sen. Dnešná moderná technológia už dokáže zázraky a tento film úžasne Svetové obchodné centrum oživil. Ak by sa vôbec našiel človek, ktorý nevie že tieto budovy už neexistujú a videl by tento film, tak by tomu neveril. Príbeh je veľmi zaujímavý a nenudí, pretože je rozprávaný aj humorne a človek nechce veriť, akú námahu si tento prechod po lane vyžiadal. Kto nevie ako to nakoniec dopadlo a či sa tento najnebezpečnejší prechod podaril sa musí v kresle poriadne zapotiť a čím väčšia televízna obrazovka tým lepší filmový zážitok. Soundtrack úchvatný ako je to už zvykom v Zemeckisových filmoch. Síce som dosť ovplyvnený tým, že tieto budovy sú moja srdcovka, i tak radím tento film k tomu najlepšiemu za rok 2015 a na zážitok pri prvom pozeraní nikdy nezabudnem. (21.01.2016)

Příběh tak krásně americký, navíc tak symbolicky ukotvený na existenci newyorských Dvojčat, že pro domácí publikum musí nutně splňovat i terapeutickou funkci. Pro nás v Evropě zase zbude to, že Zemeckis jak už tradičně staví svůj příběh jako oslavu velkoleposti humanity, nádhery lidství. Pro Člověka není žádný cíl dost velký, Člověk dokáže cokoliv. A pro nás Čechy je tu Papá Rudy a jeho nečesky znějící čeština... :-) PS: Petit byl šílenec, neuvěřitelný akrobat, hrdina, ale nejkrásnější na tomhle příběhu je stejně ten rozsudek newyorského soudce, který Petita odsoudil k tomu, že musí za trest v Central Parku chodit na laně v rámci dobročinného dětského představení... (04.01.2016)

Na dvojčata jsem se vyšplhal hned po návratu z Everestu, což svědčí především o mojí supr trupr filmový kondici. A teď, když jsem se poplácal, vám povím, proč je Muž na laně silnější než Himalájský opus. To proto, že Philipp byl na tom laně sám. Sám za sebe, sám tváří v tvář svému životnímu snu, který si na rozdíl od bandy horolezců na jedno použití jednoduše nekoupil, nýbrž složitě vybojoval. I přes jeho světovou aroganci na mě jeho příběh působil upřímněji. Mít sen a k sobě pár přátel, jen tak se dostaneš krom tam i nazpátek. Zemeckis zabodoval, má jen tu smůlu, že dokument natáhl lano ještě o pár pater výš. (12.10.2015)