Mroží muž

Připadá mi, jako by se Kevin Smith ZÁMĚRNĚ pokusil natočit tento film tak, aby se nedal fyzicky snést. Jednak tu máme ujetý a úchylný wtf příběh připomínající Lidskou stonožku, jemuž vévodí odpudivý mroží kostým a znepokojující myšlenka bolestivé přeměny. Příběh, který je od samého začátku zcela dementní, ale zároveň by v sobě chtěl nést jakési hluboké poselství (viz poslední scéna). Pak tu jsou přehnaně dlouhé dialogy o ničem, zoufale nevtipné vtipy pronášené s co největší trapností, nelineární vyprávění narušující pozornost, nerozhodný žánr balancující na hraně mezi špatným hororem a mizernou komedií, naprosto příšerný herecký výkon Johnnyho Deppa... Je toho tolik a v takové extrémní míře, že to prostě nemůže být náhoda, a vzhledem k režisérovým zkušenostem ani neumětelství, takže podezírám Smithe z toho, že to přesně takovéhle mít chtěl, a že se mu to tím pádem zřejmě povedlo. Což ale neznamená, že takový záměr ocením. (22.09.2015)

Z jedné strany mě vlastně nepřekvapuje, že to natočil Smith, z druhé strany bych od něj něco takového nečekal. Hodně zvláštní kousek, který mě dostal tím, jak nevyužívá okatě nabízené a používané horrorové postupy, přesto působí horrorověji, než kdejaký zprofanovaný horror. Mrazilo mě už z vyprávění pana Howarda a když pak začal mrož řvát, mohli jste si na mých zádech chladit vodku. Syrové, nechutné, velmi dobře natočené a hrozně moc účinné. (11.11.2015)

Nefunguje to ani jako horor, ani jako komedie, ani jako film, který se drží jakékoliv logiky, ani jako bláznivina na drogách. Je to jenom příšerný film, kde se kupí jeden fail na druhý. Mroží kostým vypadá jako, no, jako kostým, přítelkyně hlavního hrdiny je úplně mimo (jak v dramatických, tak řekněme odhlečenějších postelových scénách), sám hlavní hrdina je otravnej hlasitej kecálek, jeho kamarád ze Šestýho smyslu zase pro změnu moc nemluví, a tak ani třeba nepřerušuje nesmyslnou improvizaci (doufám!) Johnnyho Deppa, sériový vrah nechá mobil hlavnímu hrdinovi, ale samozřejmě ho přeruší přesně poté, co si udělá krátký telefonní hovor (i když tam u něho musel chrápat půl dne), celková operace nedává smysl (nejdřív se odoperuje jeden kus pro otřepaný, stokrát viděný dramatický efekt, a pak už máme pár hodinek přeměnu, za kterou by se nestyděl doktor Frankenstein...) vtípkování o Francii ani Kanadě není vtipný (a to jsem myslel, jak to není vděčný zdroj vtipů...)... Je to prostě jakási hra na horor opírající se o nefungující a nehodící se ujetý černý humor. Ach jo. A když si vezmu, jak se mi líbil Red State... Tohle už prosím nikdy víc, Kevine. (2/10) (25.06.2015)

Kevin Smith v Clerks II: "Why would you wanna see something like that? Because it's fucked up!" a nyní, jako zdatný filmař, si to může splnit. Mroží muž přichází se záchodově béčkovou zápletkou a adekvátně béčkovým zpracováním - děj tedy nemá cenu zkoumat, je třeba se zaměřit na jednotlivé postavy. Dokážu si představit, jak hravě může divák film smést s tím, že něco takového přeci nelze brát vážně, že je to jen postpubertální štěk dříve brilantního scenáristy, avšak... Pokud se vám podaří ponořit do toho, co ústřední duo postav říká, dělá a prožívá, můžete zjistit, že za tou nadsazenou béčkovou oponou se skrývá pár velice silných a hlubokých emocí. Pan Howe rozhodně není typický záporák a nenávidění hodný šílenec, jaké v béčkových hororech běžně vídáme, naopak jeho činy jsou až zarážejícím způsobem odůvodněné, on není blázen, je jen velmi traumatizovaný psychopat, který však přesně ví, co dělá. A v momentě, kdy začneme chápat jeho motivace, působí film ještě hrůzostrašněji, před očima se nám rýsuje opravdové zlo. Pak je velká škoda, že film nejde v gore scénách ještě trochu dál, resp. nevykresluje je podrobněji a věrohodněji. Zatímco béčkové horory nemohou obvykle nabídnout více než nechutné scény, zde je to naopak - trošku více scén věnujících se fyzické i psychické tortuře by filmu "prospělo", protože by jej udělalo ještě více zničujícím... 7/10 (06.05.2016)

Smith adaptuje jeden ze svých podcastových námětů, jenže to co bylo vtipné na debatě mezi bandou geeků, není ve filmovém převedení ani zábavné ani děsivé, nýbrž pekelně ubíjející. Směr, kterým se Smith v poslední letech ubírá, mě totálně míjí a pokud je Tusk jeho proklamací, že už se měnit nehodlá, tak je načase mu říct sbohem. Po Mallrats, Chasing Amy a Clerksech mě ale mrzí, že to Kevin Smith během těch šesti let dopracoval z pozice jednoho z nejmilovanějších tvůrců na jednoho z nejnenáviděnějších, hned vedle M. Night Shyamalana. (05.12.2014)