Anjeli univerza

Fridrikssonův obraz psychiky paradoxně zdevastované tím nejkrásnějším, nejčistším citem, láskou mě nepřestává fascinovat. Jak křehká a nevyzpytatelná může být lidská duše. Okamžikem rozchodu s milovanou dívkou Páll vnitřně umírá, jeho svět se nadobro zastaví. Konec...............Konec, který má ale fatální následky, Pálliho "zeměkoule v hlavě" se začne pomalu otáčet na opačnou stranu. Zoufalství, paranoia, hluboké deprese, schizofrenie. Absolutní chaos a ztráta sebe sama. Není cesty zpět. Nastupují sedativa, psychiatrická léčebna. Film se spoustou geniálních hlášek, trýznivé hudby a destrukce lidské osobnosti. "Život je příběh vypravovaný blbcem." P.S. Závěrečných 15 minut jsem viděl asi 100x, uff, vražedná porce deprese. I díky tajemné hudbě od Sigur Rós jsou emoce ještě intenzivnější ("Bíum Bíum Bambaló" rules). Scéna, kdy okradený Páll jde duševně rozerván domů, plný beznaděje, úzkosti a nicotnosti je jeden z nejsilnějších filmových zážitků vůbec.... (28.07.2008)

Spíše než s nepřekonatelným Přeletem nad kukaččím hnízdem jsem zpozoroval jisté podobnosti s knihou či filmem "Veronika se rozhodla zemřít" (P. Coelho). Avšak zde je vše ještě tvrdší a bezútěšnější, až mi z toho vysychalo v krku. Mnoho myšlenek, nad kterými se zde nelze nepozastavit, však není nijak nových a každý, kdo je trochu přemýšlivý, je jistě už mnohdy sám řešil. Co je na tomto filmu však nové, je jeho osobité zpracování a jakási těžko vyjádřitelná, lehce mysteriózní, přitažlivá atmosféra. (28.03.2011)

Nietzsche zabil slovem Boha a svět se nám zbláznil... už to prostě není jako za Hegela. Hilter to s námi přece myslel dobře...dělal jen to, co chtěl Duch Německého národa...ten Jung měl asi pravdu :) Fridrikssonovo drama je správně "zentropické". Jen ta hudba občas vadila, ale dalo se to snést...8/10. (21.02.2010)

První setkání s Islandskou kinematografií dopadlo na výbornou. Andělé všehomíra jsou nakonec takoví jinačí, než jsem od nich očekával. Nádherná krajina, fantastická muzika, skvělé herecké výkony na úkon toho, že je to relativně malá země to dokáže potěšit. Oni se ve filmové a hudební branži dokáží podpořit a nakonec z toho vzniká kontraprodukce takového kalibru. Příběh samotný je prošpikován lehkým nezávazným humorem, který ulehčí řadu výborných scén, které jsem sledoval i několikrát za sebou. Možná má hodně na svědomí muzika, ale samotný příběh vyplívající z knihy také islandského spisovatele za to rozhodně stojí. --- Já skončím jako zubař v nějaký díře. Moje největší radost bude trhat tesáky politickým odpůrcům. (24.08.2007)

Příběh člověka, kterému se kvůli schizofrenii prakticky rozpadl celý život a Andělé všehomíra to sledují od úplného začátku, kdy byl hlavní hrdina ještě plný sil a nadějí. Celé to je pouze o úpadku člověka. Depka od začátku až do konce. Těžko se na to kouká, těžko se to nějak hodnotí. Nečekejte nijak rafinovanou hollywoodskou podívanou jako je například Čistá duše. Tohle je hodně nekompromisní evropská produkce, kde se moc světla ve tmě nedočkáte. (21.04.2021)