Domov

Obyčejný romantický sladkobol zneužívající k útoku na city Aspergerův syndrom. Sociální fobie uvedená v obsahu je zcela mimo. Stačí-li vám jen povrchní nástin toho, co tato porucha obnáší, jste vyznavači červené knihovny a SPOILER: máte rádi dobré konce, rozhodně po Domovu sáhněte, přes veškerou jalovost škodí v rámci "žánru autistických filmů" pořád míň než Rain Man. Na skutečně pravdivého Aspergera ale mrkněte na tohle (09.02.2017)

Milujem tieto malé veľké filmy, v ktorých sa vlastne dokopy nič nedeje a sú len akoby vystrihnuté z obyčajného života. Severský minimalizmus v kombinácii s hrejivým príbehom zdanlivo nejdú do kopy, ale tento film dokazuje, že sa to dá. Načo sa nezaoberať zbytočným vysvetľovaním, niekedy stačí príbeh nechať plynúť tak ako život až z toho vznikne jedno nádherné pohladenie pre dušu...Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. (10.06.2015)

Klasická líbivá festivalovka aneb "filmeček" u jehož podbízivosti a dějové systematičnosti se mainstreamová část festivalového publika radostí buší do kolen. A po zhlédnutí se tváří jako kdyby právě ztratili svou poctivost, inu stejně jako naše umaštěná a veskrze "velmi sympatická" hrdinka, která svého evidentně prvního junáka pustila do svého klína v sedmadvaceti letech. K tomu nesympaticky otravné děcko, ke vší hrůze ryšavé a otylé, hledající "smysl" svého dětství. A žalem zmírající stará mama pronášející plytká moudra o životě ve snaze najít svým "zatoulaným ovečkám" směr v životě. Sebelítostivé postavy bez osobnosti. No děs... Navíc vizuálně zcela nenápadité a nezajímavé. (08.02.2017)

Tvůrce založil celý film na hereckých karikaturách. V podstatě celý film na oněch postavičkách stojí a padá. Líbila se mi nejvíc například ta Frida, která se tváří jako klasický Fin po pěti pivech. Klasický Fin po pěti pivech totiž neví, co to znamená emoce a zároveň nedokáže do pěti počítat, a Frida byla úplně přesná. Pak se mi líbila její babička, která si v malém Tomovi dokázala najít oporu a ten byl mimochodem také skvělej. Herecky jsem si nemohl stěžovat a byla radost na tento film koukat. Zvláštní mi ale přišlo to, že ačkoliv na filmu pracovalo asi devadesát procent islandského národa, tak se v něm mluví švédsky. Měl jsem tak pocit, jak kdybych pozoroval příběh z nějakého předem nespecifikovatelného prostředí ve Skandinávii, který nemá ani název ani časové rozhraní. Prostě jenom vznikl za účelem malinkého, ale zároveň hodně lidského filmu. (01.12.2016)

Mohla bych napsat dokonalý komentář k tomuto snímku, a sice takový, že bych přeložila ze slovenštiny do češtiny ten od evulienky3. Domov se mi neskutečně líbil svou.. rázovitostí, přímostí, jasným tahem na branku či jak by se to ještě dalo nazvat. "Umřel tvůj dědeček." - "Ten umřel už před dvaceti lety." - "Ano, a dnes umřel doopravdy." Krásný debut Maximiliana Hulta za 5*. (28.06.2015)