L. H.

Remeselná zdatnosť Adama Sedláka nemá obdobu nielen na poli súčasného českého a slovenského študentského filmu ale ani medzi profesionálnymi režisérmi. Nedúfal som, že ešte niekedy bude niekto v našich končinách schopný režírovať bez amatérskej doslovnosti, bez sklonov k lacnej poetizácii a midcultu. Sedlák evidentne rozmýšľa nad celou výrobou svojho filmu a tak hladké a funkčné užitie klasických naratívnych postupov som vlastne v lokálnych filmoch ani nikdy nevidel (výborný strih dialógových záber/protizáber sekvencií, presná náväznosť záberov, funkčné užívanie rôznych veľkostí záberov, nerušivé tempo strihu). Nie je to len dobre zvládnutá žánrovka ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať (vývojový vzorec detektívky a lovestory), ale aj veľmi vtipné glosovanie súčasnej českej spoločnosti. Narážky na rómov, slovákov, čo si môžu v čechách zadarmo písať diplomovky v slovenčine a na biedny stav českého školstva sú trefné a veľmi osviežujúce v záplave českých filmov, ktoré pôsobia akoby sa odohrávali na Plute a nie v Čechách. Je to ešte lepšie ako u Sedláčka, ktorý sa tiež snaží glosovať súčasnú českú realitu, ale jeho filmy sú v konečnom dôsledku skôr autorské diela plné intímných problémov. V L.H. plynie primárny pôžitok z tvorenia, prehodnocovania a napĺňania žánorvých hypotéz a v druhej rovine vznikajú významy konotujúce iné nefilmové spoločenské diskurzy...............Je to aj výborne napísané a zahrané. Žiadne vysvetlovacie dialógy ako pre debilov, naratív vám dovolí čítať dôležité informácie z podtextu. Hlavný hrdina má jasnú a uveriteľný motiváciu, plynutie času rytmizuje striedania dňa a noci, osobná a pracovná línia hlavného hrdinu sa plynule prekrývajú. Áno, možeme vytknúť miernu zbrklosť v dialógoch napríklad nadriadeného na policajnej stanici, to však považujem pri takto podarenom filme za mušací problém a otázky krátkej doby, aby podobné nedostatky režisér doriešil. Taktiež možno vytknúť krátky tretí akt a neuspokojivé uzvaretie detektívnej línie. To je asi najväčší kompozičný nedostatok filmu, pretože L.H. má pomerne bohatý fikčný svet a bolo by o čom rozprávať ešte ďalších 10-15 minút. Napriek týmto negatívam klobúk dole. Ak si to dáme do kontextu s epigónstvami ako Cagey Tigers, či chytilovskými Zoulafcami atď, tak L.H. je ďaleko najlepší film aký FAMU za dlhú dobu vyprodukovala................Opravujem svoj veľký preklep. Film nevznikol na FAMU, ale na FAMO. A v tomto kontexte paradoxne film vyniká ešte viac. (24.02.2014)

Má to samozřejmě svoje mouchy, ale osobně mi to přišlo až nečekaně dobré. Obsazení je velmi kvalitní (Jenovéfa Boková nemá chybu), oceňuji, že se natáčelo na autentických lokacích, má to super soundtrack, a místy je to fakt vtipné. Na scénáři to chtělo ještě zamakat a taky si nejsem jistý, jestli je to přece jen vhodný námět pro zfilmování (btw. patřím mezi pamětníky té události a přijde mi vlastně i s podivem, že film o nich vznikl s tak velkým časovým odstupem), ale celkově mi ta půlhodinka rychle utekla a vcelku jsem se pobavil. (10.05.2019)

/Možné spoilery/ Nejsem obeznámen se stavem současné studentské tvorby v ČR, ale kdyby vypadala nějak takto - určitě bychom měli naději slibné filmové budoucnosti. Má divácká zkušenost se studentskou tvorbou je většinou taková, že jsem uspokojen pouhým naplněním základních filmových vypravěčských strategií - protože popravdě (a zcela jen dle mé nikterak rozsáhlé zkušenosti) mnoho takových filmů nedokáže utvořit koherentní svět a náležitě funkčně jednotlivé prvky filmu využít v podpoření jeho konstrukce a ke srozumitelné artikulaci ústředních témat. Obecný ideál mainstreamu - tedy identifikovat se s postavami a mentálně s dějem souznít, jsem u studentů zažil možná tak dvakrát. Ke spokojenosti mi vždy stačilo vidět, že film umí nakládat se základními formálními postupy. V případě Lorda Hoven jsem se taktéž nedokázal vždy z této pozice vymanit, nicméně zdaleka nejvíc si mě ten film podmanil. Ve své podstatě je to samozřejmě vcelku modelový způsob vyprávění, v němž se proplétá osobní a profesní rovina detektiva - obě se navzájem ovlivňují a vzájemně se vženou do katarze (která krásně dotvoří celkové líčení fekální dokurvenosti společnosti), ale postavám nelze upřít plastičnost, takže jejich jednání vzbuzuje emociální reakci - i v případě absurdních situací. A deníček každodenních stolic je tak geniální nápad, že mě to dostává ještě teď. Těším se na další film! (regulérní komentář přidám až po dalším zhlédnutí) (08.12.2013)

Lehce nablblá a možná ne úplně nejšťastněji pojatá ’dokumentace’ případu Lord Hoven, který jsem měl to štěstí zažít tenkrát v prváku na vlastní kůži. Nemám ponětí, jak to nakonec vlastně dopadlo, ale počítám že časem ten smrad vyšuměl a na všechno se hezky zapomnělo. Dík za nostalgii (geniální vzkazy na dveřích od hajzlů dodnes živě vzpomínám), cením natáčení přímo u nás na škole a tím to asi končí, ale to je v pohodě, rozhodně nejsem nejlepší komentátor studentských filmů... (24.02.2014)

Technicky je to po všech stránkách zvládnutý dobře, jenom ten scénář je prostě hrozná smysluprostá slátanina, sice nepopírám, že jsem se sem tam zasmál, ale jako celek Lord Hoven prostě nefunguje, je na něj naroubovanej zcela zbytečnej začátek s callgirl (co by to taky bylo za film bez koz, že?) a naprosto selhává v tom, co chce být, tváří se hrozně vážně, všichni pronášejí zcela vážně míněné (a dost křečovité) dialogy, ale na to je celá zápletka v podobě, v jaké je podána prostě hrozně směšná, díky totální neexistenci ironie, nebo nadsázky to pak bohužel působí totálně antivtipně. Je to hrozně nevyužitej námět, který přímo volal po zapojení např. iluminátů, židozednářů a celosvětového spiknutí hubičů krtků. (24.05.2014)