Ruka

Vážení přátelé... Hlavně druhá část 18ti minutového filmu opravdu bere dech nad zjevným faktem, že harlekýnem je bezpochyby Trnka sám a tento film je o něm a jeho boji s komunistickým establišmentem... Trnkovo OPUS MAGNUM a zárověn opus poslední! Ne nevyjímečná věc u mnohých umělců... viz. Mozart, Bethoven, Heath Ledger a další... (27.12.2010)

Rok 1965 byl na alegorie bohatý. Vedle filmové podoby Bílé paní Karla Michala přišel Trnka s Rukou. Jak byla první komická, druhá je téměř hororová. Vzpomněl jsem si při ní na Skleněnou harmoniku, s níž Ruku spojuje podobná atmosféra, jen je tragičtější a temnější. (10.11.2016)

Jiří Trnka k svojim filmom písal scenáre, bol hlavným výtvarníkom a režisérom. Bábky najprv vymyslel, potom z moduritu, latexu či iných materiálov vymodeloval, obliekol do kostýmov, ktoré sám navrhoval, a napokon im tajomným filmovým rituálom vdýchol život – dotyk im ukázal ako prirodzene držať telo, otáčať hlavu, zdvihnúť ruku, kráčať, zastaviť, či len tak stáť, ležať, objímať sa; svetlo ponúklo priestor i hĺbku ich citom; kamera im dala tvár a reč; strih ich votkal do nášho času; a hudba Václava Trojana im požehnala. V roku 1965 napísal a natočil vtedy už ťažko chorý Jiří Trnka svoj posledný film Ruka. Vo filme tentoraz nie sú veľké davové scény ani veľkolepé prírodné panorámy, len komorné zábery jednej bábky a jednej ruky. Celý sa odohráva v malej hrnčiarskej izbietke. Žije v nej zručný Hrnčiarik, má tam posteľ, skriňu, stoličku so stolčekom a hrnčiarsky kruh. A kvietok. Preto hnetie hlinu iba na črepníky. A robí ich dobre. Baví ho to. Jeho talent si raz všimne plazivá mocná Ruka, ktorá ho požiada, aby jej postavil sochu... ...Jiří Trnka zomrel v Prahe 30. decembra 1969 ako 57-ročný. Bol pochovaný so všetkými poctami ako jeden z najvýznamnejších umelcov minulého storočia. Pár týždňov po jeho pohrebe bol jeho film Ruka zakázaný a nesmel sa vysielať nasledujúcich 20 rokov. viac tu - http://blog.tyzden.sk/vladimir-leksa/2012/03/16/jiri-trnka-rozpravkar-ktory-daroval-dusu-babkam/ (18.03.2012)

Umění pana Jiřího Trnky = Umění velkého Umělce. Ruka nemá nejmenší chybu, je dokonalá ve všech ohledech. Souhlasím s uživatelem belldandy, že se co do děje jedná o nejpovedenější Trnkův film. Stejně tak souhlasím s tvrzením uživatele Marigold, že by se snímek měl vysílat v hodinách dějepisu. Já osobně bych ho pouštěl i v občanské výchově. Mít možnost šesti *, zde bych neváhal. I "hororová pohádka" o harlekýnovi a ruce může být nejvíce protitotalitním snímkem, který jsem (zatím) shlédl. Když jsem snímek viděl poprvé, běhal mi mráz po zádech a jako člověk velmi sensitivní jsem poté dlouho nemohl spát. A nikdy nezapomenu na sny, které jsem poté (co jsem konečně usnul) měl. Zdálo se mi o padlých vojácích, které do náruče smrti vehnala totalita vedená touhou ovládnout svět. Fuj, bylo mi z něj úplně zle. Kdyby za nic jiného, tak za tohle patří panu Trnkovi (další povedený Plzeňák) můj (a nejen můj) nehynoucí obdiv. Pane Trnko - byl jste úžasný. (16.09.2015)

Dokonalá metafora o vlivu totalitní moci na svobodně smýšlejícího jedince, v tomto případě ztvárněná rukou a panáčkem, jehož jediná radost (tvarovat květináče podle svých vlastních představ) je narušena vpádem ruky do panáčkova bytu. Její manipulativní chování postupně přerůstá v terorizování a vyústí až k tragickému konci. Poslední realizovaný film Jiřího Trnky patří k nejuznávanějším animovaným filmům vůbec. Jeho nadčasovost a mezinárodní srozumitelnost z něj učinila kultovní záležitost a vyvrcholení Trnkovy tvorby. Ze zcela pochopitelných důvodů byl snímek za totality (bohužel jako mnoho jiných) uložen do trezoru. Škoda, že mistr Trnka již žádný další film nestihl natočit! (26.01.2006)