Noční jízda

Měl domov, ženu, děti, práci, zázemí. A během jedné cesty autem za nenarozeným nemanželským dítětem o vše přišel. Britský tvůrce Steven Knight jako scenárista Východních příslibů, Špíny Londýna (za kterou má i nominaci na Oscara) nebo Crazy Joea (kterým také jako režisér debutoval) ukázal, že má cit pro zaplivané londýnské ulice plné tragických hrdinů. Tady sice nesleze (nesjede) ze silnice vedoucí do Londýna, ale i tak jeho hypnotické drama neselhává. Ve výsledku se tu tak odehrává lehce tuctový příběh o tom, jak je někdy těžké odčinit to, co člověk napáchal, nálepku „film měsíce“ bych mu ovšem rozhodně nedával. Pracovitý a spolehlivý stavbyvedoucí jeden škraloup má a teď se ho snaží v autě a odkázaný pouze na telefon alespoň trochu zmírnit. Tom Hardy je trefou do černého, jeho emoce jsou uvěřitelné, ale všeho s mírou. Takže i s oslavným poklepáváním na rameno. Mně prostě větší opora ve scénáři chyběla. Chvíli se zlobí, na sebe, na otce, na popíjejícího kolegu, chvíli věří, mezi jednou a nikdy je ovšem sakra rozdíl. Ale co dál? (22.09.2014)

"Všechno zvládnem. Na to dohlídnu. Uvidíš. Prostě vezmeš věci do svých rukou a makáš a makáš, dokud to není, jak to má být. Držíš se plánu. Vidíš? Život. Ano, doživotní rozsudek. Takže co? Udělám, co je třeba, ať už mě za to budou nenávidět nebo milovat. Musíš být spolehlivý a nezáleží na tom, co si o tobě kdo pomyslí." Atmosférická hra světel na noční dálnici a zásadní životní telefonáty, při kterých jde osamělému hrdinovi o život, ale jinak než v komorních telefonických thrillerech jako Telefonní budka nebo Pohřbený, protože tohle není thriller, ale drama. Obě ženy hrdinova života jsou sice pro potřeby scénáře otravně labilní, ta historická betonovací krize zase trochu úsměvná a celé je to dost vykonstruované, ale s Locke a jeho stejnojmenným, i pod největším tlakem sympaticky a inspirativně zodpovědným, odhodlaným a konejšivě klidným hrdinou (spolehlivě charizmatický Hardy) se nudit nebudete. (23.08.2014)

Představte si film, který se odehrává v autě, hrající postavu má jednu a ta vládne celou hodinu a půl. Nemůžu jinak, než být spokojený, protože to Tom Hardy prostě zvládl po herecké stránce. Steven Knight to zase zvládl po té režisérské a tak jsem byl celou hodinu napjatý jak struna. Nedutal jsem a dumal nad tím, jak snadno si lze zkurvit život. (19.12.2014)

Říkali jste si někdy, jak by asi vypadal Drive, kdyby Ryan Gosling celou dobu jen řídil auto nočními ulicemi a vedl polofilozofické průpovídky? Tak sněte dál, protože úplně takový Locke není. Hlavní hrdina filmu sice stejně jako John Locke staví racionálitu a chladný rozum nadevše, ovšem na hloubavé přemýšlení nemá vůbec čas. Jeho život se nachází na rozcestí, film je nabit závažnými životními rozhodnutími, vyjednáváním, uklidňováním, rozrušením i špetkou lítosti. Ivan Locke prožívá v jedné cestě autem více než za posledních 10, tedy pardon 9 let. Atmosféra je vynikající, emoce vystupují na povrch a Ivan s nimi zápasí pomocí svého racionálního mozku. Tento film o jednom herci a několika dalších hlasech funguje naprosto perfektně a jediné, co v něm není úplně doladěné, je trošku nijaký závěr. 8/10 (01.08.2014)

Uff, nějak jsem nebyl zcela připraven, že budu sledovat chlápka v autě, co vyřizuje jeden hovor za druhým. Nedoporučuji číst zdejší obsah, nejlepší je něvědět nic. Thriller? Nevím, chvílemi to byl nervák, ale spíše jen drama. Životní jistoty se hroutí, pak to vypadá, že vše bude vpořádku, nebo alespoň něco, aby se vzápětí ukázalo, že blbě je zřejmě všechno. Nebo ne? Magická hudba, temný obraz plný odlesků a rozostřených světel a...toužebně očekávané potěšující finále. ,,Kašlat na Chicago!" (21.08.2014)