Mustang

Sú ľudia, ktorí dokážu zaujímavý príbeh porozprávať tak, že vás vôbec nezaujme. A potom tí, ktorí aj menej zaujímavému príbehu svojim rozprávaním vdýchnu niečo navyše. Tento film bol pre mňa ten prvý prípad. Celé to na mňa pôsobilo, akoby Deniz rozprávala a ja som len počúvala. Nič navyše. K dievčatám som si bohužiaľ nevedela celý čas nájsť cestu. Project 52 Films by Women (26.02.2016)

Tak tohle mě nijak neoslovilo. Že to mají muslimské holky těžké ví asi každý a že to na puberťačky doléhá občas o něco víc je taky fakt. Ale já si nemůžu pomoct, mě připadalo, že tady se těm holkám zase tak moc neděje. Tím nemyslím, že by bylo chování strýce, babičky a vlastně celé tamní společnosti z našeho pohledu přijatelné, ale pro potřeby filmu by to přeci jen chtělo tohle téma zpracovat intenzivněji. Holky hrály dobře, to zase jo, ale jinak to za mnoho nestojí. 30% (30.12.2015)

Mustang je až podezřele podobný Smrti panen, kvalitou se ovšem „originálu“ ani zdaleka nepřibližuje. Se snímkem jsem měl hlavně 1 problém, a to dost zásadní. Vůbec mu věřit. Začalo to úvodem se školou, který poměrně jasně naznačoval, že tahle část Turecka nebude (tak?) zaostalá, spíš naopak. A najednou přijde „ta“ událost a bum, „středověk“. A i kdyby strýc s babičkou začali tyhle pořádky zavádět, zničehonic by se k nim přidalo i okolí? A co škola, nemocnice (možná ne při pohledu na zbraň, ovšem potom?), sociálka, policie…bez reakce? Možná jsem jen hloupoučký neznalec tureckých poměrů, ale opravdu tomu nevěřím. Dále, logické kiksy. Náhlá změna chování babičky hned v úvodu? Prakticky neodhalené výlety z domu a nazpátek? Prostřih na falešné hlavy dávno po „tom“? A řada dalších podivných scén. Aplikování humoru mi pak přišlo násilné, atmosféra (jakou měla právě Smrt panen) úplně chybí, konec je zas naivní. Slušná technická stránka a mé občasné záchvěvy fandění hlavním postavám stačí asi tak na 2*, víc ani ťuk. (06.10.2016)

Narostou ti prsa a vdáš se, aneb dospívání dívek po Turecku. Rozhodně to nemají lehké a na nějakou osobní svobodu a volbu se ve většině země rozhodně nehraje a tak je jasné, že ani pět dospívajících sester na tureckém venkově to nebude mít o moc jednoduší. Drsné téma zabalené do ne tak násilného hávu, a rozhodně nemůžu souhlasit s částí zdejších uživatelů, že by Mustang příliš tlačil na pilu a diváka nějak citově vydíral. Jiný kraj, jiný mrav. Rozdílnost kultur je v tomto případě hodně zásadní a ženy v arabských zemích nemají zrovna na růžích ustláno a Mustang je jen další ukázkou. (28.02.2016)

(50th KVIFF) Jeden ze tří nejlepších filmů, které jsem letos na karlovarském festivalu viděl. Docela se divím zdejším občasným výtkám vůči filmu jako citovému vyděrači. Mně se totiž vůbec nezdálo, že by se mě režisérka kdykoli za celou stopáž snažila citově vydírat, dojímat mě. Téma má Mustang velmi podobné loňské Křížové cestě, kdy se zabývá dopady výchovy v tradiční náboženské společnosti na mladé dívky. Brüggemann byl loni ostřejší a nekompromisnější, seknul takříkajíc do živého. Film Ergüvenové je oproti tomu přístupnější, odlehčenější a taky mnohem víc "sexy". To pro mě ale není důvod, abych ho automaticky odstřelil jako neupřímnou líbivou pózu. Každý festivalový film pojednávající o vážných věcech přece nemusí nutně vypadat jako natočený na levnou kameru ve statických záběrech, s hrdiny dlouze čumějícími do zdi a hovořícími v těžkopádných filosofických replikách, potažmo mlčejícími. První polovina filmu je vzhledem ke svému námětu až nečekaně vtipná. Pak situace zhoustne, ale ani v těch nejvypjatějších chvílích, kdy hrdinky trpí nejvíc, mi prostě nepřišlo, že by režisérka jejich situaci přes míru vkusu využívala k tomu, aby své publikum dojala. Nebo se jí to alespoň v mém případě nepovedlo tak katastrofálně, že jsem si ani nevšiml, že by se o to snažila. Závěr imho spíš velmi kvalitně thrillerově napínavý, než ubulený. 90 % (11.07.2015)