Jamesy Boy

Ale tak nebylo to špatné, to zas ne. Na druhou stranu to ani nebyl trhák. Sem tam nějaké to klišé, sem tam tragický dialog, nevydařená hudba, ale hodně povedené obsazení, což bylo pro mě velkým překvapením. Líbila se mi kompozice příběhu, je pravda, že to bylo lehce jednoúčelné a bez překvapení, které se obvykle v těhle "puzzlovitých" filmech koná, ale svůj účel (teda zaujmout diváka a ozvláštnit nepříliš komplikovaný děj) to plní, tak proč ne. Škoda té hudby a škoda, že nebyly víc rozvedeny jednotlivé postavy, snímek by nebyl tak "placatý" a působil by víc reálně i když je podle skutečné události. Ano, a nemuselo to být tak roztáhnuté, ale nenudila jsem se. Silné dvě hvězdičky. (26.01.2014)

Takový trochu lepší průměr. Těch příběhů mladistvých, kteří se dali na dráhu zločinu tu už bylo mraky a tenhle není ničím výjimečný. Ani prozřením, ani inspirací skutečnou postavou. Scény z prostředí pouličního podsvětí jsou pak vyloženě tuctové, což se dá říct i o hercích, kteří se tam pohybují (kromě Taissy Farmigy). A to platí i pro hlavního hrdinu. Film zachraňují vězeňské sekvence, které se opravdu povedly a kde i Lofranco nabral trochu toho charizmatu. Svůj podíl na vyšší kvalitě mají samozřejmě i James Woods jako šéf bachařů a Ving Rhames coby jakýsi Jamesův mentor. Na jedno podívání dobré, ale není to nic, co by v paměti nechalo nějakou stopu. 55% (17.09.2014)

Výborné zpracování tohoto životopisného Jamesy Boye =) A musím přiznat, že mi ani nevadil ten sladký obličej S. Lofranceho. Ba naopak, proplétání minulosti a skutečnosti bylo výborně vyměřené, a s časem budoucnosti se i měnil výraz hlavního hrdiny. Bavil mě scénář, bavila mě kamera a bavili mě herci. A půvabná T. Farmiga tomu jen dodala korunu. (01.07.2014)

Už od začátku jsem měl s filmem 2 problémy. Jeden s výběrem hlavního představitele, který vypadal o dost starší, než jak byla prezentována jeho postava (a ne, to že mu někdo řekne „baby face“, mě v tom neutvrdilo, spíš naopak). Druhý, a to podstatnější, s tvrzením „podle skutečných událostí“ (+ fotka na závěr), protože já tomuhle příběhu nevěřil ani nos mezi očima. Tedy, snad s výjimkou romantické linky s holkou z obchodu, to mě docela bavilo. A za jediný silnější moment považuju „skákací“ scénu, v tu chvíli to ve mně vyvolalo jistou emoční odezvu (hněv). Co se týče konce, mohl být i docela fajn, tedy do chvíle, než James otevřel ústa a zaníceně z nich vypouštěl…ehm, prý poezii (cože?). Zklamání, kterému dávám 2*,a jediné, co si z filmu odnáším, je připomínka, že bych zřejmě měl v budoucnu pozorněji sledovat Taissu Farmigu, jestli se nám třeba „neposestří“. (29.01.2015)

Dnes už druhej sladkobolnej film, ale tenhle se mi narozdíl od Jak přicházejí sny líbil. Tenhle patos můžu, z této jeho podoby se mi neježí chlupy po celým těle. Vnucují se jen myšlenky na to, jský jsem měl v životě štěstí, když mě nezavál někam, kde bych musel čelit hordám vypatlaných, všeho schopných čuráků. To není o mně, že jsem tam ještě nehnil. To je o prostředí, ze kterýho jsem vzešel. A o to jsem se nezasloužil. To jsem vyhrál. Každej to štěstí neměl. (02.02.2015)