Dějiny světa
Andrew Marr's History of the World
Obsahy(1)
Příběh sedmdesáti tisíc let lidské historie. Unikátní dokumentární cyklus BBC vznikal osm roků.
1. Přežití Příslušníci indiánského kmene Jorajo žijí už po tisíciletí v lesích Jižní Ameriky, kde vedou stejný život lovců-sběračů jako první lidé. V roce 1998 se jedna z jejich rodin setkala tváří tvář s dvacátým stoletím. Zdánlivě náhodné setkání dvou světů propojených příslušností ke stejné rase, ale rozdělených dějinami. Tisíci lety civilizace.
Vyvinuli jsme se jako lidské bytosti s pozoruhodným označením homo sapiens, tedy „člověk moudrý". Je to historie statisíců let bojů o přežití a přizpůsobování se průběžným změnám klimatu. Doby ledové, záplavy, sopečné erupce, zemětřesení – to vše neustále ohrožovalo naši existenci. Odborníci konstatují, že lidská populace byla v jednu chvíli zredukována na pouhých pár tisíců jedinců. Přitom ti, kdo přežili, byli nakonec silnější, chytřejší a lépe organizovaní.
Vědci došli k závěru, že všichni lidé žijící mimo subsaharskou Afriku mají ve svých genech jen minimální odlišnosti a jejich původ můžeme vystopovat až k jedné jediné ženě. Spojuje nás všechny. Prapůvodní obyvatelé Austrálie, Skandinávci, indiáni Severní a Jižní Ameriky, Evropané, Eskymáci, Číňané, Vietnamci, Korejci a Indové, ti všichni jsou její příbuzní.
2. Věk říší V roce 539 před naším letopočtem se perský král Kýros setkal s Hebrejci z Jeruzaléma, kteří žili ve vyhnanství a v otroctví. Předtím živořili u řek babylonských. Kýros je osvobodil a umožnil jim vrátit se domů.
Když se lidé vydali z Afriky zalidňovat svět, sváděli své největší boje nejprve s přírodou. V dobách, kdy jsme vytvářeli první civilizace, ocitli jsme se tváří v tvář nové hrozbě, ta přišla zevnitř: byla to naše vlastní povaha. Žít v období před třemi tisíci lety bylo velmi nebezpečné. Dobyvatelé se proháněli po Blízkém a Středním východě a lidé spolu sváděli zuřivé války od Číny až po Středozemní moře. Přesto veškeré toto násilí a chaos příběh o rozvoji lidstva nezastavil. Stal se pravý opak. Z popela zkázy povstaly nové myšlenky, nové představy o tom, jak vládnout a jak vést správnější život. Byl to první věk říší, čas velkého pokroku, který položil základy moderního světa.
3. Slovo a meč Vládnout světu budou králové a císaři nebo bohové?
Císaři a králové byli po tisíce let pány nad životem a smrtí. Někteří se považovali za živoucí bohy. Jiní se domnívali, že jsou dokonce víc než sami bohové. Pozemská moc se střetla s novými náboženstvími a jejich odvážnými a zarputilými stoupenci. Slovo a meč se nakonec spojily, aby vytvořily největší říše v dějinách světa.
4. Ke světlu Doba předávání vědomostí.
Byla to doba, kdy pohané drancovali Evropu. Kočovné kmeny dobývaly Asii a islám se střetl s křesťanstvím. Východ se setkal se Západem a Sever s Jihem; síť obchodních cest a vědomostí začala spojovat kultury po staletí rozdělované nedůvěrou, nevědomostí a válkami. Příkrov tmy se zvedl a světlo poznání rozzářilo svět. Byla to doba dobývání a předávání vědomostí.
5. Věk drancování Šestnácté století bylo pro Evropu drsným časem vpádů a průzkumů.
Evropští dobrodruzi vyplouvali vstříc neznámu. Měli jediný cíl: co nejrychleji zbohatnout. Drancovali vzdálené světy, z nichž po tunách odváželi zlato a stříbro. Bohatli na kožešinách, květinách a exotickém koření. Z těchto dravců se posléze stávali podnikatelé a obchodníci, kteří ke svým milionům přišli prostřednictvím krádeží, zrad a vražd. A tak piráti, králové a dobyvatelé položili základy takzvaného kapitalismu.
6. Revoluce Nová úvaha o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovala vědecký pokrok.
Paříž, 21. května 1793. Gilotina už za chvíli ukončí přes tisíc let vlády donedávna všemocné monarchie. Duch revoluce se prohnal nejen celou Francií, ale šířil se i do okolního světa. Přišel čas svrhnout ty, kteří ve svých rukou třímali absolutní moc. Nové uvažování o právech jednotlivců a svobodě myšlení inspirovalo vědecký pokrok. Nastoupily nové formy vlády a morálních hodnot. Nastal čas svobody. Byl to pojem, za který mělo smysl bojovat a dokonce i umírat.
7. Průmyslový věk Boj o zdroje a odbytiště vedl ke smrtonosné válce.
Japonsko, září 1877. Samurajové se připravují ke své poslední bitvě. Tato stará třída bojovníků ovládala Japonsko po celá staletí. Jenomže svět starých tradic a respektu pomalu mizel. Nyní stáli samurajové proti nepříteli, jehož nemohli nikdy porazit. Průmyslový věk zmodernizuje jejich národ a promění celý svět. Průmyslová revoluce, která zasáhla nejen obě Ameriky a Rusko, ale také dospěla z Evropy až na Dálný východ, všude měnila způsob, jak lidé po celá staletí žili. Smetla naši zemědělskou minulost a vytvořila moderní svět.
8. Věk extrémů Chamtivost a násilí testují naši technologickou genialitu.
Ve dvacátém století došlo k nejostřejšímu střetu mezi lidskou genialitou a naší schopností dopouštět se sebezničující destrukce. Ocitli jsme se před největším morálním dilematem, před jakým lidstvo od svého zrodu stanulo. Americký vědec Robert Oppenheimer pracoval na přísně tajné misi, která měla ukončit nejsmrtonosnější válku v dějinách světa. Aby toho dosáhl, musel vytvořit zbraň schopnou ukončit existenci lidstva na Zemi. Po celém světě spolu bojovaly o nadvládu tři velké ideologie: kapitalismus, komunismus a fašismus. Demokracie se setkala s extrémistickými vůdci, kteří věřili, že vyhladí-li veškerou opozici, nastane ráj. Namísto toho ale rozpoutali peklo na Zemi. Jeden groteskní paradox za druhým. Ubráníme se hrozbě tragédie?
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (35)
Dokumenty o historii z produkce BBC mají většinou dobrou pověst a velký ohlas u diváků. Pokud bude ale BBC pokračovat takovými veledíly, jako jsou Dějiny světa, tak o tu dobrou pověst může přijít – alespoň u diváků očekávajících u dokumentu fakta. Je mi jasné, že vtěsnat 70 000 let lidské historie do osmi dílů cyklu, tedy do méně než osmi hodin projekčního času, je zhola nemožné a že tedy musí jít o značnou redukci historie a drastické zestručnění. Otázkou zůstává, když mohou existovat přiblblé telenovely s více než dvěma tisíci díly, proč musí být takto rozsáhlé téma nacpáno do tak drasticky zredukovaného času. To ví ale asi jen TV mágové z BBC. Dobře tedy, zvolili tento počet dílů a tím i obrovskou redukci informací. To se dá pochopit. Co ale jako dokumentarista naprosto nepochopím je, že si s tou historií nakládají dle libosti a na nějaká fakta zvysoka kálejí. I když zvolím formu populárně naučnou, tak něco podobného by nemělo přes žádného poctivého dokumentaristu přejít. Nemá smysl, abych tady popisoval zmíněný cyklus, když to udělali jiní lépe a to tak, že souhlasím s každým napsaným slovem (viz Adam Bernau či Mallinali). Já bych snad jen ještě k tomu, co už bylo napsáno, doplnil, že se mi z použité formy zcela vytratil dokument a zůstal jen jakýsi komentovaný hraný film. Strašidelné je to dobré hodnocení diváků. Zřejmě BBC ví ke komu se obrací k telenoveláckému obecenstvu. ()
TV/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 9/10 Prostředí 9/10/// PLUS: poutavé, výpravné, s obsáhlým komentářem, skvělou hudbou, zaujetí tvůrců je nestranné MÍNUS: není to přímo zápor, ale přišlo mi že cyklus se hodně zaměřuje na válčení, mocenské souboje, dobývání apd., měl jsem pocit, že spousta událostí by zasluhovala obsáhlejší zpracování, občas je to hodně telegraficky./// Shrnutí: Popravdě málokdy se zhlédnu v nějakém dokumentu, ale protože mě dějiny světa zajímají, tak jsem byl velice zvědav na tento pouze osmy dílny seriál. Říkal jsem si jak je možné vše do tak malého prostoru vmísit. A věřte že je tady toho opravdu hodně, i když rozhodně ne všechno. Jen je škoda, že za celou historii tu není žádná zmínka o naší zemi. Možná jsme pro tvůrce nikdy nebyli ničím tak významní. Pár věcí bych udělal jinak. Např. více dialogů, lepší nadabování. Přesto jsem velice spokojen a zároveň překvapen např. tím jak se tvůrci poprali s výpravou a výběrem prostředí a herců. Rozhodně si tento dokument nenechte ujít./// Celkem 80%/// ()
Dva díly uběhly a já se rozhodla pro první hodnocení. Jde rozhodně o kvalitní počin (ale na to jsme si už u BBC zvykli) - obrazová stránka nádherná, sdělené informace podané stručně a jasně, výběr toho nejdůležitějšího. A co mně osobně hodně vyhovuje je ukázka toho, jak to v jednu historickou dobu vypadalo na různých místech světa. Ve škole jsme to přeci jen brali po jednotlivých říších a takhle po kupě je to lepší. Malou výtkou je občasná, no, nechci říct nudnost, ale možná nezáživnost. Nechám si ještě schůdky nahoru i dolů a uvidím, jak budu hodnotit na konci. _________ Snižuju hodnocení na 3*. Postupem času byl seriál nudnější a zmatenější, až jsem se na poslední díl ani neměla potřebu podívat. Prostě a jednoduše, kvalita pořád dost dobrá, ale existuje hodně lepších historických dokumentů. ()
Po druhém (pro mne posledním) dílu odebírám i tu jednu hvězdičku. Tedy ne, že by byl horší než první. Pouze se definitivně ukázalo, že jde o nabubřelou zbytečnost s nulovým přínosem jak pro toho, kdo něco ví, tak pro toho, kdo neví nic. ČSFD hodnocení (teď 82%) a pochvalné komentáře českých diváků jsou děsivé. Oba díly jsou sledem mizerných kašírovaných scének, které mají ilustrovat důležité mezníky či etapy vývoje dějin našeho druhu. Vybírány jsou namnoze spíše náhodně, spojuje je dejme tomu jistá tématika, ovšem bez možnosti jakéhokoli vhledu do souvislostí. Např. o starém Egyptě (kde, jak pořad sugeruje, vzniklo písmo; o Mezopotámii na BBC vědí teprve s novoassyrskou říší), tedy o starém Egyptě se dovídáme, že v jistém městě užívali písma běžně i obyčejní lidé - tato sice zajímavá a cenná, nicméně desetivteřinová, kontextu prostá informace je provázena asi pětiminutovou dramatickou scénkou o taškáři odsouzeném k dvaceti ranám bičem za zprznění čísi manželky a vykradení hrobky. To je v dnešních Televizních novinách z Egypta vše, zůstaňte s námi. ()
Seriál je rozdělen podle dílů na jednotlivé "věky" a ty jsou rozebírány s uvedením nějaký příkladů a docela to pasuje, pokud něco nepasovalo, tak se to vynechalo, ale jelikož je to celá historie lidstva, tak se dá leccos prominout. Některé osobnosti či události jsou více podrobné, jiné méně. Svůj účel to splnilo a pro mě hlavně neevropské události byly nové. První díl: to se mi opravdu nezdá - jsme potomci jedné ženy, která byla asi 1000 členné tlupě, to ji jako téměř všichni ojeli?! Když pominu, že takoví potomci by byli částeční sourozenci, tak opravdu při velkém počtu chlapů stačí jedna ženská na zachování druhu a jeho rozšíření?! Jinak zajímavé informace jsem se dozvěděl, jako třeba kdy se to všechno posralo a jedni začali bohatnou a druzí chudnout. Druhý díl: Letem světem o některých starověkých říších. Další díly už popisovat nebudu, obsah je zde podrobný. ()
Galéria (81)
Fotka © BBC
Zaujímavosti (1)
- Ve čtvrtém díle si lze všimnout, že postava Leonarda da Vinciho píše pravou rukou. Skutečný da Vinci byl však levák. (VMa)
Reklama